Dorazilo mailem & Redakční poznámka: Následující text přišel na redakční e-mail, autora redakce zná. Jde o téhož autora, na jehož diskusní příspěvek reagoval čtenář „frrrr“. Text odpovídá na výzvu ke konkretizaci.
V diskusi pod články o ukončení pořizování nového územního plánu padla otázka: „Vyjmenujte mi, které předpisy a kterým úředníkem konkrétně byly porušeny.“
Rád odpovím.
Konkrétní úřední osobu a konkrétní porušení zvenčí označit v tomto stádiu informací nelze. Spis pořizovatele není veřejný, stanoviska dotčených orgánů nejsou vyvěšena a nikdo z nás do nich neměl příležitost nahlédnout. Kdo by v této fázi zvenčí tvrdil, že úředník X porušil ustanovení Y, pouze by spekuloval a k tomu se nemohu propůjčit.
Odpovědnost a povinnosti dotčených orgánů (úřadu) a samosprávy lze popsat a tomu je věnován zbytek textu.
Zákon rozděluje role a povinnosti velmi konkrétně. Z tohoto rozdělení plyne, jaké písemnosti v procesu musely zákonitě vzniknout a kdo je měl plnit. Tím se otázka „kdo pochybil“ mění na otázku, jaké instituce selhaly (pochybily). Kdo osobně pochybil, bez nahlédnutí do spisů a jejich rozboru se nedá. Ostatní se dá zodpovědět a na konci textu je popsáno, jak se k potřebným informacím nechá dostat.
Zákonný postup a role odboru územního plánování
Pořizovatel má jasnou zákonnou povinnost prověřit návrh územního plánu ještě předtím, než ho vůbec pustí k veřejnému projednání.
Než se plán dostane k veřejnému projednání, což je v podstatě finální fáze, musí projít takzvaným společným jednáním. V této fázi probíhá následující:
- Povinné prověření pořizovatelem: Úřad má za povinnost posoudit soulad návrhu s právními předpisy. Pokud návrh obsahuje veřejně prospěšné stavby bez opory v legislativě, bez odůvodnění a bez ekonomických analýz, nemá takový návrh poslat dál, a má projektanta přimět chyby opravit.
- Stanoviska dotčených orgánů: K prvotnímu návrhu se vyjadřují dotčené orgány, každý v rozsahu své působnosti, a uplatňují svá stanoviska. I pro ty platí povinnost posoudit soulad návrhu s právními předpisy.
- Úprava návrhu: Teprve poté, co pořizovatel zajistí soulad se zákony a zapracuje stanoviska dotčených orgánů, se z konceptu stává návrh vhodný k veřejnému projednání.
Pořizovatel v této roli nevykonává samosprávu. Jde o výkon státní správy v přenesené působnosti, což má dva důsledky.
Zaprvé, pořizovatel není podřízen politickému zadání, a to ani tehdy, když sídlí ve stejné budově jako ti, kdo ho zadávají.
Zadruhé, jeho postup nekontroluje město, ale krajský úřad.
Úřad se nemůže hájit stylem „my nic, my muzikanti“
Pokud se do fáze veřejného projednání dostal dokument obsahující věcné a ekonomické vady, nezdůvodněné veřejně prospěšné stavby a rozsáhlé zásahy do vlastnických práv, je namístě otázka, jak prošel územní plán úředním filtrem, který má tomuto stavu zabránit.
Úřad se nemůže hájit tím, že chyby by se vyřešily až na základě připomínek občanů. Veřejné projednání nemá sloužit k tomu, aby občané suplovali práci placených úředníků a hledali v textu základní nezákonnosti. Role veřejnosti je vyjádřit se k urbanistickému záměru, nikoliv chytat úřad při porušování zákona.
Riziko pro občany: Došlo by k situaci, že jen bdělým náležejí práva
Systém územního plánování je nastaven tvrdě: kdo nepodá připomínky a námitky včas, ztrácí možnost se později bránit.
Právě proto na filtru pořizovatele a dotčených orgánů tolik záleží. Kdyby se občané Humpolce nezačali bránit a nesešlo by se oněch 657 připomínek, plán by byl předložen zastupitelstvu ke schválení. Zastupitelé, kteří zpravidla nejsou odborníky na stavební právo, by se spolehli na to, že úřad dokumentaci prověřil a že je v pořádku. To není výtka zastupitelům – přesně k tomu tam totiž pořizovatel je.
Odbor ochrany životního prostředí jako dotčený orgán
Odbor ochrany životního prostředí má v procesu roli dotčeného orgánu. Jeho úkolem není pasivně přihlížet, ale vydávat stanoviska, která jsou konkrétní, přezkoumatelná a podložená fakty.
- Stanovisko nesmí být obecná fráze: Pokud územní plán například omezuje vlastnické právo s odkazem na významný krajinný prvek, musí být tento prvek přesně lokalizován a popsán. Závazné stanovisko musí podle správního řádu obsahovat odůvodnění (§ 149 ve spojení s § 68 odst. 3 správního řádu). Obecné tvrzení o ochraně krajiny bez uvedení toho, co se vlastně chrání a proč, je nepřezkoumatelné. Dotčený orgán měl takový návrh vrátit už ve fázi společného jednání a požadovat nápravu.
- Přiměřenost se musí dát posoudit: Podle dlouhodobě ustálené judikatury musí zásah územního plánu do vlastnického práva obstát v testu proporcionality. Musí být doloženo, že veřejný zájem v daném místě převažuje nad soukromým právem a že zvolený zásah je nejmírnější z těch, jimiž lze stanoveného cíle dosáhnout. Pokud v dokumentaci chybí konkrétní popis chráněné hodnoty a analýza dopadů na vlastníky, není test proporcionality objektivně proveditelný. Není co poměřovat.
- Proč se to děje: Úředníci se často domnívají, že pokud omezení do plánu navrhl sám projektant, je to jeho věc a oni pouze kontrolují, zda to neodporuje výslovným zákonným zákazům. To je omyl. Dotčený orgán odpovídá za to, že v území budou chráněny reálné hodnoty na základě reálných podkladů, a to i tehdy, když si toto omezení sám nevymyslel.
Ukončení procesu: Přijatelný výsledek, sporný způsob rozhodnutí
Tady je potřeba oddělit dvě věci, které se v diskusích často slévají.
Z hlediska výsledku bylo ukončení procesu záchrannou brzdou zastupitelstva. Kdyby zastupitelstvo plán s těmito vadami schválilo, hrozilo jeho zrušení soudem na základě žalob vlastníků. Náklady pro město, včetně případných nároků zablokovaných vlastníků, by v takovém případě byly výrazně vyšší než dosud vynaložené prostředky.
Z hlediska způsobu rozhodování je však věc jiná. Existovala i druhá varianta – schvalovací proces přerušit, zrušit veřejné projednání a vrátit dokumentaci k přepracování. Úlohou zastupitelstva bylo obě varianty a jejich dopad na rozpočet města vyhodnotit, včetně možnosti uplatnit vady díla u autorizované osoby. Náklady by vznikly v obou případech, ale rozhodnout mezi nimi bez předchozího vyhodnocení se neslučuje s povinností jednat a rozhodovat s péčí řádného hospodáře. Bez řádné rozpravy a posouzení se jednalo o pouhou volbou naslepo.
Nejde o spor, zda zastupitelstvo rozhodlo správně, ale o otázku, zda rozhodovalo dostatečně informovaně a odborně. A tato otázka je zpětně přezkoumatelná ze zápisu a z podkladů, které měli zastupitelé k dispozici. K tomu mimo jiné patřil i předložený první rozbor a přednes jeho autora.
Odpovědnost ve třech rovinách
- Projektant: Vztah mezi městem a projektantem se řídí smlouvou o dílo. Pokud projektant dodal dílo vykazující věcné a legislativní vady, má město právo uplatnit reklamaci a požadovat nápravu nebo slevu. Nárok plyne ze smlouvy a existuje nezávisle na osudu samotného pořizování územního plánu. Ukončení procesu ho ale komplikuje ve dvou směrech: projektant může namítat, že vady mohl a chtěl odstranit v rámci vypořádání námitkového řízení a město mu k tomu nedalo příležitost. Zároveň se hůře prokazuje, co přesně bylo vadné, když dokumentace nikdy nedospěla do konečné podoby. Jak vážné to je, závisí na znění smlouvy, na tom, které etapy díla byly převzaty a co již bylo uhrazeno. Tyto informace zatím nejsou veřejné, přestože by měly být zveřejněné.
- Úředníci: Úředník odpovídá za škodu podle zákoníku práce, a to u nedbalostního zavinění do výše 4,5násobku svého průměrného měsíčního výdělku. Nástroje drží v rukou zaměstnavatel (tedy město) a uplatnit je může tajemník městského úřadu jako vedoucí úřadu a nadřízený vedoucích odborů. Řadový občan úředníka nemůže ani nesmí žalovat. Může však dosáhnout toho, aby byla tato otázka položena tomu, kdo ji oficiálně položit má.
- Politické vedení: Zastupitelé a radní mají zákonnou povinnost postupovat při správě majetku obce s péčí řádného hospodáře. Odvolaný starosta byl v procesu tzv. pověřeným zástupcem. Zda byl na vady upozorněn a jak s těmito upozorněními naložil, není také veřejně známo. Bez toho nelze o jeho odpovědnosti tvrdit nic konkrétního, a proto zde ani nic tvrzeno nemůže být.
Co s tím může udělat občan
Zásadní je poslat správnou otázku správnému adresátovi. Pořizovatel i dotčené orgány jednají v přenesené působnosti, zatímco zastupitelstvo a rada v samostatné působnosti. Kontrolní výbor zastupitelstva podle § 119 zákona o obcích kontroluje plnění usnesení a dodržování právních předpisů pouze na úseku samostatné působnosti. Na postup pořizovatele (státní správy) tedy jeho pravomoc nedosahá. Podání směřovaná ke všemu najednou proto nejspíš skončí formálním odložením.
Rozumné rozdělení dalších kroků proto vypadá takto:
- Žádost o informace městu (podle zákona č. 106/1999 Sb.): Dotázat se, kolik bylo na pořízení nového územního plánu přesně vynaloženo, a na základě jakých smluv, které etapy díla byly oficiálně převzaty a které uhrazeny. Dosud veřejně prezentovaná čísla nemají doložený zdroj a je nejvyšší čas to změnit.
- Podnět kontrolnímu výboru ohledně samostatné působnosti: Požadovat prověření, jak rada města průběžně kontrolovala plnění díla i účelnost vynakládaných prostředků, a na základě jakých konkrétních podkladů zastupitelstvo volilo mezi definitivním ukončením a pouhým přerušením procesu.
- Podnět krajskému úřadu: Obrátit se na krajský úřad jako na orgán vykonávající dozor a metodické vedení v přenesené působnosti. Podnět by měl směřovat k přezkoumání postupu pořizovatele a dotčených orgánů ve fázi společného jednání.
- Podání vedení města podle § 16 odst. 2 písm. g) zákona o obcích: Vznést oficiální dotaz na další strategický postup. Orgán obce je povinen toto vyjádření občanovi vyřídit do 60 dnů, v případě zastupitelstva pak nejpozději do 90 dnů.
Vzory všech čtyř podání naleznete v příloze tohoto článku ve formátu připraveném k doplnění a odeslání.
Závěr
Otázka, která v diskusi padla, je naprosto správná a oprávněná.
Odpověď na ni však lze v této chvíli zvenčí formulovat pouze obecně z právního a procesního hlediska, bez konkrétní personifikace. K té nám totiž scházejí ověřené údaje, které doposud nebyly zveřejněny a nikdo si o ně oficiální cestou nepožádal. Otázka odpovědnosti a povinností dotčených orgánů se dá zodpovědět a je tímto obecně zodpovězena.
Zastupitelstvo se za šest týdnů minimálně zčásti vymění. Úřady a jejich úředníci však zůstanou, neboť nepodléhají žádnému přímému vlivu voličů.
Pokud z celé této kauzy nevzejde nic jiného než jména několika odvolaných politiků, dopadne to příště úplně stejně. Jen s jinými jmény na hlasovací listině.
Vzor_1_Zadost_o_informace_106-1999
Takže tímto nám chcete říci, že Machek nenechal pořizovatele=stavební úřad provést „společné jednání“ a hnal to hned k veřejnému projednání a jak se zákulisně tvrdilo usiloval o schválení UP ještě tímto zastupitelstvem?
Pozorně a opakovaně jsem si přečetl příspěvek, na který odpovídáte, ale nic takového, co z toho odvozujete, jsem tam nenašel.
Jenom pro porozumění:
Návrh územního plánu (ÚP) prochází dvěma hlavními koly projednání. Než může dojít k veřejnému projednání, musí nejprve proběhnout tzv. společné jednání (s dotčenými orgány, krajem a sousedními obcemi).
Do veřejného projednání nelze postoupit návrh, u kterého nejsou vyhodnocena a vyřešena stanoviska ze společného jednání. Pokud by některý dotčený orgán uplatnil nesouhlasné stanovisko, pořizovatel by musel nejprve dohodnout jeho vyřešení.
Do veřejného projednání tedy postupuje upravený návrh, u něhož jsou stanoviska vyřešena.
Pokud tedy veřejné projednání bylo řádně nařízeno, lze oprávněně předpokládat, že stanoviska z předchozí fáze byla úspěšně vypořádána. To samo o sobě ještě neznamená, že byla stanoviska vyřešena v souladu se zákonem. To se v této chvíli s určitostí neví. Oněch 657 připomínek mluví samo za sebe.
Jedno je však zcela jisté. Podle stavebního zákona veřejné projednání nařizuje a vede výhradně pořizovatel (což je buď úřad územního plánování – obec s rozšířenou působností, nebo tzv. „létající pořizovatel“ s patřičnou kvalifikací). Zákon klade na kvalifikaci, profesionalitu a autorizaci (úřední oprávnění) úředníků a zaměstnanců ve státní správě mimořádný důraz, který je výrazně vyšší než v soukromém sektoru.
Starosta z titulu své funkce nemá žádnou zákonnou pravomoc sám o své vůli posunout územní plán do fáze veřejného projednání nebo ho sám vyhlásit. To spadá výhradně do kompetence pořizovatele ÚP.
Zastupitelstvo města standardně volí jednoho ze svých členů (často právě starostu nebo místostarostu) jako tzv. určeného zastupitele pro spolupráci na územním plánu.
Určený zastupitel je pouze politickým partnerem pro pořizovatele. Zákon říká, že pořizovatel nařizuje veřejné projednání po dohodě s určeným zastupitelem.
Starosta (je-li určeným zastupitelem) s tím tedy musí vyjádřit politický souhlas, ale samotný procesní úkon (nařízení veřejného projednání, vyvěšení vyhlášky atd.) provádí vždy a pouze pořizovatel jako orgán státní správy. Samotný starosta nic „postoupit“ dál nemůže.
Pokud jsou ale v diskuzi pochybnosti, tak stačí nahlédnutím do spisu či textové části odůvodnění (která musí být k veřejnému projednání vystavena) a lze snadno ověřit, jaká konkrétní stanoviska dotčené orgány vydaly.
Pokud se tak nestalo, podejte oficiální dotaz na Stavební úřad v Humpolci (který agendu pořizovatele vykonává), abyste získal oficiální potvrzení o stavu těchto stanovisek.
Pořízovatel ÚP Ing. Martin Janák se veřejného projednání účastnil, a tak se dá oprávněně očekávat, že předepsaný procesní postup byl dodržen. To samo o sobě ale nezaručuje, že dotčené orgány jednaly v souladu se zákonem. Judikáty mluví jasnou řečí a z oněch 657 připomínek lze oprávněné pochybnosti odvodit.
Nové zastupitelstvo města Humpolce má povinnost (s ohledem na marně vynaložené prostředky ) se k této záležitosti vrátit a nechat celé okolnosti ÚP řádně prověřit.
Takže pokud při mé návštěvě odboru ŽP v době cca 2T před veřejným projednáním zaznělo, že návrh ÚP mají krátce (od vydání SÚ), vyplývá z toho že „společné jednání“ bylo sloučeno s veřejným projednáním a že dříve zásahy do ŽP nebyly v rámci přípravy ÚP s nimi vůbec konzultovány? Je to procesně možné?
Teda vlastní článek, to jsem to dopracoval 🙂
Chvilku jsem přemýšlel, zda nenasadit na vše protiAI, ale nekonec jsem se rozhodl reakci zkrátit.
Moje výzva byla na komentář z 27.8. (17:57) a částečně předchozí (17:44)
„Klíčový háček, na který text správně ukazuje, leží zcela trefně u úředníků samosprávy. Právě tito lidé, dosazení do svých funkcí jmenováním, mají zákonnou povinnost fungovat jako strážci pravidel. Že tato klíčová systémová pojistka selhala, je očividné. Vedoucí odborů a jejich podřízení zkrátka nesmí slepě a loajálně plnit politická přání radních na úkor práva. Dotčené orgány, nad celým záměrem bez mrknutí oka mávly rukou. V jejich podání šlo o pouhé formalistické razítkování, přestože jejich povinností bylo rozebrat plán do posledního paragrafu a posoudit jeho věcné dopady.“
„Chtěl jsem se rozepsat, ale zkrátím to. To, co píšete, je naprostá blbost a jen odvádění pozornosti od jádra problému a ten rozhodně není v odpovědnosti úředníků, ať již města, nebo státní správy.
Respektive vyjmenujte mi, které předpisy a kterým úředníkem konkrétně byly porušeny.
frrrr“
Ve článku jsem dostal shrnutí, že vlastně na nikoho a konkrétně nelze ukázat + jak by to mělo správně vypadat. Já bych ale rád dostal konkrétní odpověď na věty typu „Že tato klíčová systémová pojistka selhala, je očividné“, „Dotčené orgány, nad celým záměrem bez mrknutí oka mávly rukou.“ apod., protože tu jsem nedostal. Někdo udělal jasný závěr/ konstatování. Tak já bych chtěl konkrétní důkaz těchto závěrů, nikoliv obecný pokec jedna paní AI povídala.
Existuje totiž usnesení ZM č. 410/23/ZM/2026 ze dne 29. 4. 2026 – I. Zastupitelstvo města schvaluje možnost sloučení společného jednání a veřejného projednání návrhu Územního plánu Humpolec dle § 111 zákona č. 283/2021 Sb., stavebního zákona + v bodu II. určilo určeného zastupitele. Tento institut v bodě I. totiž znamená, že DOSS neprojednávají návrh samostatně, ale mají stejný termín, jako veřejnost. Jak tedy pisatel může vědět, že selhaly?
Btw: Má teta AI mi dohledala, že sloučení projednání u nového územního plánu nelze použít, protože toto ustanovení zákona je pouze pro změny územního plánu !)
frrrr
Tak ještě jednou.
Pokud vím, tak zasedání bylo svoláno jako veřejné projednání nového územního plánu.
Musíme si položit otázku, zda k ÚP byla již pořízena závazná stanoviska dotčených orgánů. Víme to?
Pokud by se úřad pokusil stanoviska „vyřídit“ přímo na místě během schůze, šlo by o fatální porušení zákona a okamžitý důvod pro zrušení celého územního plánu soudem.
Důvody, proč je takový postup protiprávní, jsou jasně ukotveny v českém právním řádu.
Lhůty v procesním řetězci.
Podle nového stavebního zákona (č. 283/2021 Sb., § 94 odst. 3) mají dotčené orgány zákonnou lhůtu 15 dnů ode dne konání společného jednání, aby svá stanoviska uplatnily a poslaly.
Účelem samotného společného jednání je pouze to, aby zadavatel a projektant plán představili a vysvětlili.
Dotčené orgány si po jednání odnášejí informace zpět do svých kanceláří, kde mají 15 dní lhůtu na detailní analýzu. Nemohou a nesmí závazné rozhodnutí vykřiknout na sále do protokolu. To jim zákon neumožňuje.
Forma závazného stanoviska je jasná a ústně neplatí.
Závazné stanovisko dotčeného orgánu (např. památkářů, životního prostředí, hygieny či ministerstva) je oficiální správní úkon, který striktně vyžaduje písemnou formu. Musí obsahovat formální náležitosti, podrobné odůvodnění založené na zákonech a podpis oprávněné osoby. Nic z toho nelze vytvořit „na koleni“ během projednání a nadiktovat do protokolu.
Princip nezávislosti orgánů
Pořizovatel územního plánu (úředník města) nemá žádnou pravomoc stanoviska jiných orgánů na místě jakkoliv „vyřizovat“ nebo měnit. Pokud například Ministerstvo životního prostředí vydá nesouhlasné stanovisko kvůli ochraně půdy, je toto stanovisko pro město závazné. Pořizovatel ho nemůže na schůzi ignorovat, musí ho kompletně zapracovat a upravit podle něj projekt – což trvá týdny či měsíce.
Předcházející uvedené body zcela vylučují, aby zmíněné procesy byly sloučeny do jednoho jednání, pokud by se s procesní problematikou někdo svědomitě a odborně zabýval. O tom, co toto zasedání, svolané jako veřejné projednání ÚP mělo všechno zahrnovat, je z důvodu nedostatečné transparentnosti zatím předmětem spekulací.
Zastupitelstvo by mělo být schopno nám tuto odpověď dát, a třeba se i dočkáme.
Proč byl postup v Humpolci eventuálně protiprávní?
Pokud představitelé Humpolce prezentovali proces tak, že sloučením schůzí se „všechno vyřídí najednou“ na jednom zasedání za účasti pouze tří účastníků procesu pořizovatele, projektanta a pověřené osoby ÚP, dopustili se naprostého nepochopení správního práva. Jakou roli mělo to zasedání, svolané jako veřejné projednání ÚP v procesním řetězci, představovat, není zcela jasné.
Snažili se proces, který u nového územního plánu běžně trvá měsíce (právě s přihlédnutím k následnému vyhodnocování stovek námitek a desítek písemných stanovisek), smrknout do jedné formální schůzky? Byla to jejich představa?
Zastupitelstvo města Humpolce na konci 26.srpna 2026 zasáhlo a tento věcně a procesně zpackaný plán, který samo předtím schválilo, definitivně zrušilo.
Pokud tu někdo nevidí selhání zastupitelstva a úředníků, tak ať veřejnost poučí o opaku a najde vhodnější označení pro tento proces.
Melete totální nesmysly a kraviny. Otázkou je, jestli z vlastní blbosti a nebo nesprávným používáním AI. Kombinace obojího bude pravděpodobná….
Na srozumitelný a do hloubky rozebraný příspěvek o více odstavcích reagujete jednou větou, navíc stylem který do slušné diskuse nepatří.
Napadají mne dvě možnosti:
1. jste potrefená husa?
2. máte jiný názor a autor příspěvku Vás irituje svým postojem?
Pokud je 1. správně, tak Vám nijak nepomohu …….
ale pokud je správně 2. – mám radu: nečtěte to. Věnujte se něčemu jinému, pro Vás příjemnějšímu. Nicméně, pokud chcete diskutovat a máte argumenty, tak slušně prosím. Pak budete vítán.
Nechtěl jsem to psát tak, jako pisatel výše, ale v důsledku s ním souhlasím. Vzdávám se další diskuze, protože v této podobě je zbytečná – toto prosím neberte jako potvrzení svých hypotéz – ty považuji za chybné.
frrrr
Pro pořádek, navazoval jsme na 11:34.
frrrr
Tvl. to je kocourkov, úřad (úředníci v čele s dlouholetým vedoucím úřadu Fialou) neví, co mají dělat a jaké mají povinnosti, starosta (projektant) zbytečně přebírá odpovědnost na sebe a populističtí zastupitelé si myslí, že jeho odvoláním si tu všichni umyjí ruce a budou svatí. Hanba každému jednotlivému zastupiteli, který zvedl ruku pro odvolání starosty 2 měsíce před volbami, největší hanba tomu, kdo to celé vymyslel! Zdá se, že debilita a prolhanost z vysoké politiky úspěšně prosákla až do nejspodnějších pater. ANO brzy bude líp :D:
Jednoduché řešení nevolit ani jednoho z nich kdo hlasoval pro odvolání. Jiné řešení není
Také to tak mám…
S tímto názorem jste v totální menšině.
Křičte si hanba do sytosti, jestli vám to dělá dobře.
Mluvil jsem o odvolání Machka již s několika desítkami lidí, všichni byli rádi že skončil.
Asi se scházím se samými špatnými lidmi. Hrozní jsme, my víme…