Pracovní skupina pro rovné příležitosti podporuje také osvětu v oblasti logopedie

20

Humpolecko je od začátku dubna loňského roku součástí projektu s názvem Místní akční plán rozvoje vzdělávání II na Humpolecku, zkráceně MAP II, jehož uskutečnění zaštiťuje Místní akční skupina Společnost pro rozvoj Humpolecka.

Finance, které do regionu plynou z Evropské unie, podporují gramotnost, kompetence a úspěchy každého žáka. O tom, jaké konkrétní činnosti se pro rozvoj žáků nebo i učitelů mohou uskutečnit, jednají odborníci ve čtyřech takzvaných pracovních skupinách a jednou z nich je právě i pracovní skupina pro rovné příležitosti. Její členové se na základě svých zkušeností z praxe věnují také tématu logopedie, se kterým se setkává stále více rodičů dětí zejména v předškolním období.

 

UMÍŠ SPRÁVNĚ VYSLOVOVAT?

Řeč je nejdůležitějším prostředkem v komunikaci člověka s člověkem. Není mu ale vrozená, a proto se jí musí učit. Je významným nástrojem, který užíváme k tomu, abychom navazovali vzájemné kontakty, dovídali se nové informace, sdělovali si své myšlenky, podělili se o pocity radosti a smutku. Podstatné také je, jak vše sdělujeme a zda je naše mluva česká, správná a čistá. Správná výslovnost je totiž důležitá pro všechny, jak pro malé, tak i velké.

Výslovnosti se věnuje speciální obor zvaný Logopedie.  Je to vědní disciplína zabývající se vadami komunikace a řeči na všech jazykových rovinách u všech věkových skupin. Řečových vad je mnoho, ale v předškolním období, které je nejdůležitější pro rozvoj komunikace a řeči, je nejrozšířenější dyslalie a opožděný vývoj řeči.

Dyslalie znamená chybnou artikulaci jedné a více hlásek českého jazyka. Dyslalických dětí, bohužel, u nás rok od roku přibývá. Tyto děti, pokud se s nimi nepracuje, nemluví správně, a později ve škole mají problémy, kdy špatně rozlišují měkčení di, ti, ni s dy, ty, ny, sykavky ostré zaměňují za tupé – CSZ za ČŠŽ, chybně je slyší, splývají jim v jedno. Mají tak problémy s porozuměním, s rozlišováním hlásek, se čtením, psaním, ve sluchových cvičeních a také se spolužáky. Některé děti si vyhlédnou slabší (může se to týkat právě dětí se špatnou výslovností) a poté se jim posmívají nebo je jinak provokují.  U těchto dětí se časem může objevit dyslexie – problémy se čtením, s písmeny. Dysgrafie – chybné psaní těchto hlásek, nebo dysortografie. To všechno se na ně „valí“, spolu se spoustou učení ve škole, a přitom to chtělo tak málo – řešit výslovnost co nejdříve doma v rodině a až poté jinde, například ve školce, kde by rodičům poradili, nebo s odborníkem.

Stejně tak je tomu u druhé řečové vady, a tou je opožděný vývoj řeči, kdy děti do 2. až 3. let vůbec nemluví nebo jen vydávají zvuky. V dosti případech se u nich může později projevit právě dyslalie. Pokud se ale vše řeší správnou cestou, tak mohou jít do školy se správnou výslovností.

Často k nám maminky přivedou tyto děti se slovy: „Budete to s ním mít těžké, vůbec totiž nemluví, ale vy si s ním poradíte.“ A když se jich zeptám, proč dítě nemluví, když rodiče hovoří česky a správně, často neumí odpovědět.

Jak je možné, že dítě, pokud je zdravotně v pořádku, nemluví?

Může být hodně odpovědí:

  • doma se mu nevěnují, rodiče jsou pracovně vytížení a doma unavení;
  • má dost sourozenců, tak ať se o něj postarají oni;
  • žije v rodině, kde je hodně mluvních stimulů, vícegenerační rodina, a to znamená, že všichni za něj všechno řeknou, například: „Chceš napít, jo chceš, tak na.“ – nenechají mu prostor pro jeho vyjádření a dítě si pak pro sebe řekne: „Jéé, vždyť oni za mě všechno poví, tak proč já bych mluvilo? Pro mě je to pohodlnější mlčet a jen si ukázat“;
  • dost času tráví u televize, počítače nebo tabletu – rodiče tak mají klid. Tyto vymoženosti sice patří do naše současného života, ale přímou interakci „člověka s člověkem“ nám nikdy nenahradí. Televize si s dítětem nebude povídat, nebude odpovídat na jeho dotazy. Některé počítačové hlasové programy to sice umí, ale nikdy to není teplé lidské slovo;
  • rodičům se líbí, že jejich dítě šišlá, vždyť je ještě malé a má na to nárok. Ano, to má, ale pokud šišlá v pěti letech, tak už jde o problém;
  • internetoví rodiče: maminky si často myslí, že na internetu najdou odpověď na všechno. Více méně ano, ale jaké jsou to odpovědi, to už neřeší. Pokud začnou laicky vyvozovat jednotlivé hlásky, tak mohou napáchat velké škody a dítěti spíš uškodit než pomoci. Pozor na to.

Přitom to chce jen málo, věnovat čas svým dětem. V rámci MAPu se věnujeme otázkám právě logopedie a díky tomu vznikl i logopedický leták, jakési desatero od dětí pro rodiče, jak se naučit správnému vyslovování.

Rodina je na prvním místě – tam všechno začíná. Nejdůležitější je děti správně motivovat a vše vykonávat hravou formou, tomu neodolá žádné děťátko a věřte, že i vás to bude bavit. Není od věci se občas vrátit do dětství a takzvaně „se vyblbnout“.  Jsou to naše děti a my pro ně chceme jistě jen to nejlepší. Když jim denně vyčleníme pár minut času a budeme se jim plně věnovat i po stránce řečové, tak věřte, že se nám to vrátí.

Čím dříve začneme řešit problém s řečí, ať už se nám bude zdát sebemenší, tím lépe.

Pokud se ale problém řešit nebude, tak to odnesou především vaše děti, které se ve škole budou trápit a nakupí se na ně další problémy – v podobě posměchu spolužáků a kamarádů, neúspěchu ve vyučování, budou smutné, a to jistě nechceme.

To ovšem platí i pro dospělou populaci. Dospěláci si myslí, že se s jejich výslovností nedá v jejich věku už nic dělat, ale to není pravda. I jim se nechá pomoci stejně jako dětem, stačí jen málo – chtít.

Na všechno se v dnešní době najde odpověď, takže pokud si nebudete jistí, tak se určitě poraďte s našimi odborníky, jejichž kontakty najdete na našem logopedickém letáku nebo na internetových stránkách projektu MAP. http://humpolecko.cz/

Petr

20 thoughts on “Pracovní skupina pro rovné příležitosti podporuje také osvětu v oblasti logopedie

  1. Rodiče nemají náladu a mnohdy sil se věnovat potomkům. Pracovní 12 hodinový cyklus, který bohužel je v mnohých tzv.montovnách a firmách už tradičním jevem, stres, vyhoření to vše přináší problémy s vyslovováním dětí. Vše z televize není možné naučit. K tomu pak odklady nástupu do prvních tříd, také velký mor dnešní doby. A zavedení devítileté docházky na základkách bylo krokem zpět. Je znovu nutné začít od píky, i ve školství.

    1. Myslím, že systém školství – zejména základního – na ambici vzdělávání dětí např. pro další studium rezignoval. Prioritou je zajistit komfort těm nejslabší, inkluznim, přizpůsobit se jejich tempu. Plus samozřejmě kastace při nástupu do prvních ročníků – děti z „lepších“ rodin sesypeme do dvou tříd a vznikne třetí třída tzv. zbytková.
      Pokud chcete děti např. připravit např. na střední školu, musíte sami. Toho se od základky nedočkáte. Ten gap je naprosto tristní. Když jsem šel na gympl kdysi já, stačilo chápat látku že ZŠ a přijímačky se daly udělat levou zadní. Dneska je v prijimackach 80% věci, které děti nikdy neviděly.

      1. Nojo, driv chodil na gympl ten kdo byl na zakladce nesikovny a prospechove prumerny. Tedy vetsinou abych nekoho neurazil.
        Ale to jsou jen skoly.
        Znam ale hromadu lidi, kteri jsou „jen“ ze stredoskolym ci nizsim vzdelanim
        nadprumerne profesne i karierne uspesni.

        1. Nevím v jaké době jste chodil do školy vy, ale já nastupoval ještě za min. režimu a na gympl odcházeli ti nejlepší z ročníku. Bohužel z těch lidí co jsem znal nikdo není úspěšným např. doktorem, právníkem apod., ale to už je asi otázka úrovně Hu gymplu. Chtěl bych ale vidět tu vaši hromadu úspěšných lidí bez vzdělání, přičemž musím uvést, že nepovažuji SŠ za méně vzdělané.

          1. Ale těch úspěšných absolventů gymplu je celá řada. Namátkou lékař Robert Pípal, právník Broňa Šerák nebo Pepa Ťoukálek, lékařka Laura Krejčová atd. atd.
            No a těch středoškoláků nebo vyučených je většina majitelů místních úspěšných firem. A pochopitelně nepovažuji lidi bez VŠ za nevzdělance.

          2. Já jsem ale netvrdil, že nejsou, jen že osobně žádného neznám. Z toho co píšete je naopak zřejmé, že na gymnázium neodcházejí žádní průměrní lidé jak se píše v příspěvku na který jsem reagoval.

  2. Lez jak vez. Ze nikoho osobne neznate jste nepsal.
    A z toho co bylo napsano, je zrejme, ze i mezi prumernymi absolventy
    gymnazia vzesla rada nadprumernych osobnosti.

  3. Třeba pivovarská kukačka. Student i učitel tělocviku, zeměpisu, sexuální výchovy……..
    velmi úspěšný absolvent……….a myslím, že i Ládík Racků je absolvent co toho opravdu „hodně dokázal“

      1. Jaký hrušky s jablkama. Oba dva jsou absolventi místního gymplu, oba dva jsou kamarádi a oba dva toho „hodně dokázali „……….jeden už sedí a druhý dělá kukačku Standovi……

          1. Prý koupil nějakou velkou fabriku v Jihlavě. Co je na tom pravdy?

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Next Post

Kampaň Vysočina Tourism láká Čechy k dovolené na Vysočině

Út Kvě 26 , 2020
Cestovní ruch nejen na Vysočině v současné době potřebuje podporu víc než kdy jindy.

You May Like

Témata