3

Už pohané slavili svátky zimního slunovratu – naše Vánoce. Křesťané pak zařadili 25.prosinec jako den narození Ježíše do římského kalendáře v roce 336. Dárky se o tomto svátku začaly nadělovat počátkem tisícitetí, k nám zvyk dorazil ve 14.století. Na vánoční stromek však české děti čekaly až do století devatenáctého. Podívejme […]

Problémem českých Vánoc trochu je, že nikdo nikdy Ježíška při obdarování neviděl a tak vlastně nemáme představu, jak vůbec vypadá (pokud si ho nepředstavujeme jako Jezulátko v Betlémě). Za to Santa Claus má jasnou podobu a dokonce i přebývá na určitém místě.

Českou tradicí už mnoho let bývá, že na štědrovečerním stole nesmí chybět smažený kapřík s bramborovým salátem. Nebylo to tak od pradávna. Dříve byla štědrovečerní večeře také bohatá, neboť se skládala z několika chodů, ale na stole by jste místo kapra nalezli zasmaženou houbovou polévku, kubu nebo hubník, vařený omaštěný […]

Nezapomínejte, prosím, v blížících se svátečních časech na staré opuštěné lidi. I oni potřebují trochu lidského tepla a pocit, že nejsou na tomto světě úplně sami.

Tak pánové, nastal nejvyšší čas, aby jste se probrali a začali se více starat o své partnerky! Pokud nechcete rozšířit řady „paroháčů“, měli by jste si vzpomenout na nějaké ty lichotky, lechtivé něžnosti a vášeň. Dle statistik bylo totiž zjištěno, že ženy v dnešní době provozují nevěru mnohem více než […]

Advent jsou čtyři týdny, které začínají nedělí nejbližší konci listopadu. Tohle období kdysi brávali lidé velmi vážně. Naposledy si zatancovali o svátku patronky muzikantů – Cecílie, tedy 22.listopadu. Pak už byl konec s veškerou zábavou, nepovolovaly se ani svatby. Naopak se pilně pracovalo a hlavně všichni drželi přísný půst. Nejedli […]

Jsou skutečně chvíle v mém životě, kdy šeptám si sám pro sebe, jsa nadšen vlastním činem: „Můj bože, já jsem ale pašák.“ Někdo ovšem namítne, proč jsem si tento chvalozpěv nedal napsati od jiného, povolanějšího, proč činím své skromnosti takové násilí, chvále se sám?

10

Při nedávném výročí 17.listopadu jsme mohli z rozličných médií zaslechnout různé bilancování, jakého že to pokroku dosáhla naše společnost od roku 1989. Při zjištění skutečnosti, že vlastně nic moc, se pokaždé ozval hlas nějakého optimisty, který prohlásil, že už nemusíme stát frontu na banány a že alespoň máme tu demokracii […]

Až dočtete tento příběh, naslouchejte slovům ve svém srdci a i ve své mysli. Zeptejte se sami sebe: Co ve mně tento příběh probouzí? Čím se týká mého života? Jaký pocit nebo čin probouzí v mém nitru? Nespěchejte. Dejte si na čas.

Témata