Kde nablýskaná karoserie není důležitá

Zájemce o starší off-road má být ostražitější než kupec osobního auta. Automobily kategorie off-road – neboli 4×4 či jednoduše terénní vozy – přibývají na zdejších silnicích jako houby po dešti a šíří se i na trhu ojetin.

Toyota Land Cruiser

Zájemcům doporučují odborníci zvláštní ostražitost. Ta by měla sledovat – kromě dokladů a dalších náležitostí, které kupec kontroluje u každého staršího auta – hlavně spojku, převodovku a hnací hřídele kol s jejich příslušenstvím.

Hnací ústrojí totiž u terénních automobilů trpí mnohem více než u osobních vozů a opravy žádají desetitisícové sumy.

“Motor, který u osobního auta kontrolujeme na prvním místě, je u off-roadu na páté příčce důležitosti,” říká plzeňský obchodník s novými i jetými automobily Petr Svoboda, který má s terénními vozy mnohaleté zkušenosti.

“Motor totiž v dieslové verzi vydrží bez potíží tři sta tisíc kilometrů. A zatímco například nová hlava motoru pro terénní Nissan Patrol vyjde na třicet tisíc korun, žádá oprava převodovky u stejného modelu padesát tisíc a často i více. Také stav tlumičů pérování není nejdůležitější.

Nové nepřijdou na více peněz než třeba na škodovku. A to je vzhledem k ceně terénního vozu pakatel.”

Petr Svoboda doporučuje jako první krok při zájmu o jetý off-road delší zkušební jízdu. “Pro osobní auta stačí půlhodinka na běžných komunikacích, ale pro terénní vozy doporučuji alespoň třicet zkušebních kilometrů – nejen po asfaltových silnicích,” upřesňuje odborník.

„Teprve při jízdě po polních cestách se ukáže, jak na tom nabízené auto vlastně je. Až když se dostatečně prohřejí olejové náplně, projeví se vadná ložiska v převodovce či kolech. Ta se ozvou nepřeslechnutelným hučením, které proniká do kabiny.

Prašné cesty také naznačí, zda spolehlivě pracuje to nejpodstatnější, co u terénního vozu je, tedy pohon všech kol.” Při zkoušce je dobré zajet s nabízeným vozem do mělkého příkopu tak, aby zadní kola neměla stoprocentní adhezi, a zařadit pohon 4×4. “Jednoduše se rozjedu a vyzkouším automatické spojky v kolech přední nápravy. Pokud se od předních kol ozve cvakání, tak není pohon v pořádku,” říká Petr Svoboda.

Zvýšenou pozornost zaslouží také lamela spojky. Samotný díl sice není o mnoho dražší než pro běžný osobní vůz, ale majitel off-roadu zaplatí za práci mechanika až pětkrát či šestkrát více. Oprava spojky je totiž u terénního vozu mnohem pracnější. Původní lamela vydrží podle zkušeností lidí z odborných servisů až 150 tisíc kilometrů, ale stačí, aby off-road sloužil k tahání těžkých přívěsů, a životnost lamely, ale také dalších součástek se prudce snižuje.

Zda byl automobil využíván k častému tažení vleku, to se pozná podle opotřebení tažného zařízení: pokud je kulové zakončení oblýskané, tak auto tahalo vleky často.“Stav spojky prozradí jízda do táhlého stoupání, kdy zařadíme nejvyšší převodový stupeň. Pak prudce přidáme plyn. Pokud je spojka v pořádku, tak nemá měkký záběr, ale naopak tvrdě zabere,” vysvětluje Petr Svoboda. Ten doporučuje podobným způsobem vyzkoušet i kulová uložení v přední nápravě, která používají například terénní rovery.

“Na trojku několikrát za sebou prudce akcelerujeme a hned ubereme plyn. Pokud jsou uložení vadná, tak se ozve výrazné cvakání od předních kol,” radí. U terénních vozů jsou rovněž extrémně namáhané poloosy a jejich klouby. To platí především pro přední nápravu a hlavně v případě, že jsou na voze namontovány větší a širší pneumatiky.

Petr Svoboda říká, že poloosy sice vydrží mnoho tisíc kilometrů, ale stačí poškození manžety kloubu a životnost prudce klesá.“Při koupi ojetiny by zájemce neměl být líný sehnout se pod vůz,” pokračuje Petr Svoboda. “Pohled hodně napoví – například unikající olej či mazací tuk značí, že je něco v nepořádku. V ideálním případě jsou převodovka i rozvodovky suché a jen zaprášené. Vždy je nápadné, když jsou zmíněné díly čerstvě umyté. V takovém případě se na ně podíváme po zkušební jízdě se zapnutým pohonem všech kol.”

Na trhu ojetin jsou terénní vozy dvou kategorií. První tvoří auta pro volný čas se samonosnou karoserií, jejichž typickým představitelem je Toyota RAV 4. Ve druhé skupině jsou klasické off-roady s rámovou konstrukcí podvozku, které jsou určeny nejen k jízdám na ryby či na chatu, ale především k práci v těžkém terénu a reprezentují je třeba Toyota Land Cruiser, Nissan Patrol či Range Rover.

Právě žebřinový rám nesmí uniknout pozornosti. “Je to stěžejní prvek opravdového terénního auta,” vysvětluje Petr Svoboda. “Ohnutý rám většinou nelze vyrovnat a výměna přijde na stovky tisíc korun. K odhalení vadného rámu stačí téměř vždy vizuální kontrola silentbloků, které drží karoserii k rámu. Prohlédneme všechny a žádný nesmí být jakkoliv deformovaný.

Opak značí, že rám není rovný a vůz nejspíše zažil těžkou havárii.”Pro jetý terénní vůz není podstatný vnější vhled. Nablýskaná karoserie občas skrývá pochroumaný hnací systém. V těch se ale mnoho lidí nevyzná. Petr Svoboda proto radí každému, kdo se o jetý off-road zajímá, aby se s nabízeným kusem vydal za odborníky, kteří se zmíněnými automobily mají zkušenosti.

“Je jedno, zda motorista přijede do specializovaného servisu s jinou značkou. Vozy 4×4 se od sebe příliš neliší a zkušený mechanik odhalí potíže jak u toyoty tak třeba u rovera,” sděluje Petr Svoboda.

Axl

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.

Next Post

Expedice Špicberky 2001

Ne Dub 15 , 2001
Zájemce o starší off-road má být ostražitější než kupec osobního auta. Automobily kategorie off-road – neboli 4×4 či jednoduše terénní vozy – přibývají na zdejších silnicích jako houby po dešti a šíří se i na trhu ojetin. Zájemcům doporučují odborníci zvláštní ostražitost. Ta by měla sledovat – kromě dokladů a […]

Témata