Staronové stavby 2/2

7

Pokračování zamyšlení nad renesancí používání přírodních materiálů ve stavebnictví.

Osobně věřím, že výhody klasického dřevěného domu převáží nevýhody. Osobně žiji v klasickém roubeném domě, který je zevnitř zateplen ovčí vlnou a rozhodně bych pohodu takového domova neměnil.


Jak jsem již psal v předchozím článku, stavělo se před světovou hospodářskou, ekonomickou a u nás i politickou krizí, během ní a doufám že bude i po ní, a tak si dovolím udělat drobný marketing spojení dřeva a ovčí vlny ve stavebnictví. Tato dle mého názoru ideální kombinace je u nás narozdíl např. od Rakouska neznámá pro nedostatek prostředků k reklamě a lobby firem vyrábějících nejpoužívanější stavební materiály.
Jen pro inspiraci několik www z USA a Kanady: „kuláče“ a „hranoly“, kde se vydávají i specializované papírové časopisy pro vyznavače osobité/individuální kultury a stylu tradičních, dřevěných domů.

rodinný dům ve Velkém Rybníku


 


Dřeva totiž máme u nás dost a může opět vyrůst, je to tzv. obnovitelný zdroj. Navíc při zpracovávání dřeva nepotřebujeme tolik energie a dalších prostředků jako na vyrobení cihel, vápna, cementu apod. Dřevo je velice „zdravý“, estetický, přírodní materiál, který „dýchá“, výborně izoluje a pokud vím, není na něj známa žádná alergie. U surového dřeva jsme limitováni při stavbách jeho standardní maximální délkou cca 12m, naopak u suchého lepeného profilu nejsme tvarem ani rozměry de facto nijak omezeni. Ve Skandinávii, kde je dřevo tradiční, stavební surovinou, jsou k vidění až neuvěřitelné prostory, které dokazují variabilitu dřeva. Dle některých odborných zdrojů lepené dřevo vydrží více než kovové profily. 


Nevýhodou dřevěných staveb je nemožnost jakýchkoliv změn v rozvržení domu. Např. narozdíl od kamenných/cihelných staveb vybourání dveří/oken/příček a relativně snadné posunutí apod. Také práce se dřevem vyžaduje fortel a hrubou stavbu si asi málokdo postaví svépomocí jako je to u cihlových staveb, kde nám stačí místní zedník a parta kamarádů „k ruce“. (i když poznal jsem osobně i výjimky:-)


Velice důležitý pro dřevostavbu je samotný projekt. Zapomeňte na to, že architekt/projektant, který umí klasické domy z cihel nebo modernu ze železa a betonu dokáže bez zkušenosti namalovat i dřevený dům. Každý materiál má své zákonitosti, které musí pokud možno perfektně znát a počítat s nimi. Od tesařů (klasická technologie) nebo montérů v případě tzv. montovaných domů nebo skeletových se předpokládá velká pečlivost v detailech. Co se ošidí je mnohem více znát a lze mnohem hůře opravit. Vlhko, vítr a tzv. tepelné mosty jsou největším nepřítelem.
Dřevo je též třeba dobře ošetřit proti vlhku, plísním, různým škůdcům a UV-záření. Tedy je třeba ho pravidelně z venku natírat, nejlépe olejem s nějakým pigmentem. Zevnitř je třeba zařídit co možná nejlepší odvětrání. Jen na téma ošetření dřeva existuje mnoho teorií popsaných v několika publikacích.



 


Pokud vám nestačí pouhá dřevěná stěna, jako to bývá u srubů z kuláčů, ale chcete ještě větší izolaci, můžete použít další tradiční materiál, který se svými vlastnostmi vyrovná dřevu a to je ovčí vlna. Je také velice „zdravá“, estetická, dokonalým materiálem z přírody, který „dýchá“, výborně izoluje, nerozpadá se a pokud vím, není na ní známa žádná alergie, pracovat s ní tedy může každý. Dýchání v tomto případě představuje možnost pojmutí až 30% vlhkosti a následného vydání. Pokud mám na mysli izolační rohože ISOWOOL firmy TUMAG nebo konkurenční INWOOL, tak přidám ještě ošetření proti molům a žádný zápach (vyčištění a odstranění lanolinu, tzn. tuků).


Nevýhodou těchto 4cm tlustých a metr širokých rohoží je, že práce s nimi je více časově náročná, ale zvládne to i naprostý amatér.. Rohože se sponkují k trámům nebo lištám, popř. chuchvalce vlny se mohou vecpat do jakýchkoliv prostor či dutin. Výhody spojení dřeva a ovčí vlny jsou právě v „dýchání“ stavby/vnějších stěn. Dokonce nemusíte použít tzv. parotěsnou zábranu (igelit, který ve standardní skladbě stěny brání pronikání vlhka do minerálních aj. izolací). Ovčí vlna izoluje i když do sebe nasaje vlhkost. Kdo někdy viděl ovce v zimě, jak jsou obaleny namrzlým sněhem, viděl dokonalost přírody, kterou okoukali výrobci tzv. funkčního prádla, resp. umělých vláken a nazvali jí kapilární efekt.


Díky možnosti přirozené regulace vlhkosti izolace a dřeva je v interiéru domu ideální a především příjemné mikroklima, které nikde jinde nenaleznete. Po příchodu z moderní skleněné a železobetonové kanceláře, popř. automobilu, kde je klimatizace, rekuperace vzduchu atd. vždy znova a znova rád prožívám ten zvláštní pocit, pohodu uvnitř svého domu, kterou si vlastně neumím pořádně vysvětlit. Podle toho, jak manželce rostou květiny v interiéru domu, nejsem doma v pohodě jen já.
I když je v létě venku přes 30°C ve stínu, já mám doma pořád 21°C, když si teplo nepustím do domu průvanem. Co jiní musí platit v klimatizaci mám já v izolaci.




Jsem přesvědčený, že kdyby se oba materiály začaly více používat pro stavby školek, škol a rodinných domů, ubylo by civilizačních nemocí, dětských alergií, páslo by se v krajině více ovcí a ovčáci by nemuseli vlnu házet pro nezájem do kompostu, nespotřebovávalo by se tolik neobnovitelných zdrojů a energie na výrobu standardních izolačních materiálů. Pomohli bychom tím nejen sobě, ale i naší zemičce.

olaf

7 thoughts on “Staronové stavby 2/2

  1. Možná trochu off topic, ale …. máš pravdu v tom, že ovčí vlna nezpůsobuje žádné alergie. Ale pozor. Pokud není kvalitně a často ošetřována, tak je přímo rájem pro roztoče, kterým se v ní velmi dobře daří. A na ty už hodně lidí, a hlavně dětí, alergickou reakci má. Je příčinou velkého množství astmatu. Takže, ovčí vlna zcela jistě ano, ale ošetřit.

    Jinak ale souhlasím, tyto přírodní materiály jsou super a naprosto nejlepší. Nic jiného je nemůže nahradit. A ty dřevěné stavby ukazáné v článcích: pro mě prostě paráda. Já ovlivněn pobytem v americe přeci jenom dávám přednost těm kuláčům. Takže u mě to vyhravá ten srubík na prvním snímku v tomto článku. Já vím, že humpolákovi páni architekti a páni estéti asi nad podobnou stavbou lomí rukama, ale mě se to líbí a bydlel bych v tom s chutí.

    1. Klidně můžete, mně by tato stavba na Aljašce třeba také nedělala žádný problém a s chutí bych v ní bydlel. V naší krajině však, dle mého názoru, nemá co pohledávat.

      frrrr

      1. Skoro musím s fr souhlasit. Tyto stavbičky by třeba nad zimákem na Panském vrchu a v podobných ghetech působily velmi nepatřičně. Takový srub může být i v našich podmínkách, ale na tom správném místě. V lese či u řeky, by se mi líbil určitě.
        Napadá mne příklad krásného leč velmi nepatřičně umístěného domu v Humpolci. Je to jedna funkcionalistická vilka na Panském vrchu. Krásný a drahý domek svým umístěním zcela deklasován.

        1. No tak to se shodneme. Tohle bych samozřejmně nechtěl stavět nekde uprostřed nebo na kraji města. Vždyť to by bylo také rouhání. Samozřejmně předpokládám, že by mi takový srub stál někde na samotě u lesa.

        2. Nejsem si vědom, že by na Panském vrchu byla funkcionalistická stavba. O nejbližší v dané lokalitě, o které vím, je škola Podhrad, tuším od arch. Maršála, pokud si nepletu jméno.
          Pokud se chcete bavit o Glasshousu, tak to rozhodně není funkcionalistický objekt, funkcionalismus je totiž umělecký směr 30-tých let minulého století. Podobné výtvory jejich novodobí autoři rádi nazývají minimalistické, prof. Švácha (kritik architektury) „českou přísností“ a já v našich končinách, že se jedná o stavby neofunkcionalistické. A taktéž si nemyslím, že by drahý domek byl svou polohou deklasován. Naopak, sedne tam „jak prdel na mísu“ a navzájem si svým okolím velmi prospívá.

          frrrr

          1. Já jsem toho názoru, že Glazhaus tam prostě nesedí. Parcelka je příliš malá, dům je na rozhraní staré zástavby rodinných domků a průmyslového objektu. Je stejné jako jezdit s jachtou po Dvoráku.

  2. Letos v říjnu získaly značku “Šumava - originální produkt“ roubenice, které jsou stavěny více než 300 let starou technologií a jejichž architektura vychází z místní tradice. Výroba spočívá hlavně v ručním zpracování a užití dřeva výhradně z šumavských lesů. Dveře a okna vlastní výroby dotváří rustikální ráz chalup a srubů, součástí staveb jsou také kovářské prvky. http://www.roubenky.wbs.cz/ROUBENKY.html

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.

Next Post

Království pohádek se rozprostře u Humpolce?

Po Lis 16 , 2009
Pokračování zamyšlení nad renesancí používání přírodních materiálů ve stavebnictví. Osobně věřím, že výhody klasického dřevěného domu převáží nevýhody. Osobně žiji v klasickém roubeném domě, který je zevnitř zateplen ovčí vlnou a rozhodně bych pohodu takového domova neměnil. Jak jsem již psal v předchozím článku, stavělo se před světovou hospodářskou, ekonomickou a u […]

Témata