Zlíňaci testují – restaurace hotelu U Jiřího

Hotel U Jiřího byl po sametové revoluci takový humpolecký podnik s nádechem humpoleckého luxusu. Sem (a ještě do hotelu Černý kůň na Dolním náměstí) se chodívalo na lepší gastronomii. Sem chodili humpolecké rodinky na nedělní oběd, a pokud jste chtěli svou dívku vytáhnout na dobrou romantickou večeři vzali jste jí právě sem. A jak to tu vypadá dneska?

Já pamatuji jak jsem sem chodil na jejich specialitu – tříbarevný cop. To byl cop upletený ze tří druhů mas – kuřecího, hovězího a vepřového. A vím že mě to strašně chutnalo.

Ale to už je dobrých 20 let. A tak by nebylo na škodu se sem zajít podívat a zjistit jak to tu vypadá, a hlavně jak tu vaří v současnosti. A tak jsme sem vyrazili na nedělní oběd. No zvenku restaurace dlouhodobě vypadá stejně. Takhle si jí opravdu pamatuji hodně dlouho. Stejně tak mi přijde, že ani interiér restaurace se za těch 20 let nezměnil. Stejné boxy, stejné židle. Prostírání na stole taky trošičku zastaralé, takto se také opravdu prostíralo hodně dávno. Vše je sice čisté a uklizené, ale myslím si že dneska už takovéto ubrusy, dečky a kotouče na stůl nepatří. Přitom jsme kontroloval a stoly jsou tu fajné a vpořádku. Myslím si že by se mohli všechny ty serepetičky z toho stolu sundat a vypadalo by to mnohem stylověji. Ale co, asi co funguje se nemění a tak tady máme takovou retro atmosféru.

Restaurace a hotel má také vlastní parkování, které se nachází přímo za budovou. Bohužel je na něm místo pro tři auta, a bývají většinou obsazena. Takže zaparkovat zde může být problém. Pak vám asi nezbyde nic jiného než ponechat auto na parkovišti u blízkého hřbitova a dojít sem pěšky. Ale to není žádný velký problém, není to nijak daleko.

Co se týče personálu, tak tady bylo vše v pořádku. Obsluhují tu mladí, ale velice ochotní, milí a přívětiví lidé. Úsměv na rtech. Tady si nebylo naprosto na co stěžovat. Obsluha byla rychlá, vše běželo jako na drátku. Byli jsme usazeni, ihned nám byly přineseny nápoje. Jídlo také trvalo připravit velice krátce  a rychle nám bylo naservírováno. Byl nám umožněn i vstup s naším psem, pan číšník dokonce našemu psisku sám od sebe donesl misku s vodou. Na nic se nečekalo. Když jsme si vymysleli ještě výměnu přílohy z již hotové nabídky jídel, tak toto také nebyl problém a bylo nám vyhověno. Tady bylo opravdu vše v pořádku a s obsluhujícím personálem jsme byli velice spokojeni.

Jako nápoje jsme si objednali kofolu a jejich domácí malinovou limonádu. Oboje fajn. Kofola byla dobře vychlazená, sklenice čisté. Domácí malinovka byla fajn. Byla v ní bublinková voda, což působilo osvěžujícím dojmem. Tato limonáda nebyla až tak úplně studená, když nám byla přinesena. Byly v ní ale zmražené maliny a ty postupně limonádu ochlazovaly do příjemné teploty. Chuť limonády byla opravdu malinová a svěží. Já jsem byl s touto limonádou velice spokojen, manželka z ní byla bych řekl dokonce nadšená.

No ale je čas se vyjádřit k jídlu. No a tady to bohužel byla katastrofa. A to doslovně. Bohužel, je mi to líto, ale musím konstatovat, že takhle špatné jídlo jsme v restauraci už dlouho nejedli. Nejdříve k jejich nabídce. Stálý jídelní lístek tu nemají. Alespoň tedy o víkendu. Tedy pradvděpodobně. My jsme tedy žádný nedostali. Jediné co jsme dostali k výběru byla jejich víkendová nabídka na příslušný víkend.  Ta se skládala ze dvou polévek, jedenácti jídel a jednoho desertu. Nám takto omezená nabídka zcela jistě nevadila, z nabízených jídel by jsme si vybrali jednoduše několik. Pro někoho ale toto může být málo. Ale jak říkám my jsme s nabídkou problém neměli.

Polevku jsme si tentokráte nedávali, jelikož ani na jednu z nabízených jsme neměli ten den chuť. Manželka si z jejich nabídky vybrala tu největší divočárnu, hvězdu restaurací za totality, Katův šleh. Toto jídlo je hodně a hodně odsuzováno, my ho ale máme vcelku rádi. Když se dobře a poctivě udělá, tak Káťák prostě může být vynikající jídlo. To se tady ale bohužel nestalo. Manželka si nechala vyměnit přílohu a místo bramborových placiček poprosila o hranolky. Měla obavu, že zdejší bramboráky budou z mraženého polotovaru. No nevím jestli si zrovna dvakrát polepšila, jelikož ty hranolky byly samozřejmě z nějakého mraženého supermarketového polotovaru taky. Co se týká samotného šlehu, tak ten byl bohužel také nedobrý. Ta omáčka v něm byla nějaká cikánská omáčka z flašky. Sice v něm byly feferonky a okurky, ale celkově ta chuť té směsi byla divná a nedobrá. Vše ještě podtrhlo maso, které bylo neuvěřitelně tvrdé a žvýkavé. S tím jsme měli v celém jídle asi největší problém. A tak největší hvězdou celého jejího talíře byla příloha ve formě nějakého salátku s rajčaty a špenátkem, který nás překvapil že byl kupodivu ochucený. To bylo to nejlepší z celého jídla. A to je bohužel poněkud málo.

Já jsem váhal ve výběru, měl jsem dilema mezi třemi jídly. Nakonec jsem se rozhodl pro tu největší českou klasiku, jejich svíčkovou na smetaně s domácím houskovým knedlíkem. Houskový knedlík byl překvapivě, kupodivu vskutku domácí. A i vcelku dobrý, až na jedno kolečko, tam byl ten knedlík poněkud ztvrdlý. Nechápu jak se to mohlo stát, a doufám, že mě nebyl servírován jeden knedlík z talíře některého z předchozích hostů který ho nedojedl. Ale jak říkám, knedlíky byly vcelku fajn. Bohužel to bylo to jediné co na tom jídle fajn bylo. Všechno ostatní byla katastrofa. Začněme masem. To bohužel bylo takové tvrdé vláknité dříví. Špatně se krájelo i kousalo, a zbytky masa jsem ze zubů doloval ještě večer při večeři. Dále se na talíři vyskytoval již tradiční terčík ve formě citronku, brusinek a šlehačky. Bohužel šlehačka byla ze spreje a brusinek bylo dost málo. No ale největším průšvihem celého jídla byla omáčka. Měla sice ještě docela fajn barvu, ale ta chuť byla strašná. Ze všeho nejvíc mě vadilo, že ta omáčka byla strašlivě kyselá. Já mám rád svíčkovou omáčku prostě nasládlou. Asi poněkud více než většina ostatních strávníků. To je ale moje chuťová preference. Jenže tady se sladkost nekonala vůbec a kyselost té omáčky byla strašlivá. Věřte mi, že kdyby jste si koupili a doma uvařili svíčkovou omáčku s pytlíku od Vitany, nebo z nějaké konzervy, tak že by byla lepší a chutnala by vám více, než to co jsem na talíř dostal zde. Horší svíčkovou na smetaně jsem snad opravdu ještě v životě nejedl.

Co se týká velikosti porcí, tak ty byly asi na oběd fajn, tady bych problém neviděl. Myslím si že zákazník odsud odchází dostatečně nakrmen. Obzvláště pokud by jste si dali polévku, nebo dezert, tak možná budete mít problém i jídlo sníst. Ceny jídel víkendového menu jsou myslím si na Humpolec velice rozumné. Kdyby to jídlo bylo alespoň trochu dobré, tak bych řekl že jsou ty ceny dokonce nízké a vzhledem k velikosti porcí velice příznivé. Bohužel ale s tou kvalitou jídla kterou jsme dostali musím konstatovat, že to je vlastně předražené.

No zákazník možná odchází nakrmen, ale tedy rozhodně ne spokojen. Alespoň v našem případě tomu tak nebylo a byli jsme spíše dost rozladění. To jídlo opravdu nestálo za nic. Musím konstatovat, že kdybych tuto restauraci měl hodnotit jenom podle nám servírovaných pokrmů, musela by dostat nula hvězdiček z pěti. Prostě to jsme si více pochutnali v bufetu řeznictví Zajíček. I na Milikaně. Dokonce nám více chutnalo i v motorestu Velký Rybník. Tohle prostě byla hrůza a jsme tím obrovsky zklamaní. Restaurace hotelu u Jiřího kdysi pro mě opravdu byla známkou dobrého jídla. A moc mě mrzí že tomu tak v současnosti není. Proto mě docela překvapuje vcelku vysoké hodnocení na Google. Tuto restauraci rozhodně tedy k návštěvě na jídlo doporučit nemůžeme. Spíše bychom doporučili se jí vyhnout. Celkové hodnocení naštěstí zachránila milá a příjemná obsluha. Takže naše konečné hodnocení je 1 hvězdička z 5.

Webové stránky restaurace: https://www.hotelujiriho.cz/cz/