Varhany jablkem sváru

8

Poměrně nedávno jsme mohli na druhém programu české televize shlédnout dokument B. Rychlíka “Hlídač ztracené volavky“ pojednávající o krásném daru městu Humpolci z rukou rodáka Stanislava Kotyzy, v současnosti žijícího za Velkou louží. Snad každý humpolák ví, o co se jedná, a že tím darem byly unikátní vzácné varhany. Již v dokumentu zazněl náznak, že ne všichni byli z tohoto počinu nadšeni. Nyní stále více vyplouvá na povrch, že tomu tak doopravdy je. A komu varhany vlastně vadí?

Dárce Satnislav Kotyza zhruba před týdnem přicestoval z Ameriky na mimořádné zasedání podnikatelů, církve a zástupců města, které mělo vyjasnit údajné nesrovnalosti spojené s opravou kostela. Na tuto opravu významně přispěli podnikatelé, město Humpolec, kraj Vysočina i věřící. Dárce varhan však k jednání nebyl přizván, čímž se pochopitelně cítil dotčen. Jak se sám vyjádřil, varhany nechal zhotovit pro město a jeho původní záměr byl využívat je kromě doprovázení náboženských liturgií v  co největší možné míře, aby se pozvedla úroveň kultury. Od samého počátku působnosti varhan ale nedocházelo ke spolupráci s panem farářem Marianem Sokolem a současnou situaci pan Kotyza popisuje jako temný středověk nebo raný bolševismus, kdy vládne jedna osoba a ostatní jí věří. První nepříjemností, kdy se Stanislav Kotyza znesvářil s farářem, bylo důstojné přivezení varhan firmou Kánský a Brachtl do Humpolce, ale kostel byl zamčen. Dárce z Ameriky obvolával známé, kdo by sehnal klíče a otevřel kostel. Nakonec se to podařilo, ale nastalo další rozčarování. Nebyla dokončena podlaha ani elektrické rozvody a přes noc se všechno muselo dodělat. To byl vlastně samotný začátek neshod. Další, mnohem závažnější problémy, vyvstaly při svěcení varhan a přetrvávají dodnes. Zatímco si pan Kotyza představoval, že se v kostele budou organizovat koncerty, pan farář se proti tomu ostře postavil. Velkým problémem je právě fakt, že doposud nebyla sepsána darovací smlouva se zakotvením, k jakým účelům by měly být varhany využívány. V tomto směru ale nabídlo město Stanislavu Kotyzovi pomocnou ruku.


Při schůzce měly být domluveny další projekty, na které chtěli humpolečtí podnikatelé společně s městem přispět. Mělo se jednat především o instalaci zabezpečovacího zařízení, dokončení oprav kostela a nakonec i pojištění a provozování cenného nástroje. Pan farář si však schůzku vysvětlil jako konfrontační, proto k údivu všech přizval svého právníka. Podle slov zástupce humpoleckých podnikatelů Milana Dočkala bylo jednání neupřímné, bez vzájemné důvěry a oboustranné chuti spolupracovat. Nakonec odsud všichni bez motivace k další spolupráci odešli. Následně se podnikatelé rozhodli ukončit spolupráci s humpoleckým děkanstvím a své aktivity zřejmě přesunou do želivského kláštera.
Farář Marian Sokol si tak znesvářil početnou skupinu věřících. Člen bývalé farní rady Luděk Brzoň konstatoval, že situace je značně napjatá. Přáním věřících je znovu obnovit činnost pastorační rady, v rámci které by se podařilo vyřešit mnoho problémů. Všechny zúčastněné pak mrzí, že z důvodu špatné komunikace mezi farářem a ostatními stranami opadlo nadšení podnikatelů, které vyburcoval Stanislav Kotyza. Přitom kostel čeká ještě několik dlaších úprav, včetně vybudování topení a opravy zvonů. Kde však na to Marian Sokol sežene finance, když si humpolecké podnikatele znepřátelil, to nikdo neví.


(Zdroj: Listy Pelhřimovska)

myska

8 thoughts on “Varhany jablkem sváru

  1. Jak si mám představit „důstojné přivítaní varhan“? Jistě je přivezli rozmontované, zabalené v bednách na nějakém náklaďáku….. Běhali tam možná nějací chlapíci s jednotlivýma píšťalama ….. Měl už tady farář stříkat svěcenou vodou? Nepřehání se to už nějak? Zálesák

    1. Tak si představte, že mají přivézt varhany v hodnotě několika miliónů. Pan farář o tom dopředu samozřejmě věděl, ale aby celou akci bojkotoval, tak kostel uzamkl a odjel mimo město. Podle vás tedy měli varhany fláknout před kostel a nechat je tam, dokud je humpolecká omladina nerozebere? Stříkat svěcenou vodu pan farář určitě nemusel, ale házet klacky pod nohy také ne. Tož asi tak.

      1. Já vím, jen tak společně uvažujeme. Ale třeba nevěděl, kdy přesně přijedou. Z Krnova se nedá přesný příjezd určit. Že by schválně zamkl kostel a zmizel. Nechce se mi tomu věřit. Spíš se mi zdá, že druhá strana hledá chyby ve všem. Nebo to, že nechce světskou hudbu v kostele. V současné době probíhá podobný spor v Jihlavě, kde nechtějí povolit Máhlera v kostele. Zálesák

        1. Bohužel, musím konstatovat, že pan farář moc dobře věděl, kdy přijedou. A hlavně, toto bylo uvedeno jako jeden příklad z celé řady věcí, kdy pan farář celou akci nepřímo bojkotoval. Vždyť on dle jeho tvrzení neměl třeba tři týdny čas, dojít na MÚ – tj. cca 150 metrů od fary, aby podepsal sponzorské smlouvy od firem a ty mohli poslat peníze, které se rozhodli věnovat a v té době zoufale chyběly na zaplacení faktur za již provedené práce. A další a další příklady….. To by bylo na dlouhé povídání.

      2. nikdo po farari nechce aby povoloval svetskou hudbu, Rybova mse kterou zakazal je prece skladba duchovni, je skutecne skoda ze kdyz takove pekne varhany Humpolec ma tak nejsou casteji vyuzity.

        1. Přečtěte si dnešní Lidové noviny. Je tam velice výstižné vysvětlení problému světské hudby v kostelích od Brněnského biskupství.
          Myslím si, že v Humpolci došlo k velkému nedorozumnění. Jestli chtěl pan Kotyza aby varhany sloužily všem občanům Humpolce k různým koncertům, měl varhany dát do zimního stadionu.
          Rovněž humpolečtí podnikatelé jestli chtějí za své dary teď zasahovat do chodu kostela ….. Nevím, nevím. Jak pak by se k jejich snahám postavili v Želivském klášteře, kam chtějí údajně napřít své aktivity. Myslím, že by se zastavili až na Valše jak by uháněli k Humpolci 🙂
          Zálesák
          Jo a to zakázání Rybovky je snad blbost.

  2. Vyjádření faráře Mariana Sokola, otištěné v Listech Pelhřimovska :

    Postavení nových varhan je krásnou věcí a velkým darem. Zároveň jsme se dali dohromady s podnikateli, kteří nám moc pomohli. Ale dobrá věc se neobešla bez stinných stránek. Když někdo dává dar, tak by to mělo být nezištné. Stavbu varhan provázelo dobro, nadšení, bohužel někdy i napětí a zlo. Osobně prosazuji dobro, lásku a pokoj mezi lidmi. Dozvuky po svěcení varhan jsou způsobeny zlobou a nedobrým chováním určitých lidí. Čelil jsem podezřením, že jsem neprůhledně hospodařil s farními finančními prostředky. Ty jsou v naprostém pořádku. Předložil jsem veškeré účty a nikdo nenalezl jedinou chybičku. Škoda, že se krásno bortí a je používáno nečestných způsobů. Modlím se za to, aby ti, co je vyvolávají pochopili, že je potřeba jej zastavit. Se Stanislavem Kotyzou se toužím setkat a osobně si s ním vyříkat věci, které bych nerad ventiloval na veřejnosti.

    Byl jsem vyzván, abych kostel uvolnil pro koncerty, což je i v mém zájmu. Ale protože se jedná o sakrální budovu, tak je potřeba dodržet určité podmínky. Při vysvětlování jsem byl osočen, že mám velice konzervativní názory. Kostel se nemůže stát koncertním sálem. Přesto mám připravené pověření k pořádání koncertů pro varhaníka Martina Dvořáka.

    Je lepší si vyříkat problémy přímo s osobami, kterých se to týká. Našlo by se hodně lidí, kteří rádi zasahují do témat, jež se jich netýkají a jsou i tací, kteří neustále stojí v opozici. Nejlepším řešením je diskrétní jednání. Rád spolupracuji a nejsem uzavřený. Musí být vidět vůle, ale i z druhé strany. Vše záleží na ochotě zúčastněných. Modlím se za všechny a doufám, že dostanou rozum. Žijeme pouze jednou a jestli se chceme dohadovat, to je nejhorší způsob, jak si zařídit život. Je to věcí svědomí. Také občas organizuji večery otázek a odpovědí, na které může přijít kdokoliv a na cokoliv se zeptat. Právě tam může dojít k vyřešení určitých problémů.

    1. Pan farář hezky mluví a jeho vyjádření vypadá, jako že on se domluví s každým. Opak je ale bohužel pravdou. Dnes je situace taková, že se nedokáže domluvit ani s městem, ani s podnikateli a dokonce už ne ani s věřícími a s lidmi, kteří se kolem kostela a činnosti farnosti pohybují a angažují roky.
      Spousta z nich s ním vnitřně bojuje, ale bojí se veřejně vystoupit, protože nemohou stále se přenést přes to, že to došlo tak daleko, že by měli být proti vlastnímu faráři.
      A ač si to nechce připustit, tak si proti sobě postavil i takové věřící z Humpolce, kteří jsou opravdu hluboce nábožensky založeni.
      Aby to nevyznělo špatně – co se týče duchovní činnosti tak je pan farář opravdu velmi pracovitý a tuto činnost vykonává opravdu perfektně a k tomu snad nemá nikdo připomínek, ale co se týče komunikace a jednání a spolupráce s dalšími lidmi a subjekty, tak tam jsou ty výše kritizované problémy.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.

Next Post

Rozvoj Humpolce a okolí je i ve vašich rukách

Út Úno 28 , 2006
Poměrně nedávno jsme mohli na druhém programu české televize shlédnout dokument B. Rychlíka “Hlídač ztracené volavky“ pojednávající o krásném daru městu Humpolci z rukou rodáka Stanislava Kotyzy, v současnosti žijícího za Velkou louží. Snad každý humpolák ví, o co se jedná, a že tím darem byly unikátní vzácné varhany. Již […]

Témata