Zapomenutá jídla aneb: víte, co je “šmorn“?

15

Všichni čeští strávnící dobře vědí, co to je pommes frites, chateaubriand, rump steak, chilli con carne, ale málokdo už zná taková jídla, jako jsou pracharanda, pučálka, kočičák anebo žahour, která obohacovala stůl našich předků. Názvy těchto pokrmů jsou vesměs roztodivné a potěší ucho každého čechomila. Chuť pak je znamenitá a zaujme jazýček nejen těch, kteří už jsou přesyceni všemi těmi minutkovými záležitostmi. Víte například, že naše babičky připravovaly tzv. „vejmrdu“, což jsou vlastně strouhaná jablka s křenem, to vše zalité silným masovým vývarem.? Bůh suď, jak takové označení jídla vůbec vzniklo.

Když se řekne “česká kuchyně”, každý si představí knedlo-vepřo-zelo, svíčkovou a řízek s bramborovým salátem. Ovšem tyto pokrmy nemají s prapůvodní českou kuchyní co do činění. Stará česká jídla totiž vycházela z toho, co bylo lidem snadno dostupné, co si mohli levně zakoupit anebo sami vypěstovat. Hlavní složkou jejich potravy tudíž nebyla ani vepřová kotleta, ani hovězí svíčková, ale brambory, obiloviny, luštěniny a zelí. Mnohý mlsoun a masožravec se nad takovými surovinami ošklíbne, ale vězte, že naši předci z nich uměli vytvořit jídla vynikající chuti a hlavně dostatečně sytá. Pro představu vám přináším návod na několik takových jídel a můžete je vyzkoušet. Nejen, že si pochutnáte, ale dopřejete také svému tělu blahodárný přísun vlákniny, vitamínů a minerálních látek. A nebojte se – rozhodně nejde o žádnou dietní nebo makrobiotickou stravu!


Uhlířina
Tuto krmi měli údajně pojídat uhlíři v lesích při vypalování dřevěného uhlí. Vzhledem k mírné náročnosti pokrmu si dost dobře nedokáži představit výrobu někde na pařezu, no ale budiž. Oloupané brambory uvaříme v osolené vodě s kmínem. Z vajec, soli, krupice a hrubé mouky vypracujeme hladké těsto jako na noky. Z těsta vykrajujeme lžičkou malé nočky a zavařujeme je do vroucí vody po bramborách. Scedíme, brambory rozkrájíme na drobné kousky, smícháme s nočky a omastíme sádlem s osmaženou cibulkou, popř. můžeme přidat škvarky nebo rozškvařenou slaninu. (Kdysi jsem si tento recept zjednodušila a místo nočků použila zbylé rozkrájené houskové knedlíky. Společně s brambory jsem je opekla do zlatohnědé kůrčičky a přidala cibulku. Moc to chutnalo malým dětem, ocenily, že v tom není maso.)

Kočičák
Podle literatury se jedná o klasické jihočeské jídlo, ale v různých obměnách se připravuje všude v centru Evropy.
Kysané zelí nakrájíme najemno a dobře promícháme s teplými uvařenými rozšťouchanými brambory (nebo s bramborovou kaší). Do rozpuštěné slaniny dáme prohřát drobně nakrájenou šunku a nalijeme na bramborovo-zelnou směs. (Lze zaměnit za smaženou cibulku nebo rozpečené škvarky.) Podává se s teplým mlékem. (Nevím, jak kdo máte dobrý žaludek, já ale teplé mléko vynechávám.)


Kočičí svatba neboli svarba
Tento pokrm je obdobou židovského šouletu a připravuje se z vařené čočky (nebo hrachu) a krupek (či jáhel). Čočku a krupky promícháme, omastíme a přelijeme rozpuštěnou slaninou a cibulkou. Lze přiložit sázená vejce. Dříve se jídlo prokládalo uzeným masem nebo jitrnicí. Je docela zajímavé použít ječné vločky, tymián a majoránku a s nastrouhanou vařenou bramborou a vajíčkem tvořit z těsta placky a ty péci. K domácí rozpečené klobáse a hromádce kysaného zelí s cibulkou je to zajímavá variace na bramborák.


Drbáky
Polovinu množství připravených brambor za syrova nastrouháme, stejné množství brambor uvaříme, oloupeme a také nastrouháme. Syrové brambory pečlivě slijeme a obě součásti smícháme dohromady. Osolíme a vytvoříme těsto. Nepoužíváme žádné vejce ani mouku! Uděláme kulaté knedlíky o velikosti cca 6cm, slabě je obalíme v hladké mouce a v osolené vodě vaříme asi 15 minut. Po vyjmutí z vody je trochu vidličkou natrhneme, aby se “vydýchaly”.
Nevím, proč se tyhle knedle jmenují zrovna drbáky, ale až je ochutnáte, docela určitě si budete drbat hlavu, proč jste je nejedli už dávno předtím. Navíc jsou dietnější formou knedlíků, protože neobsahují, jak bylo uvedeno výše, ani vejce, ani mouku.


Couračka
Jemně nakrájenou cibuli osmahneme na sádle, přidáme papriku, kmín, kysané zelí i s lákem, trochu cukru. Dolijeme vodou a zvolna vaříme. Když je zelí měkké, přilijeme dva hrnky kysané smetany a přidáme podušené houby (pro mlsné jazýčky – houby lze nahradit klobásou). Povaříme a dochutíme česnekem a pepřem.
Tady je naprosto zřejmé, jak název vznikl. Když polévku jíte, tak prostě zelí “couráte” po celém stole.


Šlejšky
Uvařené brambory nastrouháme, přidáme sůl, máslo a rozšlehaná vejce. Prohněteme s hrubou moukou na tužší těsto, ze kterého upravíme malé šišky. Nevaříme je, ale upečeme na vymaštěném plechu v troubě. Upečené obalíme v osmažené strouhance a omastíme. Lze podávat takto na slano, anebo na sladko – sypané perníkem, tvarohem, mákem a cukrem.


Neuvádím v receptech přesné váhy a míry, neboť to není pro tento druh pokrmů důležité. Prostě vařte srdcem a dle chuti. Moje babička, když jsem se jí ptávala, kolik čeho dává do toho kterého jídla, říkávala: “To ti dá samo”. Tak se řiďte podle toho anebo podle termínu “od oka”. Ještě lépe: “všeho přiměřeně”. Přeji vám úspěšné vaření a dobrou chuť.



 

myska

15 thoughts on “Zapomenutá jídla aneb: víte, co je “šmorn“?

  1. Díky za článek a dobrou inspiraci. Alespoň budu mít obměnu ke všem těm hamburgerům, hotdogům, wings a pizzám. 🙂

    Nic z toho jsem neznal, jen uhlířinu, která je mimochodem opravdu VYNIKAJÍCÍ!!!! 🙂

  2. Me neni jasne, jestli šmorn jsou souhrnně ta jídla, nebo je šmorn něco, na co tu není recept? Moje mamka říkala, že její babička pekla šmorn v troubě, s houbama a obracela ho, takže by to neměl být sladký trhanec, na který jsem taky našla recept. Díky. Toranoko.

    P.S. Jelikož teď bydlím u Plehřimova, jsme ráda, že jsem tyhle stránky objevila a musím je prozkoumat.

    1. Ahoj Toranoko,
      moc jsi mě potěšila, že jsi na článek zareagovala. Šmorn je opravdu jídlo, které v receptech není uvedeno. Do názvu jsem jej uvedla schválně s tím, že jsem očekávala, zda se někdo ozve. Ty jsi první (valná většina čtenářů těchto stránek jsou totiž „chlapi“ a jak sama jistě uznáš – ty to zajímá asi tak stejně jako nás ženy to, že Slavie remízovala se Spartou). Otázka v názvu zněla: „víte, co je šmorn?“ Já jsem si tedy do dnešního dne myslela, že to vím, ale tvým sdělením jsi mě docela zaskočila. Byla jsem přesvědčena, že šmorn je krajové označení pro škubánky, což ovšem neodpovídá tomu, co pekla babička tvé maminky. Jestli vypátráš něco podrobnějšího, dej vědět!

      Jo, jinak nás (členy redakce) těší, že jsi Humpoláka objevila a hodláš ho prozkoumávat. Přejeme ti příjemné bádání a budeme očekávat další tvé komentáře. Pěkný den ti přeje autorka článku.

      1. Děkuji za odpověď. Zatím jsem toho moc nevyzkoumala, jen to, že se tak říká trhanci (a škubánkům).
        Pak mě napadlo, jestli to prostě nebyla variace na dané téma (něco jako trhanec na slano), no a nakonec jsem objevila cosi na internetu – balkánská kuchyně:

        Stara, tradicionalna jed je bil tudi šmorn. Maso za šmorn pripravimo iz jajc, mleka in moke. Zlijemo jo v ponev do debeline enega centimetra in jo počasi ocvremo. Med pečenjem šmorn previdno obrnemo.

        Sice netuším, co je to přesně za jazyk, ale pokud Maso znamená těsto, tak by to snad šlo, ne? Jen prý u nás se to dělalo z krupice a ne mouky.

        Tak zdravím a mějte se všichni na Vysočině fajn.

        1. „šmorn“ je zkomolenina původního německého výrazu schmoren nabo taky schmarren.znamená to dusit,smažit či pražit.vzpomínám si,jak to babička pražila na pekáči.dala na pekáč mouku,,trochu to podlila mlékem (určitě něčím ochutila ale za války mi bylo 6 let tak mě ingredience nezajímaly) a pražila to na plotně až vznikla taková směs která sice jedlá byla (nebylo toho za války moc na výběr) ale dnes už to opravdu nemusím mít.jen jsem si vzpomněl na „zlaté časy“ váš johnnywalker

        2. Moje babička z Kolince u Sušice delala šmorny z vařených brambor ty nastrouhala na jemno. Pak smíchala se stejným množstvím upražené hladké mouky na takovou sypací hmotu tu dala do pekáče a zapekla se sádlem. Dodnes si to vařím a vždy si pochutnam s acidofilem nebo s podmáslím.

    2. Ahoj, mám doma kuchařku od Dobromily Rettigové a tam se píše, že šmorn je trhanec, smaženec. Recept klidně pošlu emailem (na tyto stránky jsem se dostala náhodou)- keddie1@seznam.cz

  3. Recept na šmorn, jak ho znám já od maminky a od babičky:
    Zpěníme na nakrájené slanině nebo na sádle cibuli. Do litru mléka nasypeme dětskou krupičku (asi 7 vrchovatých lžic) a rozmícháme 5 vajec. Toto nalijeme na zpěněnou cibuli a mícháme do zhoustnutí. Podáváme hojně posypané pažitkou nebo zelenou cibulkou nebo s hlávkovým salátem.
    Tohle jídlo máme doba rádi, je to sytá, rychlá a levná večeře.

    1. Naše mamka to smažila v hrnci, musel jsem míchat, aby se to nepřipeklo(asi těsto, jako na lívance) a k tomu, když to bylo sypké, trošku připálené jsme měli domácí kompot, ňamka..kterou jsem zkoušel, ale vyšlo z toho něco mazlavýho, nic moc.. martin.cb@centrum.cz

      1. škoda, že neznáte recept. Totéž dělala moje babička a jako děti jsme to milovaly 🙂 Bohužel babička už není a nikdo neví, jak to dělala 🙁 Pavlína pavlina@ferity.vz

  4. Šmorn je podle mojí babičky krupicový trhanec. Co mléka se namočí krupice dají se žloutky a cukr. Nechá se míň.hodinu v nádobě. Pak se přidá sníh z bílků a dà se péct. Před koncem pečení se ještě řídká hmota roztrhá vidličkou a nechá dopíct. Podává se polità šťávou nebo kompotem.

    1. Babička takhle šmorn dělávala. Pekla ho v troubě. Nemohli jsme se dočkat až vezme vidličku do ruky a začne trhat těsto v pekáčku 😀 už jsme měli nachystaný švestkový kompot a skoricovy cukr. Mňam
      Řekla bych, že to bylo naše nejoblíbenější jídlo v dětství 😉

  5. Moje babička z Kolince u Sušice delala šmorny z vařených brambor ty nastrouhala na jemno. Pak smíchala se stejným množstvím upražené hladké mouky na takovou sypací hmotu tu dala do pekáče a zapekla se sádlem. Dodnes si to vařím a vždy si pochutnam s acidofilem nebo s podmáslím.

  6. Tak šlejšky /šišky/ s mákem nebo opraženou strouhankou a cukrem a moře másla to je liga. Mňaaaaaaaam

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.

Next Post

Zázrak se nekonal, Jiskra už je z kola venku

Čt Úno 17 , 2005
Hokejistům Jiskry se zdramatizovat finálovou sérii play- off krajského přeboru Vysočiny nepodařilo. Velkému Meziříčí stačila k získání titulu přeborníka Vysočiny dvě utkání. Účast v kvalifikaci o baráž do 2. ligy, kterou si tímto titulem vybojovali, zahájí příští čtvrtek v Uherském Hradišti. V odvetném utkání finálové série se chleba lámal v […]

Témata