Minizkazky aneb ústa dokořán

od Lydie Junkové

Myslivec kráčel proti nám lesem, pušku přes rameno. Kupodivu nás nezastřelil,
když jsme se zeptali:
“Co si myslíte o akci čisté ruce?”
“Že to jsou hony na drobnou zvěř,” řekl.
“A co je podle vás pravda v politice?”
“Myslivecká latina,” odtušil.
“A co říkáte opoziční smlouvě?”
“Vlk vlku člověkem,” odpověděl a odešel, ani se neohlédnul.
Ještě chvíli jsme měli ústa dokořán. Jedva jsme se vzpamatovali, zkusili jsme
štěstí v nedaleké vísce.
Po cestě mezi poli šel zvolna starý muž a obhlížel ozimy.
“Dobrý den,” pozdravili jsme, “můžeme se vás na něco zeptat?”
“I co by ne,” usmál se přívětivě celým strništěm. “A co byste chtěli
vědět?”
“Díváte se někdy v televizi na jednání poslanců ve sněmovně?”
“Dejte pokoj, vždyť je to mlácení prázdné slámy!” řekl a udělal pár kroků
kupředu.
Pohnuli jsme se za ním. “A myslíte si, že se naši politici někdy dohodnou?
Podíval se na nás, jako by před ním stáli mimozemšťani. “Až naprší a
uschne!” Pokýval hlavou a odešel, ani se neohlédnul..
Vrátili jsme se. Teprve cestou jsme sklapli pusu.

Autor: Lydie Junková

olaf

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.

Next Post

Opravdu víme?

Čt Říj 4 , 2001
od Lydie Junkové Myslivec kráčel proti nám lesem, pušku přes rameno. Kupodivu nás nezastřelil, když jsme se zeptali: “Co si myslíte o akci čisté ruce?” “Že to jsou hony na drobnou zvěř,” řekl. “A co je podle vás pravda v politice?” “Myslivecká latina,” odtušil. “A co říkáte opoziční smlouvě?” “Vlk vlku […]

Témata