Písemný záznam o listopadových a prosincových dnech 1989 v Humpolci

Pro čtenáře Humpoláka přináším přepis unikátní písemné zprávy o událostech, které se udály v Humpolci po bouřlivém 17.listopadu 1989. Zprávu o průběhu „Sametové revoluce“ v Humpolci zpracovali v roce 1989-1990(?) pánové T.Gleizner, V.Kubíček, M.Chytil a K.Hranáč.
Pokud to nebude někoho z vás zajímat nebo máte pro převratné historické období jen slova opovržení, zprávu nečtěte. I když už T.G.Masaryk řekl: „Nezájem a duchovní lhostejnost je horší než nevědomost.“

Shromáždění humpoleckých občanů na Horním náměstí v den generální stávky 27.11.1989

Sametová revoluce v Humpolci

V převratných listopadových a prosincových dnech nebyl čas na vedení přesných záznamů. Autoři se proto omlouvají za eventuelní nedopatření ve sledu událostí, či chybu v citaci některého jména.

Stalo se to 17.listopadu na Národní třídě. Brutální zákrok pořádkových sil uvolnil kámen, který strhl lavinu. Tato lavina vešla do dějin Československa a Evropy pod názvem „Sametová revoluce“. Chtěli bychom vám trochu přiblížit její průběh v našem městě. Již od pondělka 20.listopadu se o pátečních událostech hojně diskutovalo. Lidé se dozvídali o podrobnostech ze zahraničních rozhlasových stanic a rakouské televize. Bylo jasné, že to, na co jsme dlouho čekali, přišlo. Zároveň však každého napadla otázka: Co teď?

Na Tyršově náměstí se ve středu 22.listopadu v 19 hodin shromáždilo asi 60 občanů. K davu promluvil Jaroslav Vošický, laborant NsP, který zvláště mladší generaci připomenul, že na tomto místě stávala socha prezidenta „Osvoboditele“ – Tomáše Garrigua Masaryka. (Pozn. redakce: Od Jar.Vošického, který se významnou měrou zasadil o nalezení a instalování prezidentovy sochy v březnu  r.1990, jsem získala různou dokumentaci a historické fotografie z doby znovupostavení pomníku – připravuji na toto téma článek.)

Shromáždění občané zde zapálili svíčky a pokojně se rozešli. Ve čtvrtek 23.listopadu opět v 19 hodin se shromáždění rozrostlo již na 400 – 500 občanů. K davu promluvili očití svědkové pražských masových demonstrací a studenti vysokých škol Monika Horáková, Vladka Podhorská, Martin Hendrych, Bohdan Žáček, Zdeněk Koudelka a Ing.Vojmír Kubíček, projektant ČKD Polovodiče. Ti také rozšířili v davu tiskoviny, výzvy, provolání a fotografie z pražských událostí.

V pátek 24.listopadu se občané probudili do skutečného revolučního rána. Centrem sametové revoluce u nás se stalo ČKD Polovodiče. Tiskárny počítačů pracovaly celý den naplno. Mohla tak být rozmnožena provolání studentů, výzva kardinála Tomáška, provolání Občanského fóra atd. V okně budovy se opět objevilo stanovisko 1607 dělníků a techniků tohoto závodu, jehož vyvěšení předchozího dne  vyvolalo konflikt s jedním bývalým čelným funkcionářem národního výboru.

Oficiální sdělovací prostředky byly ještě pod vlivem cenzury (rozhlas a televize) a noviny, které informovaly objektivně a pravdivě, byly nedostatkové. Došlo i k zadržování novin. Jediným způsobem, jak informovat, bylo vylepovat letáky a výzvy. Hlavními zdroji zpráv byla velká města a vysoké školy. Městem projíždělo mnoho kolportérů. Některé zprávy a informace přišly do Humpolce různými cestami. Město bylo polepeno letáky a výzvami. Studenti obcházeli místní školy a závody, kde byli přijímáni nebo spíše nepřijímáni vedením. Večer se sešlo u sokolovny kolem tisíce lidí. Kromě těch, kteří promluvili k davu předešlého dne, vyzval shromážděné pracovník ČSAD Tomáš Gleizner, aby se připojili k manifestační generální stávce 27.listopadu. Také zde promluvil pražský host, zpěvák a člen skupiny OK Band Vladimír Kočandrle. Během projevů řečníků vykřikl kdosi, že rozhlas vysílal zprávu o odstoupení Miloše Jakeše z funkce generálního tajemník ÚV KSČ. Radost lidí byla veliká.

25.listopadu byla sobota, ale v ČKD Polovodiče bylo živo. Byla jmenována stálá služba u telefonu a televize, protože Čsl televize po pátečních sondách začala informovat pravdivě. V 10 hodin bylo založeno místní Občanské fórum. Prvními signatáři na podpisovém archu byli Jiří Urban, Martin Němec, Petr Pech, Ing.Vojmír Kubíček, Josef Moravec, Michal Janeček, Martin Průša, Ing.Václav Turek a Ing.Václav Havel. V následujících dnech k nim přibylo dalších 1400 podpisů. Do budovy přicházeli občané s podpisovými archy z podniků, kde se vesměs připojovali k požadavkům studentů a Občanského fóra. Mezi lidmi se šířil nesouhlas s kosmetickou úpravou předsednictva ÚV KSČ, zvláště pak je znepokojovala přítomnost Miroslava Štěpána v tomto orgánu.

Na večer byla svolána demonstrace na Horním náměstí. Úvod patřil reprodukované písni Marty Kubišové Modlitba. Promluvilo mnoho řečníků s proslovy, jejichž společným tématem byl nesouhlas se sestavením nového ÚV KSČ, výzva ke generální stávce, podpora požadavků studentstva atd. Této demonstrace se zúčastnilo asi 2000 lidí.

V neděli 26.listopadu se činnost OF zaměřila na přípravu generální stávky 27.listopadu. Množily se poplašné i dobré zprávy z podniků. Nedělní demonstrace byla svolána již na 15 hodin opět na Horní náměstí. Kromě řečníků z Humpolce promluvili i milí hosté z Prahy, herci Národního divadla Simona Postlerová a Alexej Pyško. Po demonstraci došlo k prvnímu jednání mezi představiteli OF, MěstNV, MV KSČ a MěV NF. Zúčastnili se jej předseda MěstNV Jan Vondrák, předseda MěV NF prom.práv. Miloslav Vystrčil, předseda  MV KSČ Jaroslav Palán, za Občanské fórum pak Ing.Karel Hranáč, Ing.Vojmír Kubíček, Jaroslav Vošický a Jaromír Špalek.

Pondělí 27.listopadu. V celé republice proběhla dvouhodinová manifestační stávka na podporu požadavku studentů a Občanského fóra. Nejinak tomu bylo i v Humpolci. V poledne se na Horním náměstí shromáždilo čtyři až pět tisíc občanů. Po celé dvě hodiny se střídali řečníci se svými projevy. Namátkou jmenujeme Tomáše Gleiznera z ČSAD, Jana Fialu z ČML, Miroslava Krejčího ze SUKNA, Věru Moravcovou za ČSL. Zazněly zde i kritické výroky na adresu Václava Malého za jeho vystoupení v Praze na Letné.

Jaroslav Vošický informoval přítomné o pátrání po soše T.G.Masaryka. Shromáždění bylo zakončeno státní hymnou, kterou zazpívali ti, kteří to všechno začali – studenti vysokých škol. K nim se přidali všichni ostatní.

Jaroslav Vošický a Ing.Vojmír Kubíček

Ve středu 29.listopadu proběhla první schůze mluvčích OF ze závodů, provozoven a škol. Potom se uskutečnilo další jednání představitelů OF s představiteli MěstNV, MV KSČ a MěV NF.

Ve čtvrtek 30.listopadu se na Horním náměstí sešlo asi 200 osob. Řečníci promluvili bez mikrofonů a seznámili přítomné s nejaktuálnějšími informacemi. Vystoupili opět vysokoškolští studenti.

V sobotu 2.prosince večer byl ve městě zaznamenán pohyb vojenských vozidel. Nejprve přijela do objektu SUKNA v Kamarytově ulici, po hodině se přemístila do objektu AGROZETU. Představitelé OF se ve vrátnici dožadovali vysvětlení. Po chvíli vyšel velitel místních lidových milicí a oznámil, že jejich zbraně jsou předávány do armádních skladů.

V těchto dnech očekávali občané sestavení nové vlády, ale – jak zpívá Ivo Jahelka – „skutečnost byla jak rána do palice“.

V úterý 5.prosince proběhla na Horním náměstí opět demonstrace, tentokrát proti složení nové vlády. Hovořilo se i o nové stávce, která byla vyhlášena na 11.prosince.

V okně Hrdličkova muzea byla 7. a 8. prosince promítána videokazeta se záznamem zákroku pořádkových jednotek proti studentům 17.listopadu a proti demonstrantům v lednu 1989 na „Palachově týdnu“.

V pondělí 11.prosince se v poledne místo stávky rozezněly sirény a zvony na znamení podpory nové vlády – Vlády národního porozumění. Odpolední demonstrace proběhla ve veselém duchu. Zazněly tu i úvahy o novém prezidentovi, neboť Dr.Gustáv Husák předtím abdikoval. Ing. Karel hranáč vyzval k podpoře kandidatury dramatika Václava Havla.

V následujících dnech bylo sebráno a v budově ČKD odevzdáno kolem 2500 podpisů na podporu jeho kandidatury. Na jeho uvedení do funkce jsme si však museli ještě 18 dní až do 29.prosince počkat.

Osmnáct dní však nebylo tak dlouhých jako předchozích 40 let…