Mšice v Česku útočí na zahrádky a pole.

Na zahrádky a pole letos extrémně silně útočí mšice. Svědčí jim suché počasí a pěstitelé z mnoha regionů hlásí intenzivní nálety těchto škůdců. Jde přitom o druhy, které přenášejí viry a mohou ohrozit třeba sadbové brambory

Nálety mšic jsou letos do jisté míry výjimečné, říká Svatopluk Rychlý z Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského.

Přehrát 

00:00 / 01:29

 

Mšice v Česku útočí na zahrádky a pole. Kvůli suchu je jich letos extrémně hodně. Natáčela Andrea Čánová

„Silné výskyty lze pozorovat na celém území republiky. Ale velmi silné jsme pozorovali například na Březové u Opavy nebo v Lípě u Havlíčkova Brodu a teď aktuálně v Humpolci,“ vyjmenovává.

Na zahrádce na okraji Ostravy jsou mšice snad úplně všude – na růžích, na slunečnících i na listech voňavého libečku.

„U mšic jde všechno rychle. Rychle se množí. Stačí týden dobrého počasí a je hodně mšic, rozhodně jim svědčí sucho. Že výskyty vygradovaly je i důsledek suchého počasí,“ říká pro Radiožurnál Jan Sitek Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského. Během jednoho roku se může vylíhnout až 30 generací.

„Mšice škodí jednak sáním, rostlinu tak poškodí a listy se zkrabatí, až přestanou fungovat jako list. Ale mšice škodí zejména tím, že přenášejí virové choroby, což vadí zejména u sadby brambor,“ varuje Sitek a pěstitelům radí, aby rozhodně v letošní sezoně používali postřiky.

Boj s mšicemi

Mezi zahrádkáři se už kvůli mšicím šíří i „babské rady“. Třeba Jana z Opavy doporučuje vylouhovat ořechové listy.

Přehrát 

00:00 / 04:36

 

Jak na mšice? Radí Svatopluk Rychlý z Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského

„Až bude voda hnědá, tak stačí polévat nebo do ostřikovače a stříkat. Smrdí to a jim to vadí,“ vysvětluje.

Rychlý pak radí podporovat přirozené nepřátele mšic jako slunéčka, zlatoočky, pestřenky, mšicomary nebo škvory.

Čtěte dále:   Dobrý den, mám pro vás varhany. Děkanský kostel v Humpolci

Kromě mšic sucho svědčí i méně známým škůdcům. Zelí a kapustu ničí zápředníček. „V brukvovité zelenině jsem nikdy neviděla takové mraky. Housenky zápředníčka polního mohou listy úplně sežrat,“ podotýká zemědělská inspektorka Daniela Znojilová Barašová. Sucho naopak nesvědčí třeba plísňovým chorobám.

Andrea Čánová , převzato z www.rozhlas.cz

Petr

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Next Post

Vysočinu stále trápí sucho

Po Čvc 9 , 2018
Hlavními příčinami současného sucha je nedostatek srážek z předchozích let, letošní teplejší zima a velice teplé jaro. Za první polovinu letošního roku ani v jednom měsíci nenapršelo na území Kraje Vysočina alespoň tolik, jako je dlouhodobý průměr (normál) pro daný měsíc. V únoru, březnu i dubnu dokonce napršelo méně než […]

You May Like

Témata