Talián – pikantní záležitost

4

„Ta kytka mi sežrala taliána!“. Pamatujete si na tuhle legendární větu Rudolfa Hrušínského ve filmu Adéla ještě nevečeřela? Do dneška jsem nevěděl, co to Talián je, jak vypadá a hlavně jak chutná. Až dneska se mi poštěstilo. A zážitek to byl úžasný.


Když moje žena onehdá plenila zase nákupní cenrum CityParku,
zavítal jsem také k prodejně zde nového, nejmenovaného soukromého
řeznictví. Prohlížel jsem si pult plný krásných uzenin, když mi do oka padla
podivná forma ve tvaru buřtu, připomínající jakousi malou jitrnici. „Co to tu
máte? To je nějak jitrnice?“ ptám se. „Ne to je talián.“, zněla odpověď.
Neváhal jsem a okamžitě jsme si dva kousky téhle uzeniny/neuzeniny zakoupil.

Nicméně ne dlouho na to nastala ta prastará otázka „Co s ním?“.
Že by se to dalo jíst v syrovém stavu, to se mi moc nezdáo. Asi ano,
nicméně jsem okamžitě navštívil přítele Googla a zeptal se, co s tím Taliánem
mám vlastně dělat. Jak jsem se dozvěděl,
třeba na stránkách Pražského kulinářského institutu, Talián se má vařit,
nejlépe v páře, nejméně 30 minut, nebo se dá opéct na sádle . Následně se
má podávat s hořčicí a křenem a chlebem (nebo s brambory). Vzhledem k tomu
jak je prý Talián kořeněný, někdo se do něj zamiluje, někdo ho naopak nemá rád.

Vybral jsem si variantu A) a dnes jsem tedy nažhavil
pařáček, Tailána povařil dle doporučené doby. Nandal jsem si na talíř hořčici a
křen, k tomu zakrojil kus dobrého chleba a s nedůvěrou zakrojil do
tohoto kousku (ne)uzeniny.

Můj závěr? Nebe, maňána, paradice! To je prostě naprosto
úžasné jídlo. Cpal jsem se tím jako nezavřený, uplně hrozně mi to chutnalo v kombinaci
s čerstvě nastrouhaným křenem. Cpal jsem se, až jsem měl boule za ušima.
Vynikající maso, nádherné přírodní střívko ….., prostě paráda. I má partnerka,
která na uzeninu vůbec není, a  obvykle jí
stačí maximálně tři párky do roka byla po ochutnání nadšena. Chutnala ji hlavně
kombinace okořenění, a myslím si že tohle bude její nejoblíbenější uzenina.

Je zajímavé když se člověk neustále učí a i vě čtyřiceti
letech se potká s jídlem našich předků, které nikdy předtím nezkusil a
které ho naprosto nadchne. A přitom jde o tak jednoduchou záležitost. Já rozhodně
tleskám a Talián se určitě stane mým oblíbeným jídlem, které si rád i za docela
vyšší cenu koupím. Kdyby mi byl někdo schopen ho nabídnout třeba v rámci farmářských
trhů v Humpolci, utrhl bych mu ruce.

Kdyby jste nevěděli, co to Talián je, tak tady je trochu
informací. V českých zemích se
výroba taliánů těší již více než stoleté tradici. Italský řezník Uggé, který se
kolem roku 1900 usadil v Rybné ulici na Starém Městě pražském, zde počal vařit
tuto specialitu, kterou doposud nikdo neznal. Pověst o světlých neuzených „taliánech“
nebo chcete-li „užovkách“, se rychle rozšířila po celé Praze a zanedlouho se
stala velmi oblíbenou „svačinkou“ nejen v metropoli. Talián se neudí,
ale vaří, je složen z nejkvalitnějšího vepřového a telecího masa, nakrájeného
na kostky a ochucený je navíc koriandrem a tymiánem, což mu dodává zvláštní
specifickou chuť.

Takže rada na závěr? Neváhejte a tuhle záležitoist určitě ochutnejte.
Stojí to za to. Mě rozhodně Talián obohatil moje chuťové pohárky a bude to má
nadále vyhledávaná uzenina.

Axl

4 thoughts on “Talián – pikantní záležitost

  1. Malý tip: Taliány prodává i Globus, přičemž každý Globus má své vlastní řeznictví, tudíž si uzeniny – včetně Taliánů vyrábí sami přímo na místě 😉

  2. U mě úplně stejnej příběh, jen jsem na taliána narazil v jiném jihlavském obchodě. A jím ho syrovýho, protože jsem zprvu nevěděl, že se má vařit. A taky jsem nadšenej.

  3. Je to super dlabanec z telecího , jen podle mě nemá nic s uzeninou společného. Jen snad to,že ho vyrábí uzenáři. 😀

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.

Next Post

Informace z městského úřadu - 38. týden

So Zář 22 , 2012
Vybrané dokumenty, oznámení a další z městského úřadu v Humpolci.

Témata