Pozor na mláďata

V následujících dnech a týdnech se můžete při cestách přírodou, ale třeba i při cestě do zaměstnání, či do školy setkat s mláďaty volně žijícím živočichem, která se vydávají na první životní krůčky a jsou tak velice zranitelná. „Lidé se snaží mláďatům v dobré víře pomoci, ale v některých případech tato pomoc spíše škodí,“ vysvětluje ochránce přírody Pavel Koubek. Chceme vám poradit, jak při takových setkáních pomoci a neublížit.

Ptáčata

Při silném větru nebo bouři mohou z hnízd vypadnout malá neopeřená ptáčata. Matka o ně mimo hnízdo nepečuje a neumí je dostat zpět. Ptáci svá mláďata nepřenášejí. Mládě pak na zemi může prochladnout a zahyne zimou a hladem. „Když najdeme takové mládě, pokusíme se o jeho návrat zpět do hnízda mezi sourozence – ptáci nemají čich o nic lepší než lidé, proto lidský dotek nevadí,“ radí Pavel Koubek. V případě, že se nám to nepodaří, vezmeme mládě domů do tepla a co nejdříve kontaktujeme stanici pro poraněné živočichy a předáme nalezence odborníkům.

Jsou případy, kdy dobře míněná pomoc může spíše uškodit. U některých druhů opouštějí ptáčata hnízdo dříve, než umějí létat a rodiče je dokrmují v okolí. V případě, že se jedná o už takřka opeřená mláďata např. kosů, poštolek a sov, je nejlepší pomocí opatrně je vysadit na vyvýšené místo (větve stromů, zeď), kde si je rodiče najdou a nakrmí je. Brát je do lidské péče je zbytečné.

Zajíčci, srnčata

Při jarních procházkách se můžete v přírodě setkat se zdánlivě opuštěným zajíčkem, nebo srnčetem. Matka na ně nechce upozorňovat svou přítomností, a proto je u nich pouze na nezbytnou dobu při krmení. „Nejlepší pomocí je pokochat se pohledem a místo okamžitě opustit,“ radí Pavel Koubek. Nikdy se jich nedotýkáme, protože matka by je již nepřijala a uhynula by hlady. V lidské péči mají tato mláďata malou naději na přežití a již nikdy je nelze vrátit do volné přírody. Těchto mláďat se ujmeme jen v případě, že jsou poraněná např. zemědělskou technikou.

Veverky

Veverka rodí mláďata v hnízdě či dutině. Často je přenáší do jiného pelechu, přičemž může mládě upustit. Mladé veverky také bývají sráženy ze stromů útočícími strakami nebo silným větrem. Pomůžeme při nálezu velmi malých mláďat na zemi, je-li mládě poraněné, je-li prochladlé či promoklé nebo při nálezu hnízda s mláďaty u padlého stromu. Co nejdříve je předáme do stanice pro poraněné živočichy.

Dospělí ptáci

To, že jsou dospělí ptáci poranění, nebo nemocní poznáte většinou podle toho, že ve vaší přítomnosti neodlétnou. Mohou mít krvácející zranění, ale ve většině případů jsou poškozena křídla po zásahu el. proudem, nárazu na překážku, či střetu s dopravními prostředky. Pěvce opatrně odchytíme, umístíme do papírové krabice s otvory pro přívod vzduchu, a co nejdříve předáme odborníkům.  Dravci a sovy se při chytání brání, a proto je nikdy nechytáme holou rukou, ale použijeme např. část oděvu a opětovně předáme do péče odborníků ze stanic pro poraněné živočichy. „V případě, že si netroufnete odchytnout sami (např. velcí dravci, labutě), kontaktujte pracovníky stanic a počkejte u opeřence do jejich příjezdu. Nikdy neotálejte s předáním odborníkům, protože i dobře míněná pomoc (např. nevhodné ošetření a krmení) může uškodit, vysvětluje Pavel Koubek, který pracuje ve Stanici ochrany fauny v Pavlově, kam se můžete obracet o radu a pomoc z celého kraje Vysočina na kontaktní telefon 734309798. 

Mladý kolouš ušatý

Axl

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.

Next Post

Již zítra startují volby do poslanecké sněmovny

Čt Kvě 27 , 2010
Zítra, tj. v pátek 28. května 2010, ve 14:00 hodin začínají volby do poslanecké sněmovny ČR pro české občany žijící na území našeho státu (v zahraničí se volí již ode dneška). V článku se tedy dovíte, od kdy do kdy a kam můžete jít volit, co sebou, a také jak […]

Témata