Hněvkovice a Holušice

od Vladimíra Staňka

Hněvkovice: Ukřižovaný Kristus

Na návsi v Hněvkovicích, přizděn ke kapličce, se nachází kamenný kříž.
Původ tohoto kříže je neznámý. Zda je produktem čistě lidové zbožnosti nebo zda
upomíná nějakou tragickou událost, se už asi nikdy nedozvíme.
Žulový jetelový kříž je impozantních rozměrů. Vysoký je celkem 197 cm (nad
zemí), délka břevna je 95 cm a síla kříže je 19 cm. Kříž je prasklý na
dvouch místech a to nad břevnem a těsně pod plastikou. Z kříže
vystupuje vytesaná plastická postava ukřižovaného Krista. Postava Krista
propracovaná do detailů je 95 cm vysoká a rozpětí paží má 88 cm. Mírně
nakloněná hlava na sobě nese trnovou korunu. Zřetelné jsou oči, nos a ústa.
Ucho je zachováno pouze levé.
Pravé ucho buď nebylo uděláno nebo bylo uraženo, protože se zde nacházejí patrné
stopy dodatečného opracování. Rozpažené paže jsou “přibity” pomyslnými
hřebíky ve tvaru koleček na dlaních. Hruď má patrné zářezy představující
žebra. Pravá noha u chodidel je přeložena přes levou. Chodidla jsou od nártu
dolů uražena, což zřejmě souvisí s přelomením kříže pod postavou. Plastika
je pouze v bederní roušce. Nad postavou se nachází na zobrazené vytesané
vystouplé destičce titulus “INRI”, což v překladu znamná “Ježíš
Nazaretský Král Židovský. Kamenný kříž tedy kopíruje přesně ukřižování
Ježíše Krista jak jej známe z mnohých vyobrazení.
Pověst ani důvod vzniku, jak jsem se již zmínil, se nazachovaly. Přesto bych
upozornil na další velmi podobné kříže z Humpolecka – konkrétně z Vitic
(s datem 1846), z Dubí (1865) a Záhoří (1868). Tyto všechny 3 jsou
umístěny, narozdíl od popisovaného z Hněvkovic, na soklu s daty. Je tedy
také pravděpodobné, že hněvkovický kříž nepochází z 18. století, jak je
všeobecně uváděno, ale z poloviny století 19., a že se jedná skutečně
o produkt lidové zbožnosti.

Čtěte dále:   Zámek v Červené Řečici je klenotem české renesance. V minulosti patřil pražskému arcibiskupství

Holušice: Nečitelný kámen

Toto je další křížový kámen patřící do skupiny ztracených (zničených,
ukradených). Nacházel se kdesi u polní cesty a měl existovat snad ještě
v polovině sedmdesátých let. Příčina ztráty mi také není známá.
Kamenná deska s mírně uraženým levým horním rohem na sobě nesla vystouplý
latinský kříž. Ve všech polích se nacházely celkem čtyři řádky nečitelného
textu. Rozměry, vzhledem k současné neexistenci kamene a jen jediné
nalezené písemné zmínce, se mi nepodařilo zjistit. Kámen nebyl již čitelný ve
čtyřicátých letech tohoto století a je to škoda, protože nám mohl poodhalit
proč nebo komu byl postaven.
Pověst k tomuto kameni se mi nepodařilo zjistit, asi se žádná nezachovala, a tak
nám právě mohla pomoci již zmiňovaná čitelnost, vlastně nečitelnost kamene
a poodhalit své tajemství.

Autor: Vladimír Staněk

olaf

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Next Post

CESTY: Trak, ja a amerika. (3. díl)

So Lis 3 , 2001
Tohle povídání bylo počato jako několik příběhů a pak se z toho stala knížka, dá-li se to knížkou nazvat. Vše, v podobě trochu obsáhlejší, jsem zveřejňoval před pár lety na mé stránce. Čtěte dále:   Jan Komrs vybudoval v Humpolci hasičskou zbrojnici a zachraňoval rakouské kolegy

You May Like

Témata