Bude tvrz v Proseči u Humpolce zachována?

novinky od Castrum o.p.s.

Tuto otázku si mnozí kladli při návštěvě jedné z cenných kulturních památek
Humpolecka – zříceniny panského sídla v Proseči u Humpolce. Objekt, přestože
je v katastru nemovitostí zapsán jako hospodářská budova, není prokazatelně
již od konce 19.století užíván. Z objektu kdysi panského sídla k němuž náležela
ves zbyla pouze část věžovité stavby na mírném pahorku na JV okraji obce. věž
má malé rozměry cca 8,5 x 8,4 metrů a současnou maximální výšku cca 5 metrů.
V přízemí se dosud zachovaly zbytky vstupního otvoru s relikty dvojité dveřní
závory a střílnové okno na protilehlé straně. Ještě na jaře 2001 byl stav objektu
žalostný – podkopané obvodové zdivo, zřícené vnitřní stěny vlevo a vpravo od
vstupu, rozvolněné koruny a vnitřní prostor zarostlý vegetací, zavalený sutí
a skládkou odpadků, v destrukcích byla i tři nároží, kde kdysi místní zřejmě
těžili kámen na okolní stavby. V roce 2000 se obecní úřad pozastavil nad objektem
a odkácel stromy na korunách zdí aby nepoškozovaly dále zbytky stavby.
Na
počátku roku 2001 úspěšně Městský úřad v Humpolci inicioval započetí stavební
opravy této cenné památky. K jednání se sešli pracovníci státní památkové péče
a majitelky objektu a sousedního objektu. Byl zvolen postup oprav a předběžně
navržena možnost finančního krytí. Cílem plánované opravy bylo odstranění havarijního
stavu a zpomalení procesu stárnutí. Žádost o státní dotaci byla podána na Okresní
úřad v Pelhřimově a Státní památkový ústav v Českých Budějovicích. Z rozhodnutí
o poskytnutí státní dotace se dočítáme, že provedení konzervačních prací a záchrana
torzálních kamenných konstrukcí, které jsou jedinečným dokladem středověkých
panských sídel na Pelhřimovsku, je prioritní akcí státní památkové péče při
záchraně ohrožených památkových objektů v roce 2001. Na opravy objektu byla
přiznána ze dvou zdrojů státních dotací finanční částka ve výši celkem 220.000,-Kč.
Jelikož nebyly známy žádné souvislosti stavby tvrze s okolím, bylo dohodnuto
před započetím stavby provedení záchranného archeologického výzkumu. Výzkum
byl dotován ze státních prostředků ve výši 30.000,-Kč. Práce prováděla firma
ARCHEOS z Prachatic. Byla provedena sondáž na základové zdivo a částečně i v
jednom profilu i geofyzikální měření vně věže, které prokázalo přítomnost anomálie
na louce východně od objektu – snad zasypaného příkopu. Ze zjištění vyplývá,
že na věž tvrze nebyla napojena žádná další stavba. Věž stála zcela samostatně
v areálu tvrze. Dle analogií je možno předpokládat původní výšku kamenné části
tvrze minimálně na 10metrů. Nalezené drobné keramické předměty při výzkumu pochází
z 15.století. Průzkum objektu a jeho okolí bude v případě získání dotace dokončen
v roce 2002.
První část stavebních prací na základě výběrového řízení prováděla firma Tomáš
Bělohlav – RANEP, Pardubice. Při svépomocných pracech na odklizení sutin z nitra
věže a vnějších nároží pomáhali majitelům dobrovolníci ze správy hradu Orlíka.
Po vyčistění bylo zjištěno, že stav objektu je daleko horší a vyžádá si zvýšené
náklady. Stavební práce v roce 2001 tak byly rozvrženy na opravu základového
a předzákladového zdiva a doplnění vypadlých nároží a vstupního otvoru.
Nákladem Obce Proseč byla u Božích muk zřízena informační tabule s popisem historie
objektu.
V případě získání státní dotace na opravy památek v roce 2002 budou práce na
objektu pokračovat na opravách korun zdiva. Zájmem obce Proseč je po opravách
i jeho zpřístupnění veřejnosti.
Naše poděkování patří pracovnicím Muzea Dr.Aleše Hrdličky, které nám vyšli vstříc
při dohledávání podkladů o zřícenině tvrze. Byl tak v archivu muzea nalezen
štoček na výrobu obrázku – fotografie tvrze v knize G.Koblihy z roku 1896 v
pohledu od severozápadu, a dále negativ fotografie J.Krčila z počátku 20.století
od jihovýchodu. Obě fotografie tak napomohly k získání informací o podobě objektu
na přelomu 19. a 20.století a vlastnímu návrhu stavební opravy tvrze.

V souvislosti s plánovanými opravami objektu v roce 2002 bychom chtěli požádat
všechny kteří mají jakékoli starší fotografie či znalosti o objektu tvrze aby
se nám ozvali. Cenné jsou informace o vnitřním členění tvrze – zda by nebyly
doklady o rozdělení vnitřních prostor – odskoky zdiva a kapsy po trámech 1.patra,
které byly údajně ještě v 80-tých letech znatelné na pravé či levé stěně od
vstupu. Bez těchto informací nelze provést trvanlivější konečnou opravu zdi
vlevo od vstupu (vnitřní líc severní zdi od 3m nad zemí k úrovni vrcholu zdiva).

Předem děkujeme za jakékoli informace

Ohlédnutí do historie

O historii tvrze a založení vsi nám není mnoho známo. Sama ves se výslovně
uvádí až k roku 1538. Avšak již roku 1391 Ondřej, Hroch a Beneš z Proseče prodávají
svůj majetek v Blikově Lhotě Václavovi z Lukeho. Další písemná zmínka pochází
až ze září roku 1415, kdy na stižní list české šlechty proti upálení M.Jana
Husa z našeho regionu jsou přivěšeny pečeti i Jaroše a Jana z proseče. V roce
1440 se na sjezdu krajů podepsal i Bohuněk z Proseče. poslední zmínka o tomto
šlechtici pochází z roku 1442. Zřejmě ještě v průběhu 15.století byla Proseč
odprodána majitelům panství lhotického. Když totiž Jan Trčka z Lípy na a na
Lipnici ve své závěti z roku 1538 stanovuje dědice a rozsah svého majetku,zmiňuje
se i o celé vsi Proseči s lidmi, s platy a robotami, kterou kopil již jeho otec
Buryan Trčka z Lípy od pána Dobrovítského z Újezda a na Lhoticích. K prodeji
mohlo dojít zřejmě před rokem 1500.
Tvrz sama zřejmě pochází již z konce 14.století, na což nasvědčuje provedení
stavby a drobné nálezy z lokality. Tvrz byla však zřejmě s přilehlým dvorem
při odprodeji lipnickému pánu využívána pouze k hospodářským účelům. po ztrátě
této funkce byla definitivně opuštěna a započalo její rozebírání na stavební
kámen místními obyvateli. Samo kamenné zdivo tvrze nese známky zakouření a žáru,
je tedy pravděpodobné, že věž vyhořela. Snad bude nalezeno více o poslední podobě
využití věže tvrze před její konečnou proměnou ve zříceninu. Vlastní fotografie
z roku 1895 ukazuje vyrovnané vrcholové partie zdiva věže což naznačuje možné
upravení snížené stavby a osazení krovu.

Autor: ing. František Kocman

olaf

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.

Next Post

ŠAMANOVY NÁVRATY: Komunistické lži o tom, že

Út Pro 18 , 2001
novinky od Castrum o.p.s. Tuto otázku si mnozí kladli při návštěvě jedné z cenných kulturních památek Humpolecka – zříceniny panského sídla v Proseči u Humpolce. Objekt, přestože je v katastru nemovitostí zapsán jako hospodářská budova, není prokazatelně již od konce 19.století užíván. Z objektu kdysi panského sídla k němuž náležela […]

Témata