od Lydie Junkové
Myslivec kráčel proti nám lesem, pušku přes rameno. Kupodivu nás nezastřelil,
když jsme se zeptali:
Co si myslíte o akci čisté ruce?
Že to jsou hony na drobnou zvěř, řekl.
A co je podle vás pravda v politice?
Myslivecká latina, odtušil.
A co říkáte opoziční smlouvě?
Vlk vlku člověkem, odpověděl a odešel, ani se neohlédnul.
Ještě chvíli jsme měli ústa dokořán. Jedva jsme se vzpamatovali, zkusili jsme
štěstí v nedaleké vísce.
Po cestě mezi poli šel zvolna starý muž a obhlížel ozimy.
Dobrý den, pozdravili jsme, můžeme se vás na něco zeptat?
I co by ne, usmál se přívětivě celým strništěm. A co byste chtěli
vědět?
Díváte se někdy v televizi na jednání poslanců ve sněmovně?
Dejte pokoj, vždyť je to mlácení prázdné slámy! řekl a udělal pár kroků
kupředu.
Pohnuli jsme se za ním. A myslíte si, že se naši politici někdy dohodnou?
Podíval se na nás, jako by před ním stáli mimozemšťani. Až naprší a
uschne! Pokýval hlavou a odešel, ani se neohlédnul..
Vrátili jsme se. Teprve cestou jsme sklapli pusu.
Autor: Lydie Junková
