(Ne)Důvěřujte profesionálům!

2

Chystáte se koupit starší automobil v bazaru? Ale prosím … poslyšte neuvěřitelný příběh, který se stal … V srpnu 2001 jsem si vyhlédl v autobazaru AAA AUTO PRAHA, ulice Dopraváků automobil Mitsubishi Pajero Sport v ceně 679 tisíc korun.

Převzato ze serveru Peníze:

Informační leták sliboval „kvalitní a prověřený vůz za nejlepší cenu“ a hošík s kravatou mne ujišťoval, že na vozidlo mám „půlroční záruku na skryté vady“. Složil jsem NEVRATNOU zálohu 14 tisíc korun a už jsem se v tom vezl … Následně, při koupi zamluveného vozu o týden později, jsem využil možnosti „nejvýhodnějšího leasingu“ u společnosti CCB-Leasing a složil akontaci 50 procent.

„Důvěřujte profesionálům!“ nabádal mne z reklamy Karel Loprais, šestinásobný vítěz Rallye Paříž – Dakar. „Důvěřujte nejlepším!“ radila sympatická Kateřina Hrachovcová. A já blbec jim uvěřil! Poprvé a doufám i naposled jsem uvěřil profesionálům!

Od ABA k Zurichu

Povznesl jsem se nad to, že Všeobecné smluvní podmínky byly napsány titěrným písmem. Povznesl jsem se i nad to, že mi při podpisu leasingové smlouvy vnutili kartu asistenčních služeb ABA v ceně 2450 Kč, ačkoliv součástí havarijního pojištění vozu u firmy Zurich je asistenční služba Elvia. Dále mi ten hodný pán v kravatě předložil účtenku na 1950 korun za lustraci vozidla tuším firmou Cebia, ačkoliv prodejce „garantuje původ vozu“. Ruka ruku myje, pomyslel jsem si. Nebudu dělat dusno kvůli pár tisícovkám. A záhy jsem se dozvěděl, že ačkoliv „měsíční splátky zahrnují plné povinné ručení“ (stále cituji reklamní leták), já si ho budu muset zaplatit sám, protože blebleble. Uvědom si čtenáři, že v té době již byla složena NEVRATNÁ záloha (o kterou bych přišel, pokud správně rozumím slovu nevratný).

Láska na první pohled

Mitsubishi bylo krásné, byla to láska na první pohled. Ti hoši ho leštili tak, že vypadalo skoro jako ze zlata. Chtěl jsem s ním jet až tam, kde se hory dotýkají slunce … žádné jiné auto by to nezvládlo. „Nezradím TĚ,“ řekl jsem si, vyklopil na stůl tři sta padesát tisícovek, hrst drobných … a podepsal. Abych měl jistotu, že jsem nekoupil špatně, nechal jsem vůz prohlédnout v autorizovaném servisu, kde mne upozornili na to, že vůz byl havarovaný, má vadnou geometrii řízení, jeví závadu převodovky, drobné závady v osvětlení vozidla, sjeté pneumatiky. S každým zařazením rychlosti, kdy se z převodovky ozvalo GRRR (někdy se neozvalo :-), se mne začalo zmocňovat svaté rozhořčení a řekl jsem si DOST! Vzhledem k tomu, že jsem kupoval „kvalitní a prověřený vůz s půlroční zárukou“ a na výše uvedené nedostatky, zejména podezřelý stav převodovky a předchozí havárii vozidla, mne nikdo neupozornil, odvezl jsem automobil do AAA na reklamaci s tím, že kvalitní a prověřený vůz si představuji jinak a trvám na zrušení kupní smlouvy a vrácení peněz. Pánové v reklamačním oddělení, aniž by se vůbec na automobil podívali, zase trvali na tom, že jsem koupil starší automobil, že jeho stav je tomu odpovídající a není důvod smlouvu rušit. Asertivní technika přeskakující gramofonové desky. Ne, Ne, Ne…

Zrádné dodatky

Co se dá dělat, za blbost se platí, důvěřuj, ale prověřuj … Teprve později jsem objevil v Protokolu o zkušební jízdě a předání automobilu – Příloha č.1 ke kupní smlouvě, malililinkatými písmenky napsaný poslední vychytralý odstavec, ve kterém se praví, že můj automobil patří do skupiny C, což je stav „horší než dobrý … a doporučuje se důkladná technická kontrola a oprava všech agregátů, zejména motoru, převodovky“ … „kupující akceptuje veškerá rizika a chápe, že AUTOMOBILE GROUP, a.s. nemůže být a není odpovědná za další opotřebení automobilu a vady automobilu zjištěné kupujícím až po jeho převzetí od prodávajícího.“ A to prosím u auťáku za bezmála třičtvrtě miliónu s najetou sedmdesátkou tisíc kilometrů. Jsou to opravdu profíci!

Trošku to hrká ale jedeme dál … Během několika málo dnů, s přihlédnutím k dalším nepříznivým okolnostem mého života jsem přehodnotil svůj původní záměr, kvůli kterému jsem Mitsubishi kupoval, a usoudil, že mít automobil pochybné kvality je pro mne zbytečným luxusem a rozhodl jsem se na svou žádost zrušit leasingovou smlouvu s vědomím, že na tom prodělám, ale čím dříve smlouvu ukončím, tím prodělám méně. Reklamní letáček AAA sliboval možnost „leasingovou smlouvu kdykoliv vypovědět“. Předpokládal jsem, že leasingová společnost auto vrátí do AAA, a vzhledem k tomu, že jsem jej užíval cca 14 dnů, bude jeho cena prakticky stejná s cenou kupní nehledě k tomu, že jsem stihl do automobilu investovat 30 tisíc korun za prohlídku v autoservisu, seřízení, výměnu oleje a nové pneumatiky. Vůz jsem předával v lepším stavu, než jsem jej před čtrnácti dny převzal.

Dvakrát pojištěno

Leasingová společnost CCB-Leasing překonala mé nejbujnější představy (od začátku do konce mne oslovovali „Vážený kliente“ a „Vážený pane“), vůz ode mne převzala 27.8.2001, prý jej nechala ocenit soudním znalcem (na 500 tisíc korun), nabídla více autobazarům a nejvyšší cenu nabídlo právě AAA, totiž 550 tisíc korun. Záležitost se vlekla dva měsíce navzdory mému několikerému upomínání. Při závěrečném vyúčtování 4.10.2001 mi CCB zaslalo složenkou 16864 korun. Pokud tomu správně rozumím, leasingová společnost mi naúčtovala všechny zbývající leasingové splátky – „dlužné splátky 510451 korun“ a ještě k tomu „penále 23481Kč“ za 23 denní prodlení těchto splátek (které jsem měl podle leasingové smlouvy splácet následujících 18 měsíců – podle splátkového kalendáře). Při zjištění, že mi naúčtovali také bezmála 60 tisíc korun havarijního pojištění na následujících 18 měsíců provozu automobilu, který dnes patří někomu jinému, si jako „Vážený klient“ přestávám připadat.

Nájemné – 23 tisíc denně

Suma Sumárum: Za „zapůjčení“ automobilu Mitsubishi Pajero na čtrnáct dní od AAA AUTO PRAHA za pomoci CCB-leasing jsem dal přes 320 tisíc korun! (nepočítám-li mou investici do automobilu 30 tisíc korun) Tak tomu říkám byznys!

Nevěříte svým očím? Ale ano! Tohle není sen. Zde se sny rozplývají. Od samého začátku jsem se snažil tuto záležitost nazvat celkem velkoryse – nedorozuměním – při reklamaci vozidla, s jehož stavem jsem nebyl spokojený (smůla, bylo to céčko) i při vyúčtování leasingu (asi jsem podepsal něco co jsem podepsat neměl, anebo neumím počítat). Poslal jsem smířlivé dopisy oběma firmám, že tohle snad nemohou myslet vážně. Nic, myslí to vážně… Tak co, ještě důvěřujete „profesionálům“?

Jméno autora dopisu je redakci Peníze.CZ známo

Správce webu

2 thoughts on “(Ne)Důvěřujte profesionálům!

  1. Nezlobte se, ale něž kupuji auto, tak bych si měl ověřit od koho. AAA je tim tak vyhlaseno, ze uz to snad vi i moje manzelka :-). A to jste nepokracoval tim, ze auto Vam po 6 mesicich odjelo od domu, a uz jste ho nikdy nevidel, coz se velice casto u aut zde koupenych stava. A taky proc ne, kdyz znaji Vasi adresu a klicky v ruce drzeli ze?
    Vice na konferenci http://www.auto.cz/motorbar/temata.phtml
    AAA ma samotnou rubriku a je zde popsano hodne zkusenosti kladnou vsak nenajdete.
    Jenom je mi trochu lito, ze se k propagaci propujcuji i nase spicky jako Loprais a Enge. Vim, ze jde o penize az v prvni rade, ale presto je to od nich trochu podraz na lidi.

  2. okrada zakazniky, auto ktere vykoupi obvykle oberou o dobre dily ktere nahradi horsima, ta budova co se stavi za tim, ma byt servisni centrum aaa, a touhle cestou si asi budujou sklad secondhandovych dilu. Ostatne to jak nekomu kikslo auto po par kilakech zname vsichni z tisku a TV. To s tema dilama mi rikal znamej mechanik kterymu nabidli praci za cca 22tisic na 3-4dny v tydnu ze po nem chtej presne tohle aby delal. On to odmitl delat.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.

Next Post

Lhotka: Dezertér

Ne Lis 25 , 2001
od Vladimíra Staňka

Témata