Zaplněné kavárny, muži hrající před domy vrhcáby, ženy nakupující na rybím trhu, hromady melounů a zeleniny na každém rohu, všudypřítomné sluníčko a hlavně žádný spěch.
Přetěžký úkol jsem si zvolil, když jsem se rozhodl přiblížit vám japonský animovaný snímek Cesta do fantazie.
Zaprvé je to naprosto precizní, poctivá, do nejmenšího detailu vycizelovaná, pečlivě nazkoušená, ba vydřená práce. Nekonečné hodiny neviditelné dřiny, která zrodí dokonalé zdání lehkosti.
Dlouhý prudký výstup od parkoviště nad švýcarským Les Diablerets (lanovka nejezdí, je vítr) končí přímo pod mohutnou stěnou. Mohl by to být konec cesty, ale je to teprve začátek.