Ohlédnutí za třetím zářijovým týdnem

26

Setkávání se zástupci sdružení, spolků a s veřejností v místních částech mi přináší mnoho poznatků, podnětů a informací, které bych jiným způsobem nemohla objevit či získat. Chtěla bych se s Vámi alespoň o některé podělit.

V pondělí 15. října v podvečer jsem měla s loutkaři ojedinělou možnost projít si celé jejich zázemí ve staré sokolovně. Humpolecké loutkové divadlo patří k těm mála, které v Čechách a na Moravě stále hrají s tradičními loutkami a tradičním způsobem. Možná si to ani neuvědomujeme, když chodíme jako rodiče a prarodiče s našimi dětmi na půvabná loutková představení, kolik práce je skryto za přípravou jedné pohádky ze strany členů Loutkového souboru Humpolec. Téměř pět desítek nadšenců loutkového souboru ve svém volném čase se značným předstihem před sezónou, která bývá zahajována koncem října, připravuje každý detail loutkového představení. Celý prostor malého sálu sokolovny je vyplněn technikou, loutkami, kulisami a vším potřebným k vlastní výrobě každé scény. Dýchla na mne úžasná atmosféra osmdesátileté historie humpoleckého loutkařství, což nás jistě v Humpolci zavazuje napomáhat nejrůznějšími způsoby pokračování této obdivuhodné tradice, aby nejen naši vnuci, ale i pravnuci se mohli těšit z kouzla starých loutek. Děkuji za tuto možnost principálovi souboru, panu Vladimíru Hůlovi. Jsem ráda, že jsem po žebřících vylezla až do nejvrchnějších půdních prostor, protože jsem na vlastní oči viděla, že je zcela nezbytné v nejbližší době zrekonstruovat celou střechu na naší humpolecké sokolovně, na což mě již před několika týdny upozornil pan předseda Jiří Šimek při mém jednání s Tělovýchovnou jednotou Jiskra a bez pomoci města to nepůjde!

V úterý 16. září odpoledne jsem si v klubu kina s velkým zájmem prohlížela alespoň některé kroniky Svazu důchodců. Právě se konala se za účasti seniorů přednáška Pavla Koubka „O ptačím světě“. Jsem ráda, že kastelán hradu Orlík nad Humpolcem, se kterým jsem si nedávno povídala o dalších plánech prací v hradním prostoru, takto spolupracuje i s humpoleckými seniory. Kroniky vypovídaly i bez většího vysvětlování předsedkyně svazu, paní Jaroslavy Šenkýřové, o neuvěřitelně bohaté činnosti tohoto spolku, který sdružuje na 400 členů. Opět díky obětavé dobrovolnické činnosti členů výboru se desítky, ba i stovky seniorů aktivně účastní zájezdů za kulturními i přírodními památkami v celé České republice, a to i vícedenních! Pravidelně jezdí na divadelní či operní představení do Prahy i do Brna, pořádají několikrát do roka odpolední čaje (samozřejmě spojené s hudbou a tancem), časté turistické procházky kolem Humpolce, již několik let různorodé vzdělávací kurzy ve spolupráci s gymnáziem a knihovnou a velké novoroční, májové setkání a podzimní oslavy mezinárodního dne seniorů. To vše pouze s menší finanční podporou z rozpočtu města a přitom s velkým nadšením a se stálými projevy uznání pro všechny, kteří našim aktivním spoluobčanům nějakým způsobem pomáhají. Opět jsem byla moc ráda, že jsem si vše na Svazu důchodců takto zblízka mohla prohlédnout.

V podvečer ve středu 17. září bylo krásné slunečné počasí, ale když jsem vešla do prostor humpoleckého zimního stadionu, obstoupila mě zimní atmosféra. Nejmenší chlapci v přípravce právě končili svůj pravidelný trénink a rodiče již čekali, že jim pomohou s převléknutím z výstroje. Získat a udržet zájem malých hokejových adeptů je klíčové pro další rozvoj ledního hokeje, jak mi vysvětloval pan Jiří Hynek, dlouholetý předák humpoleckého hokeje. Proto rozhodnutí hokejového klubu o zakoupení celé hokejové výstroje pro nejmenší hokejisty a jejich bezplatné zapůjčování bylo zcela jistě tím správným krokem. Udržet aktivní hokejový klub ve městě velikosti Humpolce není vůbec snadné a bez podpory města by to vlastně vůbec nebylo možné, stejně jako je tomu ve fotbale. Myslím, že rozhodnutí zástupců radnice převést od roku 2012 celý sportovní areál v ulici Okružní do správy Technických služeb Humpolec, s.r.o., bylo správné. Využití určených pracovníků pro správu několika hřišť včetně koupaliště a lanového centra je určitě mnohem efektivnější, než když každý sportovní oddíl měl svého správce a své údržbové stroje. Ale zatím nevím, kolik udržování rozsáhlého sportovního areálu včetně osobních nákladů, odvodů a odpisů ze zakoupených speciálních strojů vlastně město stojí. Vše totiž prochází hospodařením Technických služeb a tam já jako občan nevidím. Pokud mi dají voliči v komunálních volbách důvěru, určitě mě to bude velmi zajímat. Je však třeba vyslovit uznání, kolik práce se od konce devadesátých let v celém sportovním areálu udělalo. Humpolec tím získal na kráse a určitě bude třeba se dále věnovat udržování celého areálu, a to s péčí řádného hospodáře. Ale i tady v humpoleckém hokeji, stejně jako ve fotbale, by nešlo bez nadšených a zapálených lidí rozvíjet kvalitně vlastní činnost oddílů a získávat pro sport především ty nejmenší.

Ze setkání se zástupci Klubu českých turistů ve čtvrtek 18. října v salónku hotelu Jirmásek jsem si odnesla velmi dobrý dojem. Vím, že se naši humpolečtí turisté v roce 2010 rozešli a vzniklo zcela nové sdružení Turisté Humpolec – sdružení pro volný čas a turistiku (také s nimi se příští týden setkám). Přesto z řad přítomných zástupců, většinou dlouholetých členů KČT, včetně předsedkyně odboru, paní Jaroslavy Ludvíkové, nezazněly žádné stesky. Počet členů opět stoupá, odbor stejně jako již dlouhá léta předtím organizuje pravidelné středeční výšlapy, jednou či dvakrát v měsíci celodenní pochody, a to i z jiných měst v Kraji Vysočina či v jiných krajích. Kupodivu chodí na tyto výšlapy i členové z druhé skupiny turistů, což je velmi dobře. Lidé při společných zážitcích by k sobě měli hledat cestu a ne zkoumat odlišnosti. Co je třeba ocenit, že se nadále daří díky obětavé práci „značkařů“ udržovat značení na více jak 110 km turistických cest v okolí města Humpolce. To oceňujeme my všichni, co také rádi chodíme a máme zkušenosti i ze zahraničí, kde takový perfektní systém značení, jako máme v celé České republice, neexistuje. Ve společné diskusi jsme se dostali i k tomu, co by všechno nenávratně zničila plánovaná vysokorychlostní trať vedená naším krásným Zálesím. To mi dodalo síly k organizování dalšího spojeného odporu všech obcí, které by byly zasaženy tímto megalomanským plánem.

Ve čtvrtek 19. září jsem přijala pozvání pana Libora Nováka, předsedy LTC Humpolec, na slavnostní otevření nové tenisové haly v tenisovém areálu v blízkosti rybníka Cihelna. Již jsem o průběhu celé výstavby mnoho slyšela, takže mě docela zajímal celkový výsledek této velké investiční akce financované z rozpočtu města Humpolec. Velmi jsem přivítala otevřené prohlášení pana Nováka při slavnostním stříhání pásky, že na provoz dvou kurtů v nové tenisové hale nebude požadovat z rozpočtu města ani korunu. Musím přiznat, že mě trochu překvapila nedokončená úprava přístupu do haly a stojící voda v příkopě na jižní straně haly. Vzhledem k nadcházejícím podzimním plískanicím a dlouhému drsnému zimnímu období zde na Vysočině to jistě nejsou jen maličkosti. Doufám, že pronajímatel (LTC) spolu s provozovatelem (Technické služby) tyto nedodělky rychle vyřeší a tentokráte ne na úkor rozpočtu města.

Večer 19. září jsem strávila velmi příjemnou diskusí se členy osadního výboru v Petrovicích za poměrně velké účasti veřejnosti. Předseda osadního výboru, pan Josef Bloudek, přednesl skutečně dlouhý seznam toho, co se během posledních čtyř let povedlo v obci zrealizovat, zajistit či změnit k lepšímu. Je vidět, že obětavá práce členů osadních výborů v místních částech Humpolce nese své výsledky, pokud se zapojují i ostatní spolky a občané v obci, jako jsou např. sdružení dobrovolných hasičů či tělovýchovné jednoty. Pak i finanční a materiální podpora ze strany humpolecké radnice má mnohem větší dopad a efekt. I v dalším volebním období bude velmi důležité ze strany města Humpolec místním částem pomáhat při jejich úsilí stálého vylepšování podmínek  každodenního života občanů v těchto odloučených částech. Všechny větší investice v místních částech bude nutné s předstihem projednávat a plánovat, a to při zachovávání relativní spravedlnosti při přidělování finančních prostředků z rozpočtu města.

Sobota 20. září byla pro mne velmi důležitým dnem. Seznamování se s činností různých sdružení a spolků jsem mohla na rozdíl od pracovních dnů, kdy se ještě naplno věnuji své pracovní pozici prorektora pro rozvoj Vysoké školy polytechnické Jihlava (což obnáší rovněž mnoho pracovních jednání na různých úrovních), věnovat celý den. Začínala jsem velmi potěšující duchovní událostí, kdy jsem se účastnila na pozvání sboru Církve československé husitské po rozsáhlé rekonstrukci znovu otevření bývalé synagogy v Humpolci. Když jsem během bohoslužby s účastí biskupa a patriarchy vnímala krásu odkrytých hebrejských nápisů ze Starého zákona v unikátním barokním provedení, uvědomila jsem si, že vlastně díky zakoupení zchátralé synagogy v poválečné době ze strany Církve čs. husitské mohlo být toto bohatství zachováno. Současná rekonstrukce proběhla za příkladné finanční spolupráce města Humpolec, Kraje Vysočina, Ministerstva kultury a samotné církve. Takto bychom v Humpolci měli při zachovávání a znovu objevování historických památek a památných míst určitě pokračovat, tím vyjadřujeme respekt k práci a umu předešlých generací, tím obohacujeme i naši současnost. Budova synagogy bude sloužit nejen potřebám Církve čs. husitské, ale podle vyjádření pana Josefa Zmeka, člena Rady starších, i kulturním aktivitám pro širokou veřejnost. Což hned odpoledne předvedlo Občanské sdružení pro rozvoj kulturních tradic Vysočiny při pořádání koncertu Židovských písní právě v těchto prostorách pro širokou veřejnost. Výjimečný duchovní zážitek byl doprovázen i odborným výkladem o historii celé budovy bývalé synagogy ze strany pana Vladimíra Staňka.

Sobotní poledne 20. září jsem strávila v prostorách autokrosového závodiště Automotoklubu Zálesí na trati pod Vilémovským lomem. Pan Josef Špaček, předseda AMK, mě provedl prostorami celého závodiště a vysvětlil způsob jeho provozování. Protože naposled jsem byla uvnitř budov na závodišti zhruba před deseti lety (tehdy jako náměstek hejtmana Kraje Vysočina), překvapilo mě, kolik práce se od té doby udělalo, a to zcela na základě dobrovolnické práce několika málo vytrvalců a nadšenců. I když z rozpočtu města Humpolec je každoročně přispíváno především na podporu uspořádání jarní mimořádné akce republikového i mezinárodního rozměru – Autokrosové MMČR, většina nákladů je pokryta aktivní činností právě takovýchto nadšenců, jako jsou pánové Špaček, Šárovec, Urban, abych jmenovala alespoň některé. A samozřejmě také velmi dobrou spoluprací se sponzory a podporovateli z řad firem, především těch místních. Není mnoho akcí republikového významu, které se každoročně konají v Humpolci, podle mého názoru k nim jednoznačně patří Zlatá podkova, organizovaná Soutěžemi podkovy, o.p.s a Autokrosové MMČR, organizované Automotoklubem Zálesí. Myslím, že by i noví zástupci radnice si měli těchto výjimečných tradičních událostí vážit a hledat další cesty podpory a vzájemné spolupráce.

V sobotní podvečer jsem zašla se podívat na 6. ročník soutěže v požárním sportu družstev „O putovní pohár starosty města Humpolec“, který probíhal za poměrně značného zájmu veřejnosti v prostorách ulice Husova před evangelickým kostelem. Většina družstev mladých lidí – děvčat a chlapců byla z okolních či vzdálenějších obcí Humpolecka.  Je vidět, že činnost sborů dobrovolných hasičů je ve venkovském prostoru hlavním hybatelem komunitního života a dokáže svou činností přitáhnout i děti a mladé lidi. Je jistě chvályhodné, že humpolecký Sbor dobrovolných hasičů ve spolupráci s městem Humpolec dokáže opakovaně uspořádat společnou soutěž s ostatními obcemi.  Jedině mě mrzelo, že na místě hlavního sponzora soutěže jsem neviděla humpolecký Rodinný pivovar Bernard, ale Pivovar Poutník Pelhřimov, což jako rodilý Humpolák nemohu „zkousnout“. Měli bychom v Humpolci více držet pospolu a hledat neustále podmínky naší dobré spolupráce!

Můj plán seznamování se na vlastní oči s činností a prací humpoleckých sdružení, spolků a neformálních skupin mi dává čím dál tím větší smysl a skláním se s pokorou před nadšenou a dobrovolnou prací našich aktivních spoluobčanů. Podpora ze strany města musí v této oblasti pokračovat a dokonce může být i lépe s předstihem plánována. Což přispěje ke stabilitě již ověřených, tradičně se opakujících aktivit a akcí, které významnější měrou obohacují sportovní a kulturní život v našem krásném městě.

převzato z webu: http://www.nebojmesestarostky.cz/

Petr

26 thoughts on “Ohlédnutí za třetím zářijovým týdnem

  1. Trh určuje vše.To je mantra posledního čtvrt století. Pokud Pivovar Poutník nabídl lepší a výhodnější podmínky pro pořadatele nelze se divit, že místní pivovar vypadl ze hry. Asi zaslouženě

    1. V tomhle pripade bohuzel pivovar Bernard nenabidl nic a Poutnik skocil po sve sanci a uz podruhe (ci potreti ?) ji vyuziva.

  2. Je až dojemná ta péče o všechny živé bytosti v Humpolci a okolí. Zejména, když se projevuje měsíc před volbami. Osm let nebylo po paní kandidátce ani vidu, ani slechu. Když si budovala ty slavné kontakty, známosti apod. (údajně nezbytné pro život v Humpolci), tak pro Humpolec neudělala zhola nic.

    1. Nicméně je nutné ocenit,že vede diskusi aspoň v kampani. Ostatní lídryně a lídři mlčí. Ovšem je také pravda ,že skvadra v dalším pořadsí za Štěrbovou nedělá pro úspěch ANO nic. Mlčí také..

      1. Ač nehumpolák, který nechce zasahovat do městské problematiky mne napadá stejná otázka. Ta paní Štěrbová je nezávislá kandidátka, nebo je lídr zaregistrované volební strany (asi ANO 2011)? Nedovedu si představit, že by se ze strany, které bych měl dát svůj hlas vymezoval někdo jako absolutní soliter. Ostatní na kandidátce působí pak jenom jako loutkové divadlo? Nebo jsou tak nevýrazní a jenom do počtu?

        1. Pokud je lídr takto univerzální kandidát jako paní Štěrbová (schopen a ochoten kandidovat za kohokoliv a na cokoliv), navíc ještě rozumí naprosto všemu, tak není potřeba názorů, natož pak aktivity dalších straníků.

  3. Když se taky takhle bavíte o politickém hnutí ANO mám malý zážitek…

    Jedu po dálnici ve zúžení v koloně, v předepsané rychlosti a v pravém pruhu.
    V levém pruhu mě předjíždí v obrovské rychlosti černý superb combi s SPZ 3J8 celý polepený plakáty ANO. Tento řidič ohrozil nejen mě ale i ostatní účastníky provozu. V tu chvíli jsem měl obrovský vztek a myslím že nejen já… Bohužel musím říct prase.

    To jen pro zajímavost….

  4. Bohužel se obávám, lépe tedy asi říci, bohudík, paní Štěrbová doplatí na svou agresivní a populistickou předvolební kampaň a doufám, se mnoha nerozhodnutým voličům zprotiví natolik, že odevzdají svůj hlas jinému kandidátovi.
    PS: Nevíte náhodou kdo si na památku vyřízl její karikaturu z bilboardu u Cihelny ???
    Ještě přimalovat tykadla a můžeme zase někoho zavřít. . . .

  5. Nejsem volič ANO,tedy ani pí Štěrbové,ale naprosto nechápu ty negativní komentáře proti ní.Jako jediná dělá kontaktní kampaň a oslovuje široké spektrum občanů. Co dělají ostatní lídři = mlčí ! Všem kritikům bych chtěl vzkázat, ono to stojí něco námahy vést takto volební kampaň, zkuste to někdy místo těch mnohdy ubohých keců.

    1. Ono totiž lidi asi popuzuje to, že za posledních cca 10 let se o naše městečko v srdci Vysočiny tato paní ani neotřela, protože holt kvetly funkce jinde a teď, když cítí příležitost zde, protože jinde už došlo, tak to se to najednou stará o to a tamto, kecy o neziskovkách a podobně. Vždyť je to opravdu směšné.
      Vím, že vést volební kampaň není sranda a už vůbec bych si netroufl na to dělat starostu/ku, ale prostě tento způsob politické propagace zdá se mi poněkud nešťastný . . .

      1. A já si zase myslím, že kampaň vede dobře a že jí to pár hlasů přinese. Český člověk na reklamu hodně dá. Stačí se podívat třeba na vymývací kampaně typu Hnůjdaj ap. . To se pak člověk stydí jezdi i BMW nebo MB 😀

        1. Bude rozhodovat i volební účast. Pokud lidé zadky nezvednou a budou se rochnit na chatách a zahrádkách tak sebevětší kampaně nic nepomohou. Chápu,že nevolící lidé jsou naštváni na europarlament, sněmovnu i senát, ale nejít volit ani své obecní či městské zastupitelstvo je fakt mimo mísu.
          Je nutné ptát se proč tomu tak je a co je shnilého ve městě.

        1. A já Mgr. Štěrbovou. A ne kvůli ANO, ale kvůli tomu, že je jediná kdo maká v kampani, kdo se snaží a nečeká že to možná dopadne… Co dělá Mgr. Kukrechtová, nebo Ing. Bartáková, nebo Ing. Chánová ? Jediný kdo alespoň vyvěsil banery je Brdečka, ale i on nic jiného nedělá.

          1. No ale to je právě špatně. Kdo chce dělat v politice placenou funkci, tak by už měl mít „vyděláno“. Jinak pokud tam jde pro peníze a proto, aby se uživil, tak to také potom podle toho vypadá……..

          2. Tady jsou ale samé čisté duše, kterým záleží jen na blahu občana.

          3. Hrozného právě, že nic. Jen se tady už několikrát zmiňovalo, že ostatní strany či lídři toho pro kampaň moc neudělaly. Z té odpovědi naopak vyplývá, proč Ing. Bartáková není vidět téměř všude.

          4. spíše není vidět téměř nikde…… ale starostku, která u všeho bude čekat až to někdo pochopí fakt nepotřebujeme, ta toho pro rozvoj města moc dokázat nemůže….

          5. Tady se pořád píše o ženách,že by mohly či chtěly být starostkou.Zapomínáme i na dva lídry muže. A dále je i fakt,že pozice lídra/lídryně nemusí nutně post starosty či vůbec zvolení do zastupitelstva znamenat nemusí

          6. Zapomněl jste že máme lídry – pány celkem tři ! I když opravdu asi spíše dva…..

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.

Next Post

Jak je to s mými politickými stranami?

Čt Zář 25 , 2014
Setkávání se zástupci sdružení, spolků a s veřejností v místních částech mi přináší mnoho poznatků, podnětů a informací, které bych jiným způsobem nemohla objevit či získat. Chtěla bych se s Vámi alespoň o některé podělit. V pondělí 15. října v podvečer jsem měla s loutkaři ojedinělou možnost projít si celé jejich zázemí ve […]

Témata