Podlipnické kostely a jejich svatí patroni

Pokračujeme za další perličkou na pomyslné šňůrce korálků středověkých venkovských kostelíků, která se táhne krajem pod hradem Lipnicí. Naší další zastávkou bude…

Kostel svatého Martina v Dolním Městě

Kdo a kým vůbec byl světec, kterému je dolnoměstský kostel zasvěcen?

Stejně jako řečický kostelní patron svatý Jiří, byl i Martin z Tours římským vojákem. Narodil se roku 316 v Horní Panonii v dnešním Maďarsku. Po vzoru svého otce vstoupil do armády a stal se velitelem císařské gardy. I v této vysoké hodnosti však nezapomněl na soucit s lidmi v nouzi. Proto se prý rozdělil o svůj plášť s prochladlým žebrákem u městské brány. V roce 354 dokonce z armády odešel a žil poustevnickým životem.

Avšak v roce 371 zemřel biskup z Tours a tamní farníci si za jeho nástupce vybrali Martina. Ten však odmítal tento titul přijmout a dokonce se před přemlouvači schoval mezi husy, které jej ale svým kejháním prozradily. Odtud pochází oblíbena tradice pečení Svatomartinské husy.

Husí zradou prozrazený Martin byl 3. července roku 371 prohlášen novým tourským biskupem. V této funkci proslul zakládáním malých venkovských klášterů, kterých je na území Francie přes tři tisíce.

Zemřel 8. listopadu roku 397. Záhy po té byl Martin jako jeden z prvních prohlášen za svatého. Nad jeho hrobem byla vystavena bazilika, která však během dějinných zvratů zanikla.

Svatý Martin je patronem Francie, vojáků, tkalců, koželuhů, cestovatelů, vězňů, či chudák. Je zobrazován jako voják na koni, který obdarovává mečem rozpůleným pláštěm žebráka, anebo jako biskup s mitrou a holí, pláštěm a husami.

***

Dolnoměstský kostel sv. Martina stojí ve staré části obce zvané Čechy, na výrazném okraji stoupající stráně. Obklopuje jej kamennou zdí ohrazený starý, již nepoužívaný hřbitůvek s velmi starými náhrobními kameny.

Mimo areál kostela a hřbitova stojí výše na stráni samostatně dřevěná zvonice na kamenné podezdívce.

Samotný kostel je půvabně prostou raně gotickou stavbou, s obdélnou lodí i kněžištěm, která si i přes několik přestaveb zachovala mnoho ze svého středověkého původu. Nezapře, že jej stavěla stejná stavební společnost – huť, která vystavěla kostel v Řečici. A stejně jako v Řečici, i v Dolním Městě byly v interiéru kostela odhaleny fresky z dob krátce po dokončení výstavby svatostánku v první polovině 14. století.

Dolní Město bylo původní Lipnicí a zdejší svatostánek byl farním a zůstal jím i po založení blízkého lipnického hradu a městečka v podhradí.

Původně byl zasvěcen svatému Janu Křtiteli. Poprvé se možná uvádí již roku 1346, spolehlivě až roku 1352. Dlouho byl farním kostelem pro svatovítský kostel v podhradním městečku a práva k němu měl sbor kněžích na lipnickém hradě – lipnická hradní kapitula. Kapitula však zanikla za husitských válek a kostel sv. Víta se osamostatnil vlastní farou.

Před polovinou 17. století došlo ke změně zasvěcení dolnoměstského kostela na svatomartinské a do konce století při něm zaniká fara, čímž se stává filiálkou farního kostela svatého Víta na Lipnici. I kvůli tomuto úpadku významu si kostel v Dolním Městě zachoval svou starobylou podobu.

Dolnoměstský kostel se může pochlubit i několika zajímavostmi.

Tou první je, že v jeho okrouhle zakončené sakristii je zasypaná sklepní prostora, která zřejmě sloužila jako kostnice – tedy osárium.

Druhou je, že před kostelem se rozvětvují dvě staré úvozové cesty, které mohly nahrazovat příkop, neboť kostel byl původně jedinou kamennou stavbou v okolí, do níž se mohli lidé v případě nebezpečí uchýlit.

Třetí zajímavostí je námět jedné z fresek v interiéru kostela, na nichž by mohli být zobrazeni král Jan Lucemburský se svou ženou královnou Eliškou Přemyslovnou.

Dnes je kostel sv. Martina spravován Přáteli podlipnických kostelů, díky jejichž snaze se jej alespoň daří udržovat a sloužit v něm mše.

Ke kostelu svatého Martina od obce stoupá cesta kolem Mariánského sloupu.

Malebný kostelík lemuje zeď starého hřbitova, na který se vchází barokní bránou.

Dnes se do kostela vchází hlavním vstupem na západě. Ale původně byl hlavní vchod na jihu, jak velel liturgický kanón.

Kněžiště kostela je jen o trochu užší a nižší než kostelní loď.

Na severní straně kněžiště je sakristie, která pod podlahou skrývá zřejmě zbytky kostnice.

Interiér kostela zdobí pozůstatky někdejší gotické freskové výmalby.

Nejkrásnější jsou fresky na vítězném oblouku a klenbě a klenebních polích kněžiště.

Až za hřbitovní zdí svatomartinského kostela, výše nad ním, stojí na kamenném přízemí dřevěná zvonice.

Snad je tomu tak proto, aby hlas zvonů zněl lépe do kraje, snad zvonice také sloužila jako požární hláska.

Moje putovaní za druhým podlipnickým kostelem, v němž jsem se naposledy rozloučila se svou babičkou a rodiči, je u konce. Dekuji Vám, že jste mi byli průvodci a zvu Vás na poslední zastavení, do Loukova.

Marie Loskotová

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.

Next Post

Program 1. schůze Rady Města Humpolec

Po Lis 7 , 2022
která se bude konat 9.11.2022

Témata