Len je tradiční i perspektivní plodina

Zvyšování osevních ploch lnu podle Lnářského svazu brzdí především nedostatek speciální techniky. Zemědělské podniky ji většinou zlikvidovaly na počátku 90. let a nyní nemají peníze na nákup nových strojů, řekl po valné hromadě svazu v Humpolci jeho předseda Prokop Šmirous. Len se letos pěstuje na 6000 hektarech, zatímco odbyt je i pro dvojnásobnou produkci. Podle předsedy je len perspektivní plodinou, protože pomůže k rozvoji zemědělských farem, aniž by se zvyšovala nadvýroba potravin.

„Navíc je to naše tradiční průmyslová surovina. Kromě zaměstnanosti přináší i profit pro stát, protože asi 90 procent lnářských výrobků jde na export,“ uvedl. Nyní velkou část potřeby domácích textilek kryje dovoz. Další možnosti uplatnění jsou v automobilovém, papírenském průmyslu, ve stavebnictví nebo v energetice, kde by len mohl sloužit jako rychle obnovitelný zdroj paliva. Pěstování lnu podporuje stát dotacemi. Zemědělci letos na jeden hektar dostávají 7000 korun. Příští rok bude sice zvýhodnění o něco nižší, ale měly by jej dorovnat přímé platby, které budou rolníci pobírat po vstupu do Evropské unie. Navyšování pěstebních ploch lnu Šmirous očekává i přes nízkou kvótu vyjednanou pro období po vstupu do Unie. Podporu bude mít jen produkce 1920 tun dlouhého vlákna, které se sklidí asi z 5000 hektarů ploch, a to je méně, než bylo oseto letos. Len se sice může pěstovat bez omezení, ale bez finančního zvýhodnění. Stát nyní podle Šmirouse usiluje o zvýšení kvót. „Reálná šance tam je, kvóta lnu v Evropě není úplně naplněná,“ vysvětlil. Naopak v Unii by podle něj mohli zemědělci lehčeji získat úvěry na nákup potřebné techniky. Lnářský svaz ČR má 105 členů; kromě 77 pěstitelů zastupuje všechny tírny a přádelny, některé výzkumné ústavy a semenářské firmy.

Axl

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.

Next Post

Japonci zachránili Humpolačku

Pá Pro 5 , 2003
Nová výrobní hala firmy Steel Servis Center na Pražské ul. v Humpolci bude využívat železniční vlečku.

Témata