Proti trase jihozápadního obchvatu Brodu stojí dvě protichůdné petice

Na přípravu to měla být nejsnadnější část obchvatu Havlíčkova Brodu, plánování jihozápadní části se však potýká s problémy už při stanovení trasy. Loni lidé podepisovali petici proti původní variantě, další pak v uplynulých týdnech proti trase náhradní. Obě petice přitom jdou proti sobě.

Jihozápadní obchvat Havlíčkova Brodu má spojit výpadovky na Jihlavu a na Humpolec, silnice číslo 38 a 34. Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) s jeho stavbou chtělo začít po dokončení v současnosti budované jihovýchodní části. Nová silnice měla být dlouhá čtyři a půl kilometru a stát necelých 850 milionů korun.

Jenže když loni začali brodští zastupitelé kvůli zanesení trasy do map měnit územní plán, ozvali se někteří obyvatelé sídliště Na Lipce. To je přilepené k brodské místní části Šmolovy, je však za silnicí 34 na Humpolec a správně patří pod dva kilometry vzdálené Poděbaby. Části z obyvatel se nelíbilo, že by je měla druhá část obchvatu ze severu a západu poměrně těsně obkroužit.

Obchvat měl totiž překřížit silnici na Humpolec a znovu se na ni od severu napojit až za Šmolovy. Obyvatelé přišli s nesouhlasnou peticí, kterou podepsalo přes 600 lidí.

„Před patnácti až sedmnácti lety jsme tu koupili pozemky s tím, že to bude klidná lokalita. Někteří z nás přikoupili i polnosti a okolí upravili. V té době se o žádném obchvatu nemluvilo, nebyl v plánech. Teď bychom tu měli být jako uprostřed kruhového objezdu,“ zlobil se už před rokem na zasedání zastupitelstva Zbyněk Špinar, jeden z obyvatel Lipky.

Druhá varianta by nechala auta ve Šmolovech

Na radnici se proto více začalo mluvit o kratší a úspornější variantě, která by obkroužení Lipek vypustila. Znamenalo by to však, že by byl obchvat o třetinu zkrácen a končil by kruhovým objezdem na silnici 34 naproti Občinám. A dál by se jezdilo přes Šmolovy.

To se zase nelíbí dalším obyvatelům místní části, ale i mnohým rezidentům sídliště Na Lipce. Rovněž sepsali petici, kterou podepsalo také přes 600 lidí. Autoři však tvrdí, že je mezi nimi mnohem větší podíl obyvatel Šmolov a Lipky než v případě první petice.

„Je naprosto nepřípustné z hlediska hlučnosti dopravy i bezpečnosti chodců a cyklistů, aby plánovaný obchvat ulevil dopravě pouze přímo v Havlíčkově Brodě a ve Šmolovech – v příměstské části Havlíčkova Brodu – aby doprava dále pokračovala zastavěnou oblastí v bezprostřední vzdálenosti od rodinných domů,“ píše v průvodním dopise k petici Richard Polák, jeden z jejích iniciátorů.

S druhou peticí se brodští radní i představitelé ŘSD seznámili v uplynulých dnech. „Obě petice jdou prakticky proti sobě. Ta druhá však takřka plně obhajuje naše původní řešení,“ naznala ředitelka jihlavské správy ŘSD Marie Tesařová.

Hledá se řešení, které bude bolet nejméně

Nad protichůdnými peticemi havlíčkobrodský místostarosta Libor Honzárek kroutí hlavou. „Neexistuje v tom případě žádné ideální řešení, každé bude někoho bolet. Jde o to, najít to, které bude bolet nejméně,“ konstatoval.

Vedení města se zdá být mezi dvěma mlýnskými kameny zcela bezradné.

„Jediné, co bychom tak mohli udělat, je vzkázat na ministerstvo dopravy, že žádný obchvat nepotřebujeme, ať veškeré přípravy stopnou. Dopravní situace by se ve Šmolovech a Na Lipce nikomu nezhoršila. Ale zároveň také nezlepšila,“ podotkl místostarosta.

Na žádost krajského úřadu se nyní posuzuje vliv stavby na životní prostředí ve variantním řešení, takzvaná SEA. Tento posudek podle Tesařové i Honzárka bude pro další směřování rozhodující. Porovnává se několik podobných možných vedení trasy.

Limitem je katastr města, za něj už ŘSD nechce

Vymyká se jim varianta vést jihozápadní obchvat jižně od Šmolov a na silnici 34 na Humpolec ho napojit až u Michalovic. Vyřešil by se tím obchvat Brodu i Šmolov a nezasáhl by ani pozemky za Lipkou. Jenže tato varianta je takřka nereálná.

„Jestli má mít jihozápadní obchvat naději na úspěch, musí celý zůstat v katastru města. V tomto případě by ho přesáhl, což by narazilo na zásady územního rozvoje Kraje Vysočina. Stavba by byla neproveditelná,“ vysvětlovala počátkem března Tesařová. Teď už mluví trochu smířlivěji, nicméně ne příliš nadějně. „Pokud by SEA navrhla tuto variantu, budou to roky a roky zdržení.

Stavba by kvůli terénu byla náročnější a dražší a bylo by nutné ji znovu ekonomicky prověřit. Ale hlavně by to vyžadovalo překopat celou územně plánovací dokumentaci kraje,“ tvrdí nyní.

Tesařová řekla, že to může být varianta problematická i pro samotné město. To se totiž stále nevzdalo myšlenky na budoucí kompletní obkroužení Brodu, tedy i na severozápadní obchvat. Zvolení michalovické varianty jihozápadního obchvatu by však úvahy nad možným pokračováním silnice severozápadním směrem definitivně utnulo.

Jezdit po obchvatu by se mělo v roce 2029

Vybraná by podle Honzárka mohla být trasa ve druhé polovině letošního roku. Podle zvolené varianty hodlá radnice, víceméně bez ohledu na petice, změnit územní plán. Teprve pak bude možné pokračovat v přípravách stavby.

Podle nového harmonogramu ŘSD by územní rozhodnutí mohlo být vydáno v roce 2023 a o rok později by investor měl mít stavební povolení. S výběrovým řízením na zhotovitele se počítá v roce 2026 a se zahájením stavby o další rok později. Uveden do provozu by měl být jihozápadní obchvat Brodu v roce 2029.

 

Axl

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.

Next Post

Informace o aktuálních dopravních uzavírkách

St Čvn 2 , 2021
Aktuálně musí řidiči kvůli rekonstrukcím počítat s uzavírkami silnic.

Témata