Druhý díl seriálu pohádek pro Oliverka. Tentokrát z kouzelného krámku.
Jednoho dne se Oliver s maminkou a pejskem Kiki vraceli z procházky. Už byla skoro tma, když si maminka vzpomněla:
„Oliverku, nemáme doma máslo! Musíme ještě rychle do obchodu.“
Zabočili tedy do malého krámku na rohu, který tam — zvláštní — nikdy předtím neviděli.
Nápis nad vchodem hlásal:
„U čarodějnice Cecílie – Vše, co potřebujete (i to, co nechcete)“
Oliver se zarazil. „Mami, ten obchod divně bliká.“
„To bude šetřicí žárovka,“ mávla maminka rukou a vešli dovnitř.
Uvnitř bylo všechno… trochu zvláštní.
Regály byly plné věcí jako:
-
Létající plenky s autopilotem
-
Mluvící rohlíky (všechno komentovaly)
-
Neviditelný chleba (nebyl vidět, ale šustil)
-
Fantomové fazole – hrášek, který mizí, když se ho pokusíš sníst
Oliver popadl kelímek „Zmrzliny, která křičí, když ji olizuješ“, zatímco Kiki štěkala na pytlík „Sebevědomé granule pro psy“, co se samy hýbaly.
Ale pak… se to stalo.
Oliver otevřel batůžek, aby tam schoval jednu kartičku s obrázkem kouzelného hřebenu, a v tu chvíli…
…do batohu mu skočilo něco chlupatého, pípajícího a úplně fialového.
„Pííík! PÍÍK!“ ozvalo se.
Oliver strčil hlavu do batohu a vykřikl:
„Mami! Mám v batohu strašidlo!“
Maminka se otočila:
„No jo, už zase ty reklamní maskoty…“
Ale tohle nebyl maskot. Byl to malý chlupatý obchodní skřítek jménem Ňafloun, který měl na starosti oddělení „Náhodně prokletých výrobků“. A protože utekl, začaly se dít věci!
Rohlíky začaly zpívat operu.
Toaletní papír se sám odvíjel a obaloval lidi.
A jeden nákupní vozík se proměnil ve zombie-kočár, co honil zákazníky a křičel „Vraťte mě do sběrny!“
Oliver rychle popadl Ňaflouna a vykřikl:
„Musíme ho vrátit na místo, jinak se obchod rozpadne a možná… možná se promění v Lidluplnou díru do jiné dimenze!“
S pomocí Kiki (která skřítek pošťouchla čumákem jako míček) ho nakonec vrátili do „pultu Ztráty a nálezy (a záhad)“. Okamžitě všechno ztichlo. Opera utichla. Vozík přestal vrčet. Fazole si sedly.
Na pokladně stála stará paní se zeleným nosem a v klobouku z houbového papíru. Mrkla na Olivera.
„Díky, chlapče. Máš odvahu. A teď si vezmi odměnu – slevový kupon na cokoliv, co si jednou budeš přát.“
Oliver ho schoval do kapsy. A když vyšli z obchodu… ten už tam nebyl. Jen prázdná ulice.
A tak skončilo jejich dobrodružství v čarodějnickém supermarketu.
A kdyby někdy doma o půlnoci v lednici našli fazoli, co se směje —
věděli proč.
Dobrou noc, Oliverku! A pozor na rohlíky, co zpívají. 🎵🥖
Předchozí pohádka: https://www.humpolak.cz/pohadka-o-oliverovi-mamince-kiki-a-zombicich-v-zoo/
