Bajka o mravencích

aneb jak nebezpečné je být poslancem

Bylo, nebylo u lesa veliké mraveniště a v něm,
jak odpovídá řádu přírody, se nacházeli mravenci. Co činí v mraveništi
mravenci, je dostatečně známo. Ovšem méně jsou známa všechna nebezpečí,
která mravence ohrožují.
Tak se v naší bajce stalo, že mraveniště, o němž zde vyprávíme,
vzplanulo jednoho dne plamenem . Díky rozmarné náhodě, jež se mu měla stát
osudnou, ubíral se kolem hořícího mraveniště jistý poslanec, kvačící
– pro udržení fyzické kondice – pěšky přes les na svoji luxusní
haciendu.
Vyděšení mravenci právě vynášeli ven kukly a mláďata. Když spatřili
poslance, jali se ho úpěnlivě prosit o pomoc:
“Pomoz nám, dobrý člověče!” Netušili, nebozí, že nejde o člověka,
nýbrž o zástupce lidu.
Ten se na ně také sotva podíval, mávl rukou a odkvačil.
Jeho lhostejnost se mu však vrátila jako bumerang, který, na rozdíl od jiných
technických vymožeností, bývá spravedlivý.
Stalo se totiž, že našeho poslance jednou přepadli na haciendě rozběsnění
voliči a když se snažil uniknout, jali se ho pronásledovat. Zástupce lidu
prchal známou cestou přes les, a tím pádem se opět ocitl u známého
mraveniště.
Tentokrát nehořelo, naopak v něm panoval činorodý ruch.
“Pomozte mi, dobří mravenečkové!” zaječel poslanec, “pronásledují mě
šílenci!”
Mravenci však bezpečně vycítili, na koho se mají vrhnout. Vyhrnuli se vzápětí
z mraveniště a obsypali poslance odzdola až nahoru. Vůbec nedbali na
vyhlášenou poslaneckou imunitu.
Mile překvapené voliče ovšem ani nenapadlo, aby mu poskytli pomoc. Chvíli
se zadostiučiněním přihlíželi, jak se mravenci činí, a poté se spokojeně
se rozešli.
Poslance zachránilo, že mravenci nejsou žádní lidožrouti a že se vrátili
k užitečnější práci ve svém mraveništi.
Autor: L. Junková

olaf

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Next Post

Černý příběh

St Čvc 4 , 2001
od Lydie Junkové

You May Like

Témata