Experti: Lihovary a pálenice jsou bezpečné

Když přesně před týdnem srovnal výbuch tlakového kotle se zemí lihovar a pálenici v Mohelně na Třebíčsku, položila si řada lidí otázku: jak jsou lihovary a pálenice vlastně bezpečné? V kraji Vysočina je totiž nejvíce lihovarů z celé země – celkem patnáct. Menší pálenice se počítají na desítky.
Podle lidí z branže je provoz těchto zařízení bezpečný. „V Mohelně se stala naprosto atypická událost. Nepamatuju něco podobného a troufnu si tvrdit, že se nic takového už opakovat nebude,“ uklidňuje Petr Kunst, předseda sdružení Lihovarník, sdružujícímu výrobce zemědělského lihu a ovocných destilátů.
Technologická zařízení v lihovarech musejí být podle předpisů kontrolována. „Poté, co se to stalo v Mohelně, každý projde provoz raději dvakrát, než ho spustí,“ míní Kunst, jenž pracuje v lihovaru ve Dvořišti na Pacovsku, který je se svými třemi provozy největším na Vysočině.

Na Vysočině je nejvíce lihovarů v zemi

„V našem kraji bývalo i dříve nejvíce lihovarů. Jsme bramborářská oblast. Jejich počet v rámci republiky je stále největší. Většina provozů má svého stálého revizního technika, což je ku prospěchu. Ten člověk už zná provoz i zařízení,“ konstatoval Kunst.
Stejně reagovala spolumajitelka lihovaru v Brtnici na Jihlavsku Ilona Slavíková. „Lidi nemusejí mít vůbec žádné obavy. S něčím podobným, jako se stalo v Mohelně, jsme se ještě nesetkali. My, co o provozu víme, si vše pohlídáme snad ještě více, než dříve. Kampaň začíná v září, před tím rozebíráme a čistíme technologická zařízení. Kontroluje je revizní technik,“ popsala Slavíková, která je v lihovaru z roku 1905 již patnáct let.
„Jsme z toho dost v šoku. Ale u nás nic podobného nehrozí. Mám všechny papíry o atestech, zkouškách a revizích. Technologie odpovídá všem normám. Lidi sem mohou úplně v klidu nosit svoje ovoce. Kdyby měli obavy, tak to tady nechají a přijedou si až po vypálení pro kořalu,“ konstatoval majitel pálenice na Třebíčsku, který si nepřál zveřejnit bližší údaje o své provozovně.
Muž dodal, že možné potíže by mohli mít lidé, co pálí doma načerno. „Že mívají lidi v kůlnách nebo sklepech svoje kolony na pálení, to snad není žádným tajemstvím. Pochybuju, že si tato zařízení nechávají někým kontrolovat. Ale tam nehrozí takový ničivý výbuch,“ soudí muž.
S domácími černými palírnami se podle expertů potýkají úřady více na Slovácku, než na Vysočině. A jejich technologie je jiná, než v lihovarech. V každém případě by měli zahrádkáři i zemědělci svoje produkty vozit do zavedených a kontrolovaných provozoven.

Lihovarnické provozy se řídí přísnými předpisy

Lihovary a pálenice podléhají zvláštnímu režimu. Majitel či provozovatel musí mít koncesovanou živnost, kterou přiděluje ministerstvo zemědělství. Provozy musí splňovat přísné předpisy. Odborníci zatím nedokážou říci, proč tlakový kotel v mohelenském lihovaru vybuchl. „Je to ojedinělá záležitost. Princip výroby lihu je obecně postaven na tlakovém zařízení, tedy kotli, do něhož se dává směs. Obsah se zahřívá, přičemž dochází k destilaci. Kotel je hlavní výrobní zařízení a patří mezi vyhrazená tlaková zařízení, která jsou svým charakterem riziková. Proto se na tato zařízení vztahují přísnější předpisy,“ shrnul Vladimír Toman z českobudějovického inspektorátu bezpečnosti práce, pod který spadá i kraj Vysočina.
Právě českobudějovičtí inspektoři šetří výbuch v Mohelně. Podle jejich vyjádření se příčina zkoumá. „Na každém tlakovém zařízení je pojišťovací ventil. Zda byl zarezlý nebo byla příčina jinde, musíme zjistit,“ podotkl Toman.
Ventil musí procházet kontrolou jedenkrát za tři měsíce. Tlaková zařízení bývají kontrolována při uvedení do provozu, poté jedenkrát ročně při provozní revizi, jedenkrát za pět let se na nich dělají vnitřní zkoušky a jednou za devět let tlakové zkoušky. „V případě mohelenského lihovaru byly podle dostupných informací všechny zkoušky provedeny. Provoz byl tři dny po kolaudaci. Co moje paměť sahá, nedošlo nikdy k takovémuto výbuchu kotle v pálenici. Nikdo ale není dokonalý, ani lidé, ani stroje. Mohlo jít o únavu materiálu, skrytou vadu,“ uvedl Toman.
Pracovníci inspektorátu dělají kontroly průběžně. A podle Tomana je v tuto chvíli ještě příliš brzy po události, aby se dalo říci, zda začnu inspektoři ve větší míře s cílenými kontrolami lihovarnických provozů. „Jestliže zjistíme, že příčina byla v zařízení, zaměříme se na kontrolu provozů pálenic a lihovarů. Lidé mohou zůstat naprosto klidní. Podobných nehod jako v Mohelně je minimum,“ vzkázal inspektor Toman.

Výbuch tlakového zařízení zdemoloval celé okolí

O tom, že jsou přísná pravidla na místě, není třeba pochybovat. Co dokáže výbuch tlakového kotle, se lidé z Mohelna přesvědčili na vlastní kůži. „Bylo to zde jako po bombardování,“ řekl mohelenský starosta Jiří Kostelník. Tlaková vlna úplně rozmetala kousky lihovaru po okolí. Dům naproti lihovaru měl vymlácená okna, poškozené zdi.
„Cihly létaly přes naši střechu do dvorků vzadu. Otřesy cítili i lidi na druhém konci vesnice,“ přiblížila obyvatelka postiženého domu Věra Kráčmarová.
Nehoda si naštěstí nevyžádala žádnou oběť na životě, přestože lihovar stál v obydlené části obce. Při výbuchu byl těžce opařen čtyřiatřicetiletý zeť majitele lihovaru, který se léčí v brněnském popáleninovém centru.
Podle Jiřího Semeráda z jihlavského pracoviště českobudějovického inspektorátu bezpečnosti práce nedošlo k podobné tragické události v kraji v posledních padesáti letech. „Lihovary a pálenice jsou bezpečné. Kontroly provádíme průběžně. Lidé nemusejí mít obavy,“ potvrdil slova svého jihočeského kolegy Semerád.
Revizní technik Václav Navrátil se také s něčím podobným nesetkal. „Tlakové nádoby musejí být bezpečné. Pokud se na nich dělají kontroly podle předpisů, nemělo by nic podobného hrozit,“ říká.
Odborníci i provozovatelé lihovarů a pálenic tedy uklidňují, že obavy nejsou na místě. Šlo o prý událost, jaká nemá obdoby. Lidem z lihovarnické branže dalo mohelenské neštěstí signál, že je lepší provést kontrolu technologie raději opakovaně. Ti, co revize v minulosti spíše podceňovali, si snad dají větší pozor.

Zdroj: MF-DNES Vysočina

Axl

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.

Next Post

Velké oko webu

Pá Zář 12 , 2003
Připravili jsme pro vás na pátek několik zajímavých odkazů na Internetu. Určeno převážně pro muže. 🙂

Témata