Komunální odpady v praxi

13

Množství komunálních odpadů ukládaných na skládky neklesá, mnoho odpadů, které by měly být materiálově nebo energeticky využitelné, končí na skládkách, stejně tak na skládkách bez využití končí mnoho biologicky rozložitelných odpadů.

Tím obce, jako původci komunálních odpadů, nedodržují úkoly dané jim plánem odpadového hospodářství Kraje Vysočina, České republiky a v širším pohledu i směrnicí Evropské Unie.

 

 
 

Kraje i obce postrádají novelu zákona o odpadech, která by posunula nakládání s komunálními odpady na současnou evropskou úroveň. Pouze neustálé prodlužování platnosti plánu odpadového hospodářství drží Českou republiku v nakládání s komunálními odpady na technologické úrovni roku 2005. Hledání odpovědí na některé klíčové otázky problematiky odpadového hospodářství byl cíl mezinárodní konference Komunální odpady v praxi, kterou pořádal Kraj Vysočina ve Valči u Hrotovic.

 

Realita je taková, že stát nijak viditelně nepřipravuje změnu legislativy odpadového hospodářství a bohužel ani nezlepšuje jeho strategii. Zatímco EU jasně hierarchuje aktivity při nakládání s odpady a naši unijní sousedé přechází na  ekonomičtější zpracování komunálního odpadu a zvyšují podíl recyklace, v tuzemsku se pravidla zavazující členské státy příliš neřeší. „Obce už dlouho marně čekají na zákon, který by umožnil lépe zavádět progresivní způsoby nakládání s odpadem,“ upozorňuje na laxnost úředníků ministerstva životního prostředí Zdeněk Chlád, radní Kraje Vysočina pro oblast životního prostředí.

 

Evropská legislativa se mění. Země, které respektují a zapracovávají její nařízení, získávají ve zpracování a nakládání s odpady proti České republice náskok. Belgie, Rakousko, ale už i Estonsko a Slovinsko jsou dále v řešení odpadové politiky než Česká republika. Nabízí se spolupráce a sdílení příkladů dobré praxe, ale v okamžiku nejasné domácí legislativy a neustále nepřicházejících avizovaných změn, je to nemožné, ohrožující veřejné rozpočty a v době politické nestability i neproveditelné.

 

Účastníci mezinárodní konference Komunální odpady v praxi, která se koná 7. a 8. listopadu 2013  ve Valči jasně deklarovali, že potřebují ze strany ministerstva životního prostředí jasně vymezená pravidla pro nakládání s odpady respektující globální předpis EU. Zásadními problémy pro posun v problematice jsou:

1)    Absence novely zákona o odpadech, která by radikálně upravila nakládání s odpadem a vedla k ukončení skládkování využitelných odpadů  

2)    Nastavení poplatků za skládkování a související termíny, tak aby mohly včas obce reagovat

3)    Jasné a nějakou dobu neměnné nastavení dotací – investičních i provozních. Pokud jsou nadstandardně dotovány obnovitelné zdroje, je žádoucí věnovat finanční pozornost i nakládání s odpady. Tento bod by měl řešit problém současné absence stability v odpadovém hospodářství a přinést v tomto směru aktuální pravidla.

 

Je pravděpodobné, že i v případě zvýšené recyklace komunálních odpadů naplní obce a města Kraje Vysočina kolem roku 2025 dostupné skládkové kapacity. Vedení měst o tomto problému ví, stejně jako kraje. Bez jasných pravidel legislativy je jen malá šance uvedený problém řešit s rozumným předstihem a v očekávání ekonomicky a sociálně řešených minimálních dopadů do rozpočtů obcí a občanů.

 

zdroj: www.kr-vysocina.cz

Petr

13 thoughts on “Komunální odpady v praxi

  1. Moderní spalovny, které mají např. v Německu případně v severských zemích bych se na Vysočině vůbec nebál.Skládkování je prostě přežilé a je třeba více podpořit třídění.Zbytek spalovat. Jinak se nehneme z místa.
    Ovšem tzv.ekologické iniciativy se spaloven bojí a veškeré snahy brzdí.

    1. Základ je odpad hned doma pořádně třídit, tak jako na zapádě. I když je nás zodpovědných k přírodě již hodně, pořád to není dost.

      1. Třídění je nutné, souhlasím.Ovšem lidi třídit nebaví, nebo´t pokud nejsou motivování snžením ceny za směsný odpad, tak třídících bude prostě méně…

        1. Motivace třídění odpadu snad není o penězích. To je v hlavě a myšlení . A pokud tedy v tomto státě platí jen motivace finanční, tak pokud nebudeš třídit tak flastr jak Brno . A ono to určitě půjde.
          JK

          1. souhlasila bych s vámi, ale pokud radnice stále zdražují svoz odpadu, tak se lidé řídí jasně…platím, tak ať vozeji… A bohužel do popelnice rvou všechno. Jsou lidé a přibývá jich, co třídí plasty a vozí to do patřičných kontejnerů.

            Budoucí cesta je, aby ti kdo třídí byli třeba i úplně bez poplatků.

          2. Bohužel, také bych byl pro zlevnění, ale pokud vím, tak MU Humpolec doplácí i tak každý rok cca 5 milionů z rozpočtu na likvidaci komunálního odpadu od občanů. Takže zlevnit může, ale z druhé strany to musí z našich společných peněz doplatit. Jura

  2. K tomu třídění je také třeba ,aby kontejnéry na tříděný odpad někdo častěji vyvážel !! Já poctivě třídím,ale když vidím přetékající kontejnéry na tříděný odpad a bordel okolo tak mi je zle !! A to je po celém městě !! Kontejnéry jsou naplněné během týdne !!

    1. Souhlas, ale 75% vytříděných Pet lahví lidé nedokážou ani sešlápnout a tím je dobrá polovina kapacity kontejneru víte kde.
      To je hold ale na lidech samotných. Je pěkné, že třídí, ale ještě je potřeba tu třešničku na dortu a to je třídit správně a využít nabízený prostor na maximum. Honza

      1. To nejde jen o PET lahve. Když vidím jak moje sousedka – mimo jiné spolumajitelka jedné místní firmy, místo aby velkou papírovou krabici rozdělala a složila nebo roztrhala, ji tam hodí celou tak jak je, tak mi zůstává rozum stát. A to už jsem ji jednou vysvětloval, že takto se do kontejneru vejdou pouze tři krabice a kdyby je složila, tak se jich tam vejde třicet a ještě zbude místo. Ale je to jako když hrách na stěnu hází ……. Prostě někteří lidé si myslí, že oni nemusí dodržovat nic ze zásad slušnosti a ohleduplnosti a nechtějí ani používat selský rozum, protože zrovna toto ani není o inteligenci…..

        1. Staci se nekdy podivat, co vsechno lide do nadob na plast nahazi. U nekterych je evidentne problem rozlisit drevo od umele hmoty. Na druhou stranu nekteri jedinci vybiraji plastove lahve a vytapeji s nimi sve predimenzovane domy (napr. parkoviste u koupaliste a nedaleko bydlici takyobcan).

          1. Normáloní člověk by to do kotle nedal. Ničení roštu a komína je jasné, ovšem to víte, plyn je drahý a dovozový, uhlí už přes 300korun metrák u ořechu, zdražování všeho na každém kroku a tak není divu, že se topí čím to jde.
            V Humpolci alespoň plyn máte zavedený, to místní části plynofikovány nebyly a nyní už výhledově těžko budou.

          2. Tak se přestěhuji z baráku, kde mám x místností navíc do malého domku, nebo paneláku, popř. začnu svépomocí zateplovat. Nic na tom není a materiál se dá sehnat levně na internetu. Nejvíce zabere vlastní práce. Jenže vybrat popelnici s plastem a pálit vlastní odpad je méně pracné a z komínu to vítr odnese k sousedům.

          3. Ne každý může svépomocí zateplovat, třeba zdr.důvody toho kterého člověka

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.

Next Post

Den otevřených dvěří - Gymnázium Dr. A. Hrdličky

Po Lis 11 , 2013
Dne 28.11.2013 se uskuteční den otevřených dvěři v humpoleckém gymnáziu.

Témata