Oportunismus, nebo péče řádného hospodáře?

PŘIŠLO EMAILEM: Ohlédnutí za mimořádným zasedáním v Humpolci

Mimořádné zasedání zastupitelstva města Humpolce, které se konalo 26. srpna 2026 v humpoleckém kině, proběhlo v naprosto nekonstruktivním a nedůstojném duchu. Spíše než o snahu najít optimální řešení problému, na jehož vzniku se zastupitelstvo samo dlouhodobě podílelo, šlo o politické zúčtování a pomstu.

Text příspěvku nám zaslal podepsaný čtenář. Příspěvek zveřejňujeme bez úprav, pouze s touto redakční vsuvkou.

Laciné gesto měsíc před volbami

Část vládnoucí koalice se tímto krokem zjevně snaží očistit od vlastních pochybení a zanedbání kontrolních povinností. Odvolat starostu pouhý měsíc před komunálními volbami je jen laciným gestem. Zastupitelé jím paradoxně sami ukázali, že se celé situaci dalo včas zabránit – kdyby se ovšem o tak důležitou záležitost, jako je rozvoj města a územní plán, dostatečně a odborně starali po celé volební období.

Zvolit při této příležitosti nového starostu prý už není potřeba. Nabízí se ironická otázka: když se starosta celá léta nestaral o nás a my o něj, potřebujeme vůbec na poslední měsíc nějakého?

Jak je možné, že dlouhodobá samovůle jednoho voleného funkcionáře nechávala jeho vlastní volitele po většinu volebního období chladnými? Proč je musela měsíc před volbami probudit až pobouřená veřejnost, aby následně učinili takto překotná a zbytečná opatření? Neříká se tomu oportunismus? Není to v celém kontextu skutečně ostudné, jak konstatoval pan Kašpar? A má snad takové divadlo (padon kino) přinést potřebný volební benefit?

Bizarní průběh jednání a obcházení diskuse

Samotný průběh zasedání byl ukázkou politické marnosti. Zastupitelstvo nejprve bez výhrad odhlasovalo předložený program jednání. Připravený klíčový bod – odvolání starosty – si však záměrně nechalo schovaný na „vhodnou“ příležitost, ačkoliv takto zásadní věc měla být transparentně navržena už při schvalování programu.

Následně zastupitelé jediné dva oficiálně předložené body programu fakticky neprojednali. Nikdo se totiž nepřihlásil do diskuse a přešlo se rovnou k hlasování. Korunu všemu nasadil fakt, že diskuse se paradoxně rozjela až po odhlasování těchto bodů. V tu chvíli se náhle jako králík z klobouku vytáhl a bleskově schválil další bod jednání – samotné odvolání starosty. A bylo hotovo.

Ústavní soud ČR (např. v nálezu IV. ÚS 331/02) sice potvrdil, že zastupitelstvo může přímo během zasedání program rozšířit a na místě schválit i tak zásadní věc, jako je odvolání starosty. Z litery zákona je tedy vše v pořádku. Zda je to ale správná jednací kultura, na to si musí odpovědět každý sám. Věcné jednání to nebylo. Byla to politická pomsta, navíc na úkor hospodaření města.

Zpackaný územní plán a kolektivní vina

Zrušit nový územní plán, který lze skutečně označit za zpackaný, bylo tou horší ze dvou možných variant. Autorizovanému projektantovi, který si svým vystoupením během zasedání uřízl další ostudu, dalo zastupitelstvo ten nejlepší dárek, jaký mohl dostat. Tím, že se v procesu nebude pokračovat, byl zbaven povinnosti odstraňovat vady díla, která v plánu bezesporu jsou a za která nese přímou odpovědnost.

Vlastně se ukázalo, že pro mnohé bylo pohodlnější o celé záležitosti raději vůbec nedebatovat. Jinak by totiž naplno vyšlo najevo, že ačkoliv starosta s městským architektem povýšili své osobní vize na nejvyšší obecní zájem (jemuž měla ustoupit i soukromá práva), selhali zde úplně všichni.

Máme tu přece instituce jako zastupitelstvo s jasnými kontrolními povinnostmi, máme příslušné úřední odbory, kontrolní výbor, pořizovatele územního plánu a v neposlední řadě autorizovaného projektanta, od kterého si město draze koupilo jeho odbornost. Ti všichni nesou spoluvinu za to, že územní plán vykazuje tak fatální nedostatky. Kvůli nim mají nově postavené továrny (například firma Profil), trafostanice, povolené či rozestavěné stavby a soukromé pozemky ustoupit veřejně prospěšným stavbám, které navíc ani nejsou do plánu zakotveny v souladu se zákonem?

Kde zůstala odpovědnost a zastupitelský slib?

Jak má takový proces správně probíhat? Legislativní laik (politik) si sice může něco přát, ale pořizovatel územního plánu, dotčené státní orgány a autorizovaný projektant mají zákonnou povinnost usměrnit tato laická přání do legálního rámce. Za to nesou odpovědnost – a to i odpovědnost materiální.

Podle § 69 Zákona o obcích č. 128/2000 Sb. skládá člen zastupitelstva na začátku svého mandátu slib, kterým se zavazuje vykonávat funkci svědomitě a v zájmu obce. Zastupitelstvo má jasnou kontrolní funkci, kterou mu ukládá zákon i tento složený slib. Jak je tedy možné, že po několika letech práce na územním plánu a po vynaložení milionů korun z městských prostředků se zastupitelé, včetně části koalice, nechají výsledkem takto „překvapit“?

Jestli tohle humpolecké voliče nepřiměje k hlubokému zamyšlení, pak má město přesně takové zástupce, jaké si zaslouží.

Text příspěvku jsme dostali emailem, redakce jméno autora zná.