Vyšlo třetí číslo magazínu Vlastní cestou

1

Dubnové číslo magazínu je na světě a nelze jinak, než jej opět chválit a chválit. Na stránkách čtvrtletníku se znovu setkáte se zajímavými osobnostmi a s kvalitními fotografiemi. Navíc se můžete dočíst i velice pozitivní informace – jakože například pití piva nezapřičiňuje tvorbu „pivních pupků“. Chm – chm, to jsou mi teda věci!

V úvodu časopisu sám spolumajitel pivovaru Stanislav Bernard vyslovuje svůj náhled na blížící se parlamentní volby a své přesvědčení, proč právě on k volbám půjde. Nepřímo i nastiňuje, která že to politická strana je blízká jeho srdci a vsadím se o jedno “kvasnicový”, že to uhádnete i vy.


Dominantou magazínu je rozhovor s profesionálním lovcem zvěře Zdeňkem Vágnerem. Jedná se o syna Josefa Vágnera, známého zakladatele safari ve Dvoře Králové. Zdeněk Vágner žije v Africe od roku 1970, kde organizuje lovecká safari. V rozhovoru se dočtete zajímavosti z lovu či z bojů s pytláky a o vztahu lovce k Africe, kterou považuje za svůj pravý domov.


Ukázka z rozhovoru:
“Krokodýli jsou potomci dinosaurů a také se nejobtížněji loví. Ohromně dobře vidí a nepřítele poznají na velkou dálku. Lov na ně je vzrušující a zajímavý, protože je musíte přelstít. Vymyslel jsem metodu, která bezpečně funguje. Vždy brzy ráno vyrazím na raftu proti proudu řeky. Když objevíme prvního krokodýla, znamená to, že polezou všichni. My hledáme ale nějakého velkého – aby měl přes pět metrů a tak 800 kg. Když ho najdeme, začne teprve ten správný lov. Posledních 300 metrů k němu trvá i 3 hodiny. Metr po metru čistíme přístup a ve vzdálenosti 70-80 metrů opatrně vybuduji střílnu. Pomocník pak přivede klienta. Každá maličkost přitom hraje roli. Někdy dám střelci zelený kulich, který nosím v kapse. I nepatrný pohyb plešaté hlavy krokodýla vyruší a půl dne práce je pryč. Rána musí být naprosto přesná, jinak krokodýl ihned zajede do vody. Je to prostě věda.”


Další rozhovor je uskutečněn s  Jaroslavem Mílou, prezidentem Svazu průmyslu a dopravy, kterým je již třetí rok. Vystudoval Elektrotechnickou fakultu a Sheffield Hallam University. V letech 2000 – 2003 byl předsedou představentstva a generálním ředitelem ČEZ, jejichž reformu jako špičkový manažer zahajoval. Od loňského roku je také členem dozorčí rady Burzy cenných papírů Praha. V zajímavém povídání se dozvíte spoustu informací právě o ČEZu, ale i o vizi ekonomické budoucnosti naší země.

Ukázka z rozhovoru:
“Hodně mě nebaví setkávat se s lidmi, o nichž bezpečně vím, že je tato země ani její občané nezajímají. Ani vteřinu ve svých funkcích ve vládní exekutivě či státní správě vůbec nepřemýšleli, že by se mohli zajímat o lidi.
Vidím, že řada podnikatelů založila byznys jen na tom, zda se jim podaří napojit se na politika, který jim zajistí od zakázek počínaje, po cokoliv dalšího konče. Nejsem idealista, vím, že se to děje všude. Ale ta míra a forma nás posouvá téměř někam do třetího světa.”


Neméně zajímavé je tradiční pojednání o prospěšnosti pěnivého moku. Současná stať má název “Pivo může prospívat i sexu” a dočtete se v ní, že naplněný močový měchýř podporuje u mužů erekci i ejakulaci, ale de facto je jedno, zda v měchýři máte pivo či obyčejnou vodu. Dále se dozvíte, že pivo vám může zlepšit náladu, ale u lidí od přírody zapšklých a zlostných existuje riziko, že alkohol v pivu obsažený jejich náladu naopak ještě zhorší. Tož to jsou mi tedy informace! :-))

Ovšem následující sdělení už je velice nevšední a objevné:
U silných pijáků piva bývá přívod cukru někdy činěn odpovědným za výskyt “pivního břicha”. Nicméně při podrobnějším bádání zjistíme, že nejčastější příčinou této “viscerální obezity” bývá “mužské klimaktérium”, tedy snižování produkce mužských pohlavních hormonů u některých mužů ve středním a starším věku. Pití piva s tím má málo společného, protože tento typ obezity se vyskytuje také v zemích, kde se pivo příliš nekonzumuje.
(Takže co na to říkáte? Proč „jich“ neudělat třeba deset za večer, že?)

A co v magazínu “Vlastní cestou” ještě najdete? Například povídku pod názvem “Nevychovaná matka” od známé autorky románů pro ženy Ireny Obermannové (Deník šílené manželky, Matky to chtěj taky, Nezavěšujte se, prosím). Dále fotogalerii z londýnského metra. Článek o rychlobruslařce Martině Sáblíkové. Reportáž z kladrubského hřebčína. Fotografické porovnání různých zákoutí Dolního náměstí v Humpolci, jak vypadaly kdysi a jak vypadají dnes. A chcete-li to všechno vidět na vlastní oči, stačí si magazín objednat (či stáhnout) na internetové adrese
www.bernard.cz. Na další číslo se pak můžete těšit v červenci.


myska

One thought on “Vyšlo třetí číslo magazínu Vlastní cestou

  1. Mysko, opoměla jsi se zmínit o stránkové upoutávce s prosbou na příspěvek k obnově zimního stadionu v Humpolci. Jen doplním, že to bude v brzké době městský majetek (až se provedou veškeré kroky k převodu z TJ Jiskra na Město). Věřím, že se vše povede a na podzim opět vyjedeme pod naší novou střechu. Proto prosím přispívejte, bude sloužit celému městu a okolí. Č .účtu je 78-8042350267/0100. Díky všem. J.H.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.

Next Post

Oslava Svátku keltské kultury v Lipnici nad Sázavou

Pá Dub 28 , 2006
Dubnové číslo magazínu je na světě a nelze jinak, než jej opět chválit a chválit. Na stránkách čtvrtletníku se znovu setkáte se zajímavými osobnostmi a s kvalitními fotografiemi. Navíc se můžete dočíst i velice pozitivní informace – jakože například pití piva nezapřičiňuje tvorbu „pivních pupků“. Chm – chm, to jsou […]

Témata