Tento nevšední pohled se vám jen tak nenaskytne. Fascinující vodní dílo nedaleko Humpolce lidi přitahuje jako magnet a vy si ho tentokrát můžete prohlédnout z výšky. Vodní dílo Sedlice prostřednictvím fotografií z dronu, které pořídil Petr Žák, nabízí krásu lidskému oku běžně skrytou.
Vodní dílo Sedlice patří zejména díky ikonické kamenné hrázi mezi oblíbené cíle výletníků i fotografů. Dá se dokonce sejít i přímo pod hráz, kde si můžete stavbu lépe prohlédnout. V období vydatnějších dešťů nebo jarního tání se odtud nabízí neopakovatelná podívaná v podobě gejzírů tryskající vody z hráze, jako to bylo například loni v září.
Vodní dílo Sedlice nedaleko Humpolce.
Kde toto zajímavé místo hledat? Nachází se na vodním toku Želivka v katastru obce Sedlice, přes hráz vede silnice mezi Humpolcem a Želivem. Nádrž vznikla v letech 1921–1927 jako zdroj vody k výrobě elektrické energie ve vodní elektrárně Sedlice a patří do systému nádrží Trnávka, Němčice, Vřesník a Želivka – Švihov. Lidé toto vodní dílo využívají i pro rekreační účely, kolem je mnoho chalup a chat. kvalita vody v létě ale bývá dlouhodobě špatná a Sedlice není vhodná na koupání.
Hráz je gravitační, zděná z lomového kamene a je obložena žulovými kvádry. Nezaměnitelné jsou oblouky, které zaujmou na první pohled. Maximální výška hráze nade dnem údolí dosahuje 22,7 metrů. Celkový objem nádrže činí 2,32 miliony kubíků s plochou hladiny 38 hektarů.
Skvostem je i samotná vodní elektrárna Sedlice. Tu najdeme asi dva kilometry od hráze nádrže na levém břehu řeky Želivky, dá se tam dojít ze Sedlice, ze Želiva i Vřesníku. Stavbu provedla firma Hrůza a Rosenberg v roce 1925. Uvnitř hydrocentrály jsou umístěny tři Francisovy turbíny, které dodala firma Křižík Praha. Pro snadnější rozlišení je zaměstnanci pojmenovali jmény Emilka (nejmenší), Jirka (prostřední) a Anka silák (nejsilnější).
Od roku 2012 je část vodního díla kulturní památkou – konkrétně hráz vodní nádrže s bočními skluzy, silniční most se silnicí a několik pozemků v okolí.
Nedaleko elektrárny se nachází lom, kde se v době silných mrazů tvoří ledopády.
Celý článek a celá fotogalerie zde: https://pelhrimovsky.denik.cz/zpravy_region/ikonicka-prehrada-u-humpolce-pohled-z-vysky-odhaluje-jaka-krasa-se-v-ni-skryva-2.html
Přehrada je to nádherná v krásné krajině. Jen je už teď zelená, plná řas. To nemůžou ryby přežít letos. A je těžce zanesená bahnem. V přítokové části roste tráva uprostřed přehrady. Chtělo by to vyčistit, vybagrovat.
No jistě by se ozvali tzv ekologové,kteří by bránili zuby nehty. Dnes by ji už nikdo nepostavil, tu brouček, tu korýš tu strom a konec. Vybagrování určitě musí nastat v blízké době
Jen aby to bahno nebylo plné pesticidů z širých lánů?!?
Tam je I pásmo, s pesticidy bych se tolik netrápil
😀 bych se taky netrápil, kdyby bolševická kolektivizační politika nezničila krajinu a dnešní zemědělci v tom zhusta nepokračovali
Vybagrovani melo nastat uz davno. Ekologove resi cistotu vody ve Svihove, populaci bolena tamtez, ale ze tahle prehrada je naprosto zanesena a je velkym zdrojem znecisteni Zelivky (staci se zajit podivat na soutok kdyz pusti Trnavku) – to je tezka pohoda. Resi sucho, ale ze by mohla byt prehrada plna ciste vody misto nanosu bahna je patrne slozita uvaha.
Nevymlouvejte se pořád na bolševiky, 35 let od převratu je už kus pořádně dlouhé historie. Vám možná vadí velké výměry polí, chybí možná meze a pod. Ale mě vadí to, že se za obnoveného kapitalismu zabralo tolik zemědělské půdy na montovny a sklady, že proti tomu byl tatíček bolševik břídil. A tím neomlouvám jejich lapsusy a chyby všeho druhu. Ale se zemědělskou půdou se zatočilo až během 90.let a pokračuje se dál.
Tak to se asi těšíte až město Humpolec použije pole nejvyšší půdní kvality pro zástavbu RD ve směru na Jiřice :-D.
Do jisté míry vás chápu, ale nejsem schopen pochopit proč se máte zajímat o cizí majetek. A rovněž si myslím, že rozvoj by měl být součástí ekonomicky zdravé a prosperující obce/města a reflektovat potřeby jeho obyvatel – co si budeme říkat lidé potřebují někde bydlet, aby mohli někde pracovat a žít a toho bez výstavby těžko dosáhnout.
Myslíte ty pozemky (pole) pana Bernarda?
Podle GPT byl největší úbytek zemědělské půdy v Česku byl právě v 70. letech, kdy se každoročně ztrácely desítky tisíc hektarů orné půdy.
Pokud se ma resit bydleni v HU v souvislosti s absenci pozemku, tak neni rozumejsi stavet bytove domy ? Kolik bytu se muze postavit na place pro jeden RD ?
Souhlasím, ve městě určitě raději byty, domky ať se staví v příměstských částech.
Tam to není s pozemkama lepší
Humpolec nemá kde, soukromníci pozemky drží a nikdo se nehrne a když, tak je to na 4 parcely a z toho si majitel 2 ještě nechá.
V Želivě se chystala zóna pro rodinné domy, tak zkuste štěstí tam.
V Želivě parcely za 1800 Kč. Panelák naležato, hned vedle Stodoly. Takže klídek žádnej, cena taky lidová.