Silnice na Vysočině jsou ve špatném stavu

2

Krajské hejtmanství si nechalo zpracovat odbornou studii, která ukázala, že na Vysočině je padesátčtyři procent nevyhovujících cest, z toho je dvaadvacet procent v havarijním stavu. Kraj Vysočina má horší silnice, než je v zemi obvyklé – počet úseků v havarijním a nevyhovujícím stavu převyšuje republikový průměr asi o desetinu.

Podle prověrky je na Vysočině havarijních 1 026 kilometrů krajských silnic, dalších 1 464 kilometry jsou v nevyhovujícím stavu. Naopak výborné hodnocení obdrželo 324 kilometrů, tedy jen sedm procent krajské sítě. Zbývajících 39 procent bylo uznáno jako dobré nebo vyhovující. Vysočina má ale mimořádně hustou dopravní síť (víc silnic má jen Středočeský kraj), a tak se hejtmanství bude zamýšlet nad tím, zda je tak hustá síť potřeba. Za opravy a silniční stavby na více než čtyřech a půl tisícovkách kilometrů silnic kraj ročně vydává totiž půl miliardy korun, z toho asi 400 milionů na investice. Podle vyžádané studie je však nutné na opravy silnic druhých a třetích tříd potřeba 6,5 miliardy korun. Hejtmanství má na ně v letošním roce vyhrazeno z rozpočtu pouhých sto miliónů korun, další finance si bude muset zapůjčit a také očekává příspěvek z evropských fondů. I tak budou peníze na opravy chybět a pokud se stav silnic bude nadále zhoršovat (což je pravděpodobné), je důvod k obavám z rozsypání celé dopravní sítě. Výrazné rozdíly v kvalitě silnic jsou i mezi pěti okresy kraje. Nejhorší situace je na Třebíčsku, které má v havarijním stavu skoro 450 kilometrů, tedy 43 procent silnic. Naopak řidiči na Pelhřimovsku se s rozbitými vozovkami setkávají jen na 17 kilometrech, tedy na necelých dvou procentech silnic druhé a třetí třídy. Na Havlíčkobrodsku a na Žďársku havarijní úseky převyšují 200 kilometrů, na Jihlavsku činí 130 kilometrů.


Zrovna dnes má pětadvacetileté výročí další dopravní komunikace na Vysočině, kterou je úsek dálnice D1. Osmého listopadu roku 1980 byl otevřen poslední úsek dálnice dlouhý 20,7 km Humpolec – Pávov. Od tohoto okamžiku mohli motoristé využívat celou trasu dálnice z Prahy do Brna, kde na ni navazovala čerstvě dokončená dálnice D2, vedoucí do slovenské Bratislavy. V současné době je D1 mezi Prahou a Brnem nejvytíženější dálnicí v zemi. Dvousetkilometrový úsek mezi Prahou a Brnem denně projede až 110 tisíc vozidel, to znamená více než čtyři a půl tisíce aut za hodinu. Dálnice byla přitom projektována maximálně na 80 tisíc vozidel denně. V době, kdy se začala stavět, to stačilo s bohatou rezervou. Dnes to znamená permanentní nebezpečí kolapsu. Ministerstvo dopravy proto chce do roku 2010 rozšířit celou dálnici D1 mezi Prahou a Brnem ze čtyř na šest pruhů.

myska

2 thoughts on “Silnice na Vysočině jsou ve špatném stavu

  1. Jakej v_l si na tohle musel nechavat zpracovavat studii. Kdokoliv z obyvatel Vysociny by mu rekl to same co ja: „Mam klienty od Pacova k Jihlave. Navstevuji je – autem. Mam vymlacene tlumice a cepy rizeni a praskly disk.“
    Za penize vyplacene za studii by se treba dalo opravit par metru silnice, ne?

    1. Tak přesně tohle samé mě taky napadlo. Docela by bylo zajímavé vědět, kolik ta odborná studie stála, řekla bych, že to nebude jen pár šprdlíků 🙁

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.

Next Post

Jak vyzrát na podzimní depresi

St Lis 9 , 2005
Krajské hejtmanství si nechalo zpracovat odbornou studii, která ukázala, že na Vysočině je padesátčtyři procent nevyhovujících cest, z toho je dvaadvacet procent v havarijním stavu. Kraj Vysočina má horší silnice, než je v zemi obvyklé – počet úseků v havarijním a nevyhovujícím stavu převyšuje republikový průměr asi o desetinu. Podle […]

Témata