Zlíňaci testují – Motorest Melikana

Motorest Melikana je motorest na hlavní dálnici D1 spojující Prahu s Brnem. Naleznete ho nedaleko Humpolce, kousek za ním u obce Speřice ve směru od Brna do Prahy. Humpolečtí do tohoto podniku asi moc často nevyrazí, jelikož je pro ně trochu z ruky. A navíc si o něm myslí, že je to prostě předražená past pro turisty jedoucí po naší hlavní dálnici. Byli jsme se zde po dlouhé době podívat.

Byly doby kdy jsem sem jezdil. Pamatuji si, že když Melikanu na dálnici otevřeli, tak to byl široko daleko jediný podnik, který v okolí nabízel hamburgery. Vždycky po páteční pařbě jsme sem k sobotnímu ránu pro ně jezdili na kole. Což bylo trochu riskantní a nezodpovědné. Ale byly to časy a zážitky. Pak jsem se tu několikrát zastavil ještě před dávnými a dávnými lety na oběd, když jsem kolem projížděl právě po dálnici směrem na Prahu. No a pamatuji se že z jídla jsem příliš nadšený zrovna nebyl.

Nedávno ale na Meikanu vyšla na YouTube recenze od pana Plešatého: Projedl jsem se pobytem v Melikaně a hned nato od Sterého Fotra: Luxusní žranice ve dvě ráno? Tohle je hodně ZVLÁŠTNÍ RESTAURACE! A obě byly docela pozitivní. To mě přimělo na to se kouknout na nějaké další názory na Internetu a byl jsem trochu překvapen, jak dobré recenze zde tato restaurace má. A tak nemohlo nastat nic jiného, že jsme se sem jednoho krásného nedělního dne vypravili na oběd.

Motorest zvenku vypadá dobře a je velice hezky udržovaný. Mají tu dokonce i výběh se zvířaty, jejichž hlavními hvězdami jsou kozy. Obzvláště pro děti je tohle obrovská atrakce. Takže vám doporučuji až sem pojedete si napěchovat kapsy pětikorunami. Jelikož je zde i automat s kozími granulemi (POZOR! Kozy se tu nesmí krmit ničím jiným, nebo dostanete). No a ten bere jenom pětikoruny, a pokud je nebudete mít, tak budou vaše ratolesti opravdu smutné.

I uvnitř působí motorest velmi profesionálně. Je tu čisto a personál je velmi milý a ochotný. Jídlo a vše vypadá dobře. Zde je ale potřeba zdůraznit jednu věc. Motorest Melikana není restaurace v pravém slova smyslu. Zde si nesednete, nepřijde za vámi číšník a nedonese vám jídlo až na stůl. Jedná se vlastně o takovou tácovou jídelnu. Musíte si vzít tác, příbor a dojít si vybrat k pultu z nabídky hotovek nebo minutek. Ty dostanete, můžete si nandat další jídla jako polévku, různé saláty, nebo z bohaté nabídky chlebíčků, baget a desertů. Nápoje si musíte také načepovat sami (tedy úplně nemusíte ale o tom později). Vše pak zaplatíte u pokladny a teprve následně se jdete s tácem posadit ke stolu, kde vše pěkně spapáte. Mě tento koncept tedy absolutně nevadí, spíše mi i dokonce vyhovuje. Jeho plusem je že si můžete jídla prohlédnout, vidíte co z pokrmů  dostávají ostatní lidé a jak to vypadá. A máte libovolné množství času se tu kochat, vonět a rozhodovat se.

V nabídce je toho tady opravdu hodně. Většinou dvě až tři polévky, hotová jídla (guláš, ptáček, svíčková apod.) a minutková jídla, kde dominuje obrovské množství smažených pokrmů, obalí a osmaží vám tu opravdu skoro všechno. Dále každý den je speciální denní nabídka, kde se objevují nějaké specialitky, jako třeba vepřová líčka na víně, králičí stehno na smetaně nebo jelení ragú na brusinkách. To vždy stojí za zvážení. Dále je tu obrovský salátový bar, kde naleznete absolutně obrovské množství salátů. Od pochoutkového, přes okurkový, řecký, asijský, coleslaw, až po třeba tlačenkový. Ten výběr je opravdu enormní a docela by mě zajímalo jak se jim to vyplatí. Těch zbytků musí být požehnaně. Mají tu i vlastní pekárnu a cukrárnu a nabídka moučníků a dezertů je zase obrovská a velice lákavá.

A co že jsme si dali my? My jsme si všichni tentokráte vybrali z jejich hotovek. Což je docela podivné, jelikož jsme všichni řízko-smažáko žrouti a ve většině případů si alespoň jeden z nás dá něco smaženého. Tentokráte tomu ale tak nebylo a vybrali jsme si z nabídky jejich hotovek, která byla velice lákavá. K tomu jsme zvolili k pití jejich čepovanou malinovku. Která nebyla nijak zázračná, ale kupodivu ani nijak neurazila. Taková lepší točená malinová limonáda, připomínající chuť té pravé, jediné a nejlepší, která se čepovala v hospodách ještě za dob totality. 🙂

Moje maminka si zvolila moravského vrabce, se špenátem a bramborovým knedlíkem. Volba to byla dobrá, jelikož jídlo bylo opravdu chutné a dobré. Vše se k sobě náramně hodilo. Vepřové maso bylo dobře upečené, krásně se rozpadalo a dalo se krájet vidličkou. Přitom ale zůstalo chuťově šťavnaté. Špenát byl velice fajn, moc dobře ochucený. Bylo na něm vidět že byl zahuštěn vajíčkem, což se v restauracích moc nevidí. Osobně musím říci, že mě ten špenát velice chutnal a těžko bych si doma udělal lepší. Co se týká bramborových knedlíků, tak u těch se mi velice těžko odhaduje jestli jsou domácí nebo ne. V tomto případě bych si ale troufl tvrdit, že tyto knedlíky byly uvařené přímo v Melikaně. Rozhodně byly stokrát lepší než kupované knedlíky běžně dostupné v supermarketech nebo Makru. Opět jsem jim neměl vcelku moc co vytknout. Doma ty knedlíky umíme o trochu lepší, ale rozhodně to nebyl žádný průšvih nebo ostuda. Dohromady to k sobě všechno ladilo a toto jídlo jsme velice kladně hodnotili.

Moje manželka si z hotovek vybrala smetanovou omáčku se zelenými fazolkami a houskovým knedlíkem. Já na tyto kyselé (jak se na Slovensku říká „podbité“) smetanové omáčky zrovna moc nejsem. Ne že bych je nejedl, ale raději mám křenovou nebo koprovou. Ale jak říkám, manželka má tyto omáčky dost ráda. Ale i tady jsme byli docela příjemně překvapeni. Omáčka byla správně sladkokyselá, dobře ooctovaná. Fazolky v ní byly dostatečně měkké. I když se jednalo o vegetariánský pokrm bez masa, tak byl chutný a úplný. To maso v něm nijak nechybělo. Přesto musím říci, že za mě osobně toto bylo nejslabší jídlo ze všech třech co jsme měli.

No a nakonec já jsem si zvolil k obědu pečený vepřový bůček, podávaný se zelím z červené řepy. Tento pokrm měl být podávaný s kouskovým knedlíkem. U pultu jsem požádal o variaci knedlíků houskového a karlovarského. Což nebyl problém a bylo mě vyhověno. Osobně jsem měl docela strach z toho zelí s červené řepy, ale naše obavy byly liché. To zelí bylo luxusní. Už jsem to někde někdy viděl před tím, ale doposud jsem to nikdy neochutnal. Ale toto fakt byla pecka. To zelí mě neuvěřitelně chutnalo. Bůček byl fajn, ne že bych se z něj zrovna posadil na zadnici, ale byl  měkký a šťavnatý. Co se týká knedlíků, tak opět dle mého jsou připravovány přímo zde. U houskových jsem neměl žádný problém, byly vcelku jemné, chutné, housky v nich nebylo moc, ale s jejich strukturou a chutí jsem neměl žádný problém. Horší to bylo u knedlíků karlovarských. Těm totiž pobyt ve várnici u výdejového pultu vůbec neprospěl. Byly neuvěřitelně oschlé a vlastně tím pádem i velice tvrdé. Jako by je někdo opekl. Akorát že se to prostě nedalo krájet a jíst. Snědl jsem půl jednoho kolečka, ale opravdu se to nedalo a zbytek zůstal na talíři. Jak jsem se pak přesvědčil, tak to nebyla jenom moje porce. Když jsem se rozhlídl, tak pokud někdo karlovarský knedlík měl, tak zůstal prostě na talíři a putoval zpět. Lidé je nechávali a nejedli. Což byla obrovská škoda, jinak by tohle jídlo bylo na jedničku. Vzhledem k tomu že i porce karlovarských knedlíků byla dražší než porce knedlíků houskových, tak pokud si někdo jako přílohu zvolil pouze knedlíky karlovarské, tak se asi moc nenajedl a byl naštvaný. To byl prostě průšvih a stávat by se to nemělo. Jinak ale toto jídlo bylo vynikající a za mě nejvíce překvapivé ze všech chodů co jsme měli.

Vcelku musím tedy všechny tři jídla hodnotit velice pozitivně. Dobře a chutně jsme se najedli. Za tu cenu to bylo myslím super. Až na ty karlovarské knedlíky jsme v žádném pokrmu nezaregistrovali nějaký výrazný problém. Jídla byla i chuťově dobrá a vyvážená, necítili jsme z nich žádnou chemii. Řekl bych dobrá česká kuchyně tak jak je vidět dnes v mnoha bistrech a jídelnách, ke kterým se lidé poslední dobou velice rádi vrací.

Zažili jsme tady ale bohužel i pár zklamání. Například salátový bar. Ten vypadá naprosto na pohled úžasně. Nabízí obrovskou variabilitu salátů, a člověk když ho vidí, tak těžko odolá. Většinou si prostě vezme. Dobré je že saláty si můžete nabrat do misky sami, takže si na misku můžete nabrat více rozdílných salátů. Tady ale chvála končí. Protože pokud je vyzkoušíte, tak všechny chutnají téměř identicky. A chuť není moc dobrá. Vyzkoušel jsem jich několik a popravdě ani jeden z těch salátů mě nechutnal. Navíc mi přišly zbytečně překyselené. Tady jsem si opravdu nepochutnal, manželka také některé jiné vyzkoušela a ani jí nechutnal jeden jediný. To je škoda. Věřím, že salátový bar tady bude opravdu hit a prodá se jich tu mnoho, jelikož lidé co jsem přijedou poprvé prostě neodolají a ten salát si dají. Já už jim na to příště neskočím, a ten salát prostě vynechám.

Bohužel to samé se týká zdejší pekárny a dezertů. Vše vypadá opravdu nádherně. Já osobně nejsem na takové ty klasické české koláče a buchty. Když už sladké, tak spíše takové ty krémové věci a krémové dorty. A toho tady je nabídka velká. A ty zákusky vypadají opravdu na pohled velice lákavě. Ovoce na něm vypadá krásně a čerstvě. Bohužel po ochutnání se dostavil stejný pocit jako u těch salátů. Ty dezerty bohužel chutnají zase vcelku unifikovaně. A bohužel i dost uměle. Je znát že do krému není použité skutečné máslo a pravá smetana. Místo toho se používají zjevně nějaké margaríny a rostlinné tuky. Což je na výsledné chuti strašlivě znát. Bohužel v negativním slova smyslu. Na dezertech jsme si zase nepochutnali.

Jinak zde naleznete v restauraci i bar, kde si můžete dát nějakou tu kávičku nebo čaj. Popřípadě i nějaké pivko točené a případně i něco tvrdšího. Zde již budete plně obslouženi, nápoj vám připraví některý z barmanů nebo baristů. Já kávu nepiji, takže nemohu soudit, ale co jsem dostal zpětnou vazbu tak káva je tu prý vcelku ucházející. Já jsem kvitoval to, že když jsem požádal o čistý černý čaj, tak jsem dostal skutečně čistý černý čaj a ne bergamotový Earl Grey. To nebývá zvykem, a za to body plus. Nechápu proč ve většině restaurací (a nejen restauraci, ale i benzínových stanic, barů apod.) si myslí, že Earl Grey je čistý černý čaj. Ne, není. 🙂

Pár postřehů na konec. Platit kartou se tu samozřejmě dá. Pustí vás sem i s vaším čtyřnohým psím miláčkem. Bud si s ním můžete sednout na terase kolem motorestu, nebo mají i malý koutek pro pejsky uvnitř. Zde jsou ale pouze vysoké jídelní pulty s barovými židličkami. Pokud zde půjdete na toaletu, musíte zaplatit. Nicméně dostanete žeton, nebo účet a zaplacenou sumu vám pak následně odečtou od vaší útraty. Za velké plus považuji že Motorest Melikana je otevřený 24/7 – neboli non-stop, takže se zde najíte klidně i ve čtyři ráno. To je velké plus, a obzvláště pro lidi cestující po dálnici v noci toto může být velkou výhodou. Mínusem je, pokud je tu opravdu plno. Když sem zavítá některý ze zájezdních autobusů a celá posádka autobusu se vyrojí, tak je tu dost plno, k nehnutí a prostě stojíte frontu na jídlo, a jelikož jsou zde pouze dvě pokladny, tak stojíte další frontu na pokladnu. Jelikož si není kam tác s jídlem položit, tak to může být hodně otravné a nepříjemné. Tohle by zde ještě asi měli pořešit a vylepšit. No a nakonec můžete mít problém i kde si sednout, jelikož většina stolů je obsazena. Ceny jsou zde opravdu velice příznivé. Vzhledem k tomu že motorest se nachází na naší nejhlavnější a nejfrekventovanější dálnici, jsem tak trochu čekal že ty ceny budou hodně vystřelené, aby jsme s těch lidí vymačkali co nejvíce. Opak je ale pravdou. Za jedno jídlo zaplatíte od 100 do 200 Kč, a to je podle mého velice slušné. Porce jídel jsou velké a dostačující. Větší porce by jsme již velice pravděpodobně nedojedli. Další velkou výhodou je, že jakékoliv jídlo vám tu zabalí na cestu a můžete si ho vzít sebou. Takže pokud jedete domů třeba z chaty a večer se vám nechce vařit a jít někam do restaurace, zastavíte se tu pro dlabanec a dovezete si ho domů. To je za mě taky paráda.

Závěrem? Je skvělé, jak se tady skoro všechno dělá. Ale to není vše a vše není dotaženo. Pokud má být restaurace super, pak musí být dobrá i kvalita všeho jídla. A to tady pro mě není ten případ. Odcházeli jsme nasyceni, vysmátí a s hlavními jídly spokojeni. Ale prostě tu zase jsou ty chyby a věci, které mě vadí. A přitom by stačilo tak málo přidat. Zase nemohu dát jinak než tři hvězdičky. Když sem zavítáte tak zklamaní snad nebudete. Ale za týden si tuto restauraci pamatovat taky nebudete.