Devět milionů, plynaři a rybník. Co se skutečně dělo pod ulicí Na Kasárnách – a proč se na to musíme ptát z venku

45

Asfalt leží. Ulice mlčí. Termín 15. května – ten, který radnice opakovaně zmiňovala jako finální – právě uplynul. A za každý den, kdy ulice zůstává zavřená, běží zhotoviteli penalizace 33 tisíc korun. Tady je, co se na stavbě skutečně dělo. A proč se to občan dozvídá z venku, ne z radnice.


Začněme od konce. Píše se 16. května 2026. V ulici Na Kasárnách leží nový asfalt. Na obou navazujících křižovatkách jsou ale už čtrnáct dní odfrézované povrchy a k 14. květnu visí oznámení o přechodné úpravě provozu k datu 23. května, kdy se má patrně provést finální napojení na nový úsek. Prakticky řečeno: ulice otevřená není a otevřená 15. května, jak se opakovaně mluvilo, ani být nemohla.

Co se tedy mezitím doopravdy dělo pod tou ulicí? Pojďme to projít – protože to, co se píše v podkladech rady města, a to, co po celý rok 2025 zaznívalo z radnice do médií, není totéž.

Plán z ledna 2025 a co z něj zbylo

Plán byl jasný. Od konce června do konce října 2025 uzavřít úsek silnice II/347 mezi Mánesovou a Nerudovou, vyměnit pod ulicí vodovod, kanalizaci, plynovod a veřejné osvětlení, obnovit povrch. Rozpočet 32 milionů korun. Veřejné projednání proběhlo 26. března; za město tam vystoupil místostarosta Václav Křivánek, společně se zástupci zhotovitele STRABAG a.s. představili etapy realizace i dopravní obslužnost.

V září 2025 přišlo první veřejné varování: stavba se prodlouží do roku 2026. Důvodem podle vyjádření mluvčího Jiřího Aujezdského pro iROZHLAS bylo skalní podloží v trase splaškové kanalizace. V říjnu si STRABAG požádal o prodloužení termínu o osm měsíců – do 30. června 2026. Rada města jeho žádost vzala na vědomí, ale Dodatek č. 1 schválila s posunem pouze do 15. května 2026. O šest týdnů méně. To bylo gesto, které se mezi humpolackými politickými gesty 63. RM ze dne 29. října 2025 vyjímá pozitivně.

A pak rok zticha. Žádný průběžný informační výstup. Až 13. května 2026, dva dny před vypršením prodlouženého termínu, projednává 78. schůze rady města Dodatek č. 3 ke smlouvě o dílo – návýšení ceny díla o 4 737 263,14 Kč bez DPH. S DPH zhruba 5,7 milionů korun. Plus dříve schválené dodatky č. 1 a č. 2. Celkové navýšení proti původním 32 milionům přesahuje 15 %.

Plynaři, ne skála

A teď to, co stojí za pozornost. V důvodové zprávě k Dodatku č. 3 město samo vysvětluje, co stavbu prodloužilo z plánovaných čtyř měsíců na deset měsíců. Cituji doslovně:

„V důsledku prodloužení termínu realizace a nutnosti omezit fungování stavby po dobu provádění překládky plynového řadu se z původně plánovaných 4 měsíců prodlouží stavba na 10 měsíců. Došlo tedy k prodloužení výstavby o 6 měsíců…“

Hlavní příčinou prodloužení podle samotné radnice tedy nebyla skála, ale překládka plynového řadu – která, jak také vyplývá z pozdějšího vyjádření radnice pro Pelhřimovský deník, nebyla součástí městské zakázky a nebyla investiční akcí města. Plynaři dělali svou rekonstrukci souběžně, na tutéž ulici, podle vlastního harmonogramu, a stavba města se musela podřídit. Skála samozřejmě roli sehrála – v dokumentu je popsána jako „výběžek skalního masivu tvořený slabě zvětralým až zdravým migmatitem“. Ale jako vícepráce „přetřídění horniny“, ne jako fatální blokátor stavby.

Druhým velkým neplánovaným problémem byla balastní voda z rybníka Cihelna. Podle zápisů ve stavebním deníku probíhalo nepřetržité čerpání vody z výkopu od 24. července 2025 do 13. března 2026 – tedy téměř osm měsíců. Vodu bylo třeba zachytávat, čerpat, přepojovat staré kanalizace tak, aby vodu odváděly mimo výkop, obetonovávat potrubí kvůli zabezpečení proti prasknutí pod tlakem podzemní vody, kopat zvlášť místo původně plánovaného sdruženého výkopu. To je z pohledu rozpočtu těžká kategorie.

Třetí kategorií jsou vady projektové dokumentace samotné. V důvodové zprávě se otevřeně přiznává:

  • „V projektové dokumentaci se nachází odchylka od skutečného stavu v podobě zakreslení splaškové přípojky.“
  • „Zadávací dokumentace opomněla zohlednit nutnost svedení dešťových vod z přilehlých nemovitostí.“
  • „Položka za skládkovné nebyla obsažena ve stavebních objektech splaškové a dešťové kanalizace…“
  • „V projektové dokumentaci je u Š353 OK požadavek na jádrové vrtání DN150… ale pro DN 500 chybí.“

Pominu-li další pasáže typu „…nebylo zohledněno v rozpočtu“ a „…ne zcela uvažoval“, vychází z dokumentu obraz projektu, do kterého stavba dlouhodobě dodávala to, co projektant neobsáhl. To není detail.

Tři otázky, na které veřejná diskuse stále nedostala odpověď

Část otázek, které by se občan logicky ptal, je v zápisech rady a v rozpočtu dohledatelná – pokud o nich víte. Souhrnný tiskový výstup, který by je shrnul, nikdy nevyšel. Občan musí pátrat sám, nebo se ptát neformálně lidí, kteří k podkladům mají přístup. Tu výtku nechávám platit – informace jsou rozházené, ne sdělené.

Pro publicistický prostor humpolak.cz formuluji čtyři otázky, které z dosud zveřejněných materiálů odpověděné nejsou:

1. Byl postup po nálezu komplikací přezkoumán z hlediska zadávacího řízení? Při navýšení ceny díla o 15 % nebo více, případně při zásadní změně rozsahu, předpokládá zákon o zadávání veřejných zakázek konkrétní postupy. Bylo postupováno správně? Bylo zvažováno, zda neuplatnit nové zadávací řízení na pozměněný rozsah, nebo bylo posouzeno, že důvody pro dodatky obstojí? Z dostupných výstupů to nevyplývá. Není to obvinění, je to standardní novinářská otázka u veřejné zakázky.

2. Kdo byl projektantem stavby a kdo za město přebíral projektovou dokumentaci? Důvodová zpráva k Dodatku č. 3 v několika místech otevřeně konstatuje, že projektová dokumentace byla neúplná: chyběly položky, byla zakreslena odlišně od skutečnosti, opomenula svody dešťové vody z nemovitostí. Tyto vady projektu šly nakonec na účet města – v podobě víceprací. Kdo projekt zhotovil, kdo za město jeho převzetí podepsal, a byla z toho vyvozena odpovědnost? Tohle není pivovarská kauza z dob předchozí radnice – tohle je otázka řemesla.

3. Proč radnice nevydala v průběhu roku 2025 žádný souhrnný informační výstup? Stavba za desítky milionů v centru města, padesátikilometrová objížďka, sedmiměsíční zpoždění, opakované vícepráce. Informace v zápisech rady jsou, ale roztroušené. Tisková zpráva po 63. RM v listopadu 2025 byla výjimkou. Po 78. RM ze 13. května 2026, kdy se schvalovalo skoro 6 milionů víceprací? Nic. Proč?

4. Proč nebyla ulice otevřena k 15. květnu 2026? Jaký je aktuálně platný termín a kdo ho stanovil? Datum 15. května zaznívalo z radnice opakovaně. Datum 23. května se objevuje v oznámení o přechodné úpravě provozu – ale jako oficiální termín otevření nezaznělo z radnice nikde. Občané by neměli stav stavby pod svými okny zjišťovat z vyhláškových tabulí na patnících. Za každý den po termínu 15. května navíc běží zhotoviteli smluvní penalizace 33 000 Kč/den.

Dvě teorie, které kolují, a které by si zasloužily odpověď

V Humpolci mezi občany kolují dvě hypotézy, proč k 15. květnu otevřeno nebylo. Žádnou z nich nemohu ověřit a ani město ani dodavatel je zatím veřejně nepotvrdili nebo nevyvrátili, nepadlo vůbec žádné vysvětlení.

První teorie říká, že je třeba vyčkat na vyzrání asfaltu kvůli dopravnímu značení. Tu lze podle zkušeností ze stavebnictví odmítnout – vodorovné značení se běžně doplňuje po několika dnech až týdnu provozu, nikoli po týdnech čekání před otevřením.

Druhá teorie mluví o tom, že kamerové zkoušky nové kanalizace odhalily netěsnosti a zanesení potrubí, zhotovitel to údajně odmítá, město zadalo další kamerovou zkoušku. Tuto informaci neumím doložit a explicitně ji označuji jako nepotvrzenou hypotézu.

Pokud je některá z těchto teorií pravdivá, nebo pokud existuje třetí, oficiální vysvětlení – občané by to měli vědět, ne se na to ptát mezi sebou. Jeden tiskový výstup. Pět odstavců. Stačí.

A jedna pátá otázka, která už není o procesu

Tahle není pro radnici tak palčivá, ale stojí za to ji položit – protože ulice Na Kasárnách měla dlouhodobý problém s dešťovou vodou, v přívalových deštích tu vyskakovaly kanálové vpusti ze země. Z důvodové zprávy k Dodatku č. 3 dokonce vyplývá, že při kopání se ukázalo, že stávající uliční vpusti byly „v několika případech havarijní“ a musely být kompletně vyměněny.

Byla nová dešťová kanalizace navržena s odpovídající rezervou pro reálné objemy vody, které sem v posledních letech opakovaně přicházejí, a pro pravděpodobný klimatický vývoj? Nebo se bude za pár let kopat znovu, tentokrát na posílení? Otázka úzce souvisí s otázkou č. 2 – kvalitou projektu. Pokud projekt vůbec neuvažoval o svodech dešťové vody z přilehlých nemovitostí, lze legitimně pochybovat, zda kapacitu dešťové kanalizace nadimenzoval pro reálnou klimatickou perspektivu.

A teď, dovolte, jedna kontextová poznámka

Humpolec má od roku 2025 zbrusu nový web humpolec.cz, který nahradil starý mesto-humpolec.cz. Humpolec má Radniční listy oceněné jako nejlepší městský zpravodaj roku 2025. Humpolec má profesionálního tiskového mluvčího. To je výbava, kterou by mu v komunikaci s občany leckteré srovnatelné město závidělo.

S touhle výbavou je o to zvláštnější, že informace o roční stavbě za desítky milionů v centru města musí dohledávat – a v důsledku se na ně dotazovat – redakce internetového zpravodaje tvořená neplacenými dobrovolníky. Že na otázky o ní odpovídají neformálně lidé z radnice, ne přes oficiální kanály. Že obsah Dodatku č. 3 musíte hledat v PDF v podkladech 78. schůze rady, ne na úvodní stránce městského webu jako tu nejvýraznější investici roku 2025.

Ten samý web, který získal celostátní ocenění za komunikaci s občanem, nemá k jedné z nejvýraznějších investic posledních let přehledný informační rozcestník. To není výtka novinářům na radnici – to je otázka pro toho, kdo zadává, o čem se psát má a o čem ne.

Výzva

Pánové místostarostové, pane starosto, pane mluvčí – tohle není útok. Tohle je nabídka. Vydejte prosím jeden přehledný tiskový výstup, ve kterém odpovíte na otázky výše. Stačí jednoduše, věcně. Pět odstavců.

Bude to dobré pro Humpolec, pro radnici i pro vás osobně. Roční stavba v centru města, která stála desítky milionů a posunula termín o sedm měsíců, si transparentní vyhodnocení zaslouží – a kdo ho vydá z vlastní iniciativy, ten ho také rámuje. Kdo ho nevydá, ten ho rámovat nechá někomu jinému.

Já se totiž ptám pouze jako jeden z neplacených redaktorů humpolak.cz, jako člověk, který v tomhle městě žije od malička a kterému na něm záleží. Vy jste ti, kteří mají k odpovědi profesionální aparát.


Zdroje: návrh usnesení 78. RM ze dne 13. 5. 2026 – Dodatek č. 3 ke smlouvě o dílo (radnice.mesto-humpolec.cz), tisková zpráva města Humpolec z 3. 11. 2025 (usnesení 63. RM ze dne 29. 10. 2025), informace o uzavírce a oznámení o přechodné úpravě provozu na humpolec.cz, Radniční listy duben 2025, iROZHLAS (16. 10. 2025), Pelhřimovský deník (květen 2026), rozpočet města Humpolce pro rok 2025, průběžná fotodokumentace stavby, vlastní pozorování v terénu, neformální informace od aktérů na radnici.

45 thoughts on “Devět milionů, plynaři a rybník. Co se skutečně dělo pod ulicí Na Kasárnách – a proč se na to musíme ptát z venku

    1. ano, je placen z našich daní stejně jako úplně každý státní zaměstnanec v této zemi člověče!

  1. Tato zpackaná a neprofesionálně řízená akce nás bude sice stát nemalé peníze, ale mnohem horší jsou do budoucna škody vzniklé zrušením již připravených akcí touto „osvícenou“ radnicí. Především absence severozápadního obchvatu města nás bude trápit dlouho a to přesně v takových dopravních komplikacích.

    1. Pokud myslíte obchvat na Světlou přes Vystrkov, Hněvkovice a dál,tak díky za právě tuto osvícenou radnici, která tento nesmyslný a přes miliardu stojící projekt smetla ze stolu. Ani kraj o to nestál.

      Jediný obchvat, který by byl potřeba je ten na Havlíčkův Brod. Bohužel nikdy zrealizován nebude, zaspala se doba už po převratu.

      1. Naprostý souhlas. Obchvat za miliardu na Světlou, kde v noci projede 10 aut, je fakt zbytečný 🙂

        1. Obchvat by samozřejmě nebyl financován městem. Kolik nákladních aut projíždí přes město na Pražskou, Brunku a Jiřice?

          1. hodně, a všechny zahušťují provoz na Okružní, takže křižovatky se Lnářskou, Klokana a Vodaku pak zdržují dopravu z vedlejších ulic

          2. Samozřejmě nebyl financován městem? Pokud si správně vzpomínám, řeč byla o tom, že město zaplatí veškerou projektovou dokumentaci až do fáze (tehdy) územního povolení a na své náklady vybuduje souběžnou cyklostezku. Těch nákladů pro město by bylo až až.

          3. A kolik těch aut tam tedy projede? Víte to? A pro srovnání s jinými místy nebo městy je to jak?

    2. Tak obchvat pár desítek metrů za domem starosty Machka projít prostě nemohl. Co na tom že jeho zkrácená verze směřující na Brunku by měla smysl. Platformátor do toho hodil vidle.

      1. o žádné krátké verzi v kině na veřejné prezentaci ještě za minulého vedení nebylo slova ani návrhu. Verze počítala s odklonem u Vystrkova, přes most u Hněvkovic,kde by totálně zpomalil dopravu a přiblížil by dopravu k vesnici a potom kolem dálnice k čističce.

        1. Ovšem největší majstrštyk byl ten most o čističky. Nesmysl nesmyslů. Taky byse mělo zeptat starostů okolních obcí. Starostka Čejova byla striktně proti obchvatu. Protože je rozumná

          1. To máte pravdu. Ještě zrušit znehodnotit Hozopil včetně terasových remízků. Nedivím se , že se to Čejovu nelíbilo.

          2. Jo ten most, to byl počin hodný zápisu do knih. Ale že by starostka Čejova byla striktně proti jsem nějak neznamenal, působila spíš opačně. Ostatně paní starostka je kapitola sama o sobě.

    1. Děkuji 🙂

      Ale radost z toho nemám. Tohle není dobrý a když jsem si dohledával podklady k rekonstrukci Na Kasárnách, vyskočily na mě dvě další, obdobná témata. Bude to neveselý seriál.

        1. Jak bych to jenom …. já jsem taky jen člověk.

          O některých záležitostech vím a dělám, že se odehrávají v jiném vesmíru.

          A ty dvě co na mě vykoukly, o tom jsem ani netušil. Stálo mě to kus propršené soboty a nedělní ráno. Když mi došlo, co si to vlastně čtu, zaklapl jsem notebook a šel sekat trávu…… nechám to chvíli uležet, protože text psaný ve včerejším rozpoložení by asi byl snadnou kořistí pro nějakého i druhořadého právníka, nehledě na výrazivo, co se mi tlačilo do klávesnice 🙁

      1. To jsou ty stovky kostlivců padajících ze skříně jak je dycky zmiňuje pan Hendrich a pan Petrovič dělá že nic takovýho neni.

      2. Petr, nebo Karel … tady se mohou vzít za ruce a … jít.

        2020 někdo za město převzal (a zaplatil) projekt na rekonstrukci kanalizace, co (mimo jiné) neřešil stávající přípojky okapů okolních domů.
        2025 někdo za město týž projekt začal realizovat.

        🙁

    1. VODAK, jako projektant …. brrrrrr …., a je jejich oblíbená floskule: „bude-li požadováno“, namísto zajištění zákonem stanovených stanovisek dotčených orgánů?!? Nechápu, jak někdo od této firmy může „nedoladěné“ projekty kupovat. A proto si Humpolec koupí rovnou celou firmu VODAK i s vykutálenými projektanty?!?

        1. To nic nemění na tom, že spolek obcí a Humpolec kupují starého vypelichaného zajíce v děravém pytli!!

          1. Proč hned Veolii? Šlo přeci poptat jiné „správcovské“ firmy na vodu a kanály nebo uvažovat o založení vlastní společnosti. Veškeré „know how“, které spolek obcí za velké peníze kupuje, tvoří pár lidí kteří ve Vodaku pracují jako zaměstnanci. Pokud někteří z nich s převodem společnosti na spolek obcí odejdou, tak se opravdu jedná o nákup zajíce v pytli.

          2. Město Pardubice také vlastní vodovody a kanalizace, přitom mají nejdražší vodu v ČR. Také bych to nechal profíkům…

        1. není to nic nového. Když se soukromý vlastník,kterým se po revoluci tolik tleskalo rozhodne, že už nechce nebo nemůže něco provozovat, tak se to hodí do města-viz Spolkový dům, viz Medova vila a nebo nyní Vodak, který bude mezi obce a města v okolí.

  2. Vzhledem k tomu, že oznámení o přechodné úpravě provozu visí na úřední desce od 14.5. tak někdo, nejspíše zhotovitel jaksi zapomněl, že nemůže křižovatku jen tak zavřít, aby provedl napojení o toto žádal na poslední chvíli. A vzhledem k tomu, že tento typ opatření musí na desce viset min. 5 dní, tak už se to prostě stihnout nedalo. Ale nevyjádřit se k tomu a prostě to nechat zavřené, když už tam není ani noha, to je fakt zhovadilost.
    A teorie číslo dvě? To je zase jiná pohádka…

    1. Křižovatka s Mánesovou je vyasfaltovaná, to dali za provozu 🙂 Křižovatka s Nerudovou je vyfrézovaná (skvělý dáreček na 14 dní přes to skákat 🙁 a asfaltovat ji budou toho 23.5.

      Otevřít se to dalo i bez čar a s odfrézovanou částí křižovatky. Každou chvíli jedu po ČR po takto rozpracované stavbě, v tom problém není.

      Hund bude zakopán jinde, ale teorie č.2 je opravdu pouze teorie – k tomu se vyjádření nikoho zainteresovaného nedá sehnat – a že jsem to zkoušel na více místech.

      1. Františku, slyšel jsem přímo od člověka z radnice z daného odboru přesně to samé, co máte ve své teorii č. 2 – ale oficiální vyjádření zřejmě zatím nebude – to je ta otevřená komunikace, která byla ve volbách nabízena.

          1. Ale dává si na té odpovědi opravdu záležet. Hlavně ji neuspěchat.

  3. Skvěle sepsáno.👍
    Ještě doplním kontext tiskového mluvčího a pokřivený pohled starosty Machka:
    Nejraději by měl celý tiskový odbor, protože Aujezdský stráví většinu času hraním si s radničními listy.👎😵‍💫
    Takže další vyhazování peněz a informace se člověk dozví na soukromém neplaceném webu👏

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Next Post

Setkání mládežnických kapel v Kalištích u Humpolce

Po Kvě 18 , 2026
Zveme vás na koncert v rodišti Gustava Mahlera.

You May Like

Témata