Jste šťastní? A co je pro vás to správné štěstí?

Studie World Values Survey se v několika vlnách postupně zabývají kvalitou života a pocity štěstí či neštěstí obyvatel desítek zemí světa. U nás třeba v roce 1998 zjistila, že 6% lidí je velmi šťastných, 66% prostě šťastných, 25% „nic moc“ a 3% velmi nešťastných.


V zatím posledním průzkumu se na předních místech “žebříčku štěstí” ocitly chudé státy Afriky a Jižní Ameriky, zatímco bohaté Spojené státy skončily šestnácté a třeba Velká Británie až čtyřiadvacátá. Suveréně nejhorší životní pocit mají – už tradičně – obyvatelé Ruska, Bulharska, Rumunska a Moldávie.
Hned ve dvou posledních průzkumech kvality života ve všech zemích světa pak suveréně zvítězila Nigérie. “Bůh, hudba a rodina – to jsou věci, které nám přinášejí štěstí. A všechny jsou zad
armo,” uvedl osmatřicetiletý nigerijský učitel z malého městečka poblíž Lagosu.
Šťastní Nigerijci vesměs uváděli Boha jako jeden ze zdrojů své radosti a bez ohledu na konkrétní víru sdíleli společně řadu názorů, jako že je třeba pomáhat chudým bližním, nehromadit majetek a snažit se nikomu neubližovat.
“Vyjádřeno v penězích toho k životu moc nepotřebujeme,” řekl již zmíněný učitel. “Dejte mi dva dolary na den a já budu tancovat a zpívat a budu šťastný. Kdybyste mi ale dali deset dolarů, byl bych v pokušení osm uložit a někde investovat, což by mi přineslo starosti a soužení. Jsem spokojený s tím, co mám. Nevidím důvod, proč chtít víc. Vždyť žiju!”


Po tisíciletí se učené hlavy dohadují o definici štěstí a jeho příčin. Světlo světa spatřil bezpočet moudrých spisků. Nakonec ale žádný nedošel dál než okřídlený citát “Co je to štěstí? Muška jenom zlatá!” Někteří odborníci se vážně zabývají myšlenkou, že štěstí je dáno geneticky: prostě někdo ho má vrozené a jiný zase ne. Když oba žijí ve stejných podmínkách, jeden je šťastný a druhý nikoli. To, čemu říkáme štěstí, je nesmírně křehký a citlivý koktejl zdraví, povahy, rodinné situace, práce, bohatství a řady dalších složek. Stačí změnit poměr složek a štěstí je pryč.
Naše nepříliš povedená civilizace bohužel štěstí do značné míry ztotožnila s
 bohatstvím a úspěchem. Vlezlé reklamy nám denně vnucují představu, že nejšťastnější je ten člověk, který levně či dokonce zadarmo získá ZBOŽÍ a PENÍZE. Odborníci však vědí, že to tak jednoduché není. Určitý úspěch v práci a majetnost dávají pocit uspokojení. Že bychom však měli kupovat stále nové a co nejdražší předměty, to je pouze sugesce ze strany jejich výrobců.


Pozoruhodné je, že v rozvinutých zemích světa míra štěstí neroste zároveň s mírou bohatství. K většímu štěstí tedy člověku nestačí jen to, že má větší auto a dům než před deseti lety. Pokud má soused totéž, ztrácí majetek na významu.
Jasno v tom ovšem mají Indové. “Zda je člověk šťastný, nebo ne, to záleží pouze na něm samém,” vysvětluje Surav Čandra, který do Indie vozí evropské turisty na meditace. “Vy v takzvaných rozvinutých zemích byste si měli denně opakovat: Touha po hmotném majetku je počátek všeho neštěstí …”


( čerpáno z časopisu Květy – zkráceno)

myska

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.

Next Post

Dnes již bez zábrany za spisovatelem Janem Zábranou

So Říj 23 , 2004
Dnem 3. září 2004 uplynulo 20 let od odchodu spisovatele Jana Zábrany z tohoto pozemského života. Vraťme se proto ještě k 27. srpnu 2004. Tohoto dne proběhla v Herálci u Havlíčkova brodu, dřívější název Herálec u Humpolce, vzpomínka na zdejšího rodáka spirovatele, básníka a překladatele Jana Zábranu, který zde spatřil […]

Témata