Dejte žábě šanci

V těchto dnech se po setmění na většině silnic v kraji Vysočina můžete setkat s putujícími obojživelníky. Začalo jejich každoroční jarní stěhování na místa rozmnožování. Skokani, ropuchy, čolci a další druhy putují každý rok ze vzdálenosti i několika kilometrů do stále stejného rybníka, ve kterém se sami narodili.

V případě, že jim jejich cestu překříží silnice, dochází k mnoha malým tragédiím pod koly projíždějících automobilů. „Záleží hodně na ohleduplnosti řidičů, zda dají žábám šanci silnici překonat a dostat se do rybníka,“ říká ochránce přírody Pavel Koubek.  V nocích, kdy je tah obojživelníku největší, stačí i jediné projíždějící auto na jinak nepoužívané cestě a zůstanou za ním desítky mrtvolek. Pavel Koubek uznává, že na hlavních silnicích se putujícím obojživelníkům vyhnout nelze a samozřejmě je důležitější bezpečnost lidí, ale právě na menších silnicích a asfaltových cestách s malým provozem, je možné se o to pokusit.

Míst, na kterých ochránci přírody stavějí zábrany, aby se obojživelníci na silnici nedostali, je na Vysočině pouze několik.  Jedním z nich je Smrdov u Humpolce, kde zábrany stavějí od roku 2000 ochránci přírody ze sdružení Zelené srdce. „Jakmile teplota v noci neklesne pod čtyři stupně,  začínáme lokalitu  sledovat a s první putující žábou je čas postavit podél silnice 100m dlouhou zábranu na nejkritičtějším úseku,“ vysvětluje Pavel Koubek.   Putující obojživelníci nemohou zábranu překonat a padají do zakopaných kbelíků, ze kterých je po dobu cca 14 dnů  dvakrát za noc přenášejí dobrovolníci do rybníka. Za tuto dobu bylo v prvních letech  přenášeno cca 1 200 ropuch obecných a dalších obojživelníků. V současné době je však i na této lokalitě patrný pokles počtu obojživelníků zaviněný změnami životního prostředí a je přenášeno pouze cca 400 kusů.   Když se první ropucha vydá na cestu z rybníka na pevnou zem, tak je nutné zábranu odstranit, aby nebránila v návratu na suchozemská stanoviště. Ropuchy obecné  se zdržují ve vodě pouze po krátkou  dobu nakladení vajíček a po většinu roku žijí na souši.

A proč vlastně obojživelníky chránit? „Asi nikdo nemá rád pisklavé bzučení komárů a právě obojživelníci jsou přirozenými regulátory tohoto hmyzu a naopak obojživelníci jsou potravou pro mnoho dalších živočichů. Například pro lidmi oblíbené čápy,“ vysvětluje Pavel Koubek.    

Bzaba1.jpg

Bzaba2.jpg

 Heslem občanského sdružení Zelené srdce je: „Každý může pomáhat“. I ta nejmenší pomoc může pomoci zachránit kousek přírody, ohroženou památku a nebo lidské štěstí. Děkujeme, že nám pomáháte pomáhat.   Více na našem webu www.zelenesrdce.cz. Informace o přírodě Humpolce naleznete na www.prirodnihumpolec.cz

———————————————————————

Petr

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.

Next Post

Hrad Orlík - plánované akce

Čt Dub 18 , 2013
V těchto dnech se po setmění na většině silnic v kraji Vysočina můžete setkat s putujícími obojživelníky. Začalo jejich každoroční jarní stěhování na místa rozmnožování. Skokani, ropuchy, čolci a další druhy putují každý rok ze vzdálenosti i několika kilometrů do stále stejného rybníka, ve kterém se sami narodili. V případě, že […]

Témata