Byli doslova spojeni od narození až do smrti. Celoživotní pouto, který se jen tak nevidí. Jaromít Kotrč a kostelní věž v Pelhřimově napsali příběh, který si ve městě připomínají v těchto dnech.
Jaromír Míťa Kotrč byl neobyčejnou osobností, který se do historie Pelhřimova zapsal už svým narozením. Na svět totiž přišel přímo ve věži kostela svatého Bartoloměje. Od této události uplynulo před několika dny rovných sto let.
Zůstal věrný celý život
Narodil se 16. července 1926 do rodiny hlásného Jana Kotrče v kostelní věži a první roky spolu s rodiči a bratrem prožil právě tam. Místu svého narození zůstal věrný po celý život a na věž se rád vracel.
Rodina Kotrčových patřila k těm, které po generace udržovaly jedinečnou tradici městských hlásných. Jan Kotrč působil na věži v letech 1905 až 1932 a každou noc odtud pravidelně ohlašoval čas i případné nebezpečí.
Pelhřimovská znělka i troubení koled
Jeho syn Jaromír Kotrč šel v otcových stopách. I když už později žil jinde, s věží ho dál pojilo silné pouto. Vracel se, aby při slavnostních příležitostech z ochozu znovu rozezněl historickou pelhřimovskou znělku. Právě tu, kterou kdysi hrával jeho otec. Podílel se také na udržování krásného zvyku vánočního troubení koled po půlnoční mši.
V roce 2002 se stal kmotrem nových zvonů Václava a Ludmily, a právě tehdy pro Český rozhlas Vysočina vznikla také nahrávka pelhřimovské znělky v jeho podání.
Pelhřimov nezapomněl
Pelhřimov na muže, který se podílel na místní tradici, nezapomněl. Symbolicky letošní večerní troubení z věže připadlo právě na den jeho stých narozenin.
„Stalo se tak krásnou připomínkou člověka, který svým životem pomáhal uchovávat jednu z nejcennějších pelhřimovských tradic a předával ji dalším generacím,“ vzpomíná na Jaromíra Kotrče pelhřimovská radnice.
