V posledních týdnech a měsících jsme se na Humpoláku AI věnovali hned několikrát. Psali jsme o tom, co všechno dnes umělá inteligence dokáže, jak může pomoci v domácnosti, při práci, studiu nebo třeba při plánování dovolené. A také o tom, že AI už není nějaká vzdálená technologie z filmů, ale nástroj, který může mít dnes v telefonu nebo počítači prakticky každý. Teď přichází další důležitý milník.
Od 2. srpna 2026 se v Evropské unii začala uplatňovat hlavní část evropského AI Actu – nařízení o umělé inteligenci. Nejde přitom o zákaz umělé inteligence ani o nařízení, že bychom od nynějška museli přestat používat ChatGPT, Gemini nebo jiné podobné služby. Smyslem je především stanovit pravidla pro používání AI podle toho, jak velké riziko může představovat.
Co vlastně AI Act je?
AI Act je první komplexní evropský právní rámec pro umělou inteligenci. Evropská unie v něm rozlišuje různé úrovně rizika.
U některých způsobů využití je AI dokonce zakázána. U jiných, označovaných jako vysoce rizikové, musí firmy a organizace splnit řadu přísných požadavků. A u běžných aplikací, jako jsou chatboty nebo generativní AI, jde především o transparentnost a informování uživatele.
Zjednodušeně řečeno: čím větší může mít umělá inteligence dopad na život člověka, tím přísnější pravidla pro její použití platí.
To dává smysl. Je přece něco jiného, když si necháte AI doporučit recept na nedělní oběd, a když podle jejího rozhodnutí někdo dostane nebo nedostane zaměstnání, půjčku nebo jinou důležitou službu.
Co to znamená pro Humpoláky?
Pro běžného obyvatele Humpolce se toho na první pohled zase tolik nemění.
Pokud používáte ChatGPT, Gemini, Copilot nebo jiného AI asistenta například k tomu, aby vám:
- napsal nebo opravil text,
- přeložil článek,
- vysvětlil složitý problém,
- poradil s vařením,
- naplánoval výlet,
- pomohl s učením,
- vytvořil obrázek,
- nebo pomohl s počítačem,
AI Act vám takové používání nezakazuje.
Evropská regulace je zaměřena především na poskytovatele a provozovatele AI systémů a na konkrétní riziková použití. Běžný člověk, který si večer sedne k počítači a zeptá se umělé inteligence, jak upéct lepší bábovku, se tedy nemusí bát, že by kvůli tomu porušoval evropské nařízení.
AI už ale nemá být „tajemná“
Jednou z věcí, které si můžeme postupně všimnout, je větší transparentnost.
Pokud například komunikujete se systémem založeným na AI, v určitých případech by mělo být jasné, že na druhé straně není člověk. Pravidla se týkají také označování některého obsahu vytvořeného nebo upraveného umělou inteligencí.
To může být důležité především u obrázků, videí a takzvaných deepfake videí. Ale také u textů zveřejňovaných za účelem informování veřejnosti o věcech veřejného zájmu.
A právě tady může být AI Act zajímavý i pro regionální média a internetové stránky (a tedy i server humpolak.cz).
Pokud například někdo vytvoří pomocí AI falešné video starosty, politika nebo jiné známé osoby a vydává ho za skutečné, už nejde jen o technologickou hračku. Evropská pravidla se snaží zajistit, aby lidé měli možnost poznat, že byl takový obsah uměle vytvořen nebo zmanipulován.
Znamená to, že AI už nesmíme používat „na všechno“?
Ne.
A to je možná nejdůležitější informace celého AI Actu.
Evropská unie se nesnaží běžnému člověku říkat, že nesmí používat ChatGPT při psaní e-mailu nebo si nechat od AI poradit s dovolenou. Regulace se soustředí hlavně na rizikové způsoby využití AI.
Například AI používaná při náboru zaměstnanců, při některých rozhodnutích ve zdravotnictví, vzdělávání nebo při přístupu k důležitým službám může spadat mezi takzvané vysoce rizikové systémy. Na takové systémy se vztahují výrazně přísnější požadavky.
Naopak obyčejný AI pomocník, který vám pomůže napsat žádost na úřad nebo vysvětlí, co znamená nějaký složitý pojem, je úplně jiná kategorie.
Jedna věc se ale týká i nás všech
A tou je zdravý rozum.
To, že je nějaká odpověď napsaná krásně a sebejistě, ještě neznamená, že je správná. AI může udělat chybu, něco si „vymyslet“ nebo nesprávně pochopit zadání.
Proto stále platí jednoduché pravidlo:
AI je dobrý pomocník, ale není neomylný odborník.
A stejně tak bychom do veřejně dostupných AI služeb neměli bez rozmyslu zadávat citlivé osobní údaje, hesla, údaje o platebních kartách nebo důvěrné informace, které bychom neposlali cizímu člověku.
AI Act navíc není jediný předpis, který se používání AI týká. Vedle něj mohou být důležité například pravidla na ochranu osobních údajů nebo ochrana obchodního tajemství.
Takže co se pro nás od srpna mění?
Pro běžného Humpoláka vlastně poměrně málo.
ChatGPT vám nikdo nezakázal. AI obrázky si můžete dál vytvářet. Můžete si nechat poradit s receptem, výletem nebo třeba s opravou počítače.
Mění se především pravidla pro ty, kteří AI vytvářejí, provozují nebo ji používají k rozhodnutím, která mohou výrazně ovlivnit život člověka.
A možná je dobře, že nějaká pravidla konečně existují. Umělá inteligence se vyvíjí tak rychle, že by bez nich mohl být problém poznat, kde končí užitečný pomocník a kde začíná nástroj, který může člověku skutečně uškodit.
A protože jsme na Humpoláku v poslední době o umělé inteligenci psali poměrně hodně, máme pro vás ještě jednu malou zajímavost:
Tento článek napsala umělá inteligence.
Samozřejmě podle zadání člověka, který ho po ní chtěl. A právě v tom možná spočívá jedna z nejzajímavějších věcí na současné AI – nemusí za nás všechno dělat. Může nám ale pomoci udělat některé věci rychleji, lépe nebo úplně jiným způsobem, než jsme byli dosud zvyklí.