Zamyšlení nad naším městem.

Dopis od našeho čtenáře z Anglie.

Vazena redakce Humpolaka,
po nekolika letech, kdy jsem v Humpolci mnoho casu neztravil, jsem si behem
Vanocnich svatku nasel cas, abych si udelal peknou dlouhou prochazku po mem
rodnem meste, a hezky si ho ze vsech stran prohledl. Muj prvni dojem byl, ze
nase mesto je opravdu krasne. Ackoliv je zima, kazdy musi na prvni pohled videt,
ze Humpolec je „mesto zelene“ – plne parku, zahrad a travnatych ploch. Me
kroky mne vedly po nove vydlazdenych chodnicich a ulicich, kolem nove opravenych
fasad nejen budov v osobnim vlastnictvi obcanu a firem, ale i budov verejnych.
Nadherne opraven je Evangelicky kostel na Husove tride, vetsina budov na Dolnim
namesti, celkem mile jsem byl prekvapen i hotelem Kotyza.
Ve meste pribyly nove autobusove zastavky {napr. zastavka Halkova}, ktere jsou
moderni a pritom nepusobi v ulicich nijak rusive. V tomto miste naseho mesta
jsem byl ale prvne rozcarovan. Ptam se: „Co se to deje s Ditetovym sirotcincem?!?!“
Jsem zklaman. Nevhodna vymena oken, ruseni puvodnich stukovych ozdob na fasade,
bezkoncepcni, necitlive upravy. Existuje k takovym upravam stavebni povoleni? A
pokud ano, kdo jej mohl vydat?! Historickych budov v nasem meste neni mnoho a
presto si jich nevazime a nejsme schopni cokoliv udelat pro jejich zachranu.
Lide, copak si nevsimate sveho okoli? Vam nevadi, co se deje s dedictvim po tech,
kteri toto mesto s laskou vytvareli v minulosti?
Naopak mile jsem byl prekvapen opravou byvaleho arealu Sukna v ulici Kamarytova.
Protoze jsem mel moznost navstivit tento areal budov nekdy kolem roku 1991-2,
mohu srovnavat. V te dobe byl areal „na spadnuti“. Vsude zatekalo, plisen,
hniloba,… A dnes? Jednim slovem nadhera. Opravdovym skvostem naseho mesta se
tak stala I secesni vila v ulici Na Zavodi. Tak nejak bych si predstavoval
opravu starych budov v nasem meste. Mimochodem i v teto vile byla pri „rekonstrukci“
v osmdesatych letech pouzita nevhodna okna, stejneho typu, jaka jsou dnes
osazena do otvoru vyse zmineneho sirotcince.
Prekvapen jsem byl take neurcitym stavenim postavenym za mestskym kinem na
miste, jiz byvaleho, hriste. V prumyslove casti mesta, mezi verejnymi stavbami a
nevhodne umistenymi panelovymi domy vidim domek s palenou krytinou a zcela
nevhodnou funkci. I zde je videt bezkoncepcni reseni. A budeme-li k sobe uprimni,
soucasny spontanni vyvoj mesta primo vola po kvalitni uzemne planovaci
dokumentaci.
Samozrejme, ze jsem si nemohl nechat ujit navstevu dominanty hrde se tycici nad
nasim mestem – hradu Orlika. Jako maly kluk
jsem si zde uzil nejedno dobrodruzstvi a vzdy se tam rad vracim. Me dojmy jsou
ale dosti nejednotne. Jsem rad, ze se nas hrad po dlouhe dobe dockal, jiste
zaslouzene, opravy. Jinak by nam asi brzy „spadl na hlavu“. Jiz opravena nejstarsi cast
hradu s vezi je uchvatna, stejne tak verim, ze bude uchvatna po oprave i predni,
renesancni, cast. Za uvahu vsak stoji ruzne – snad provizorni – pristresky, ktere na hrade vznikly {"kuchyne",
pec…}. Ano, experimentalni archeologie je hezka vec, mame moznost se seznamit
s zivotem na stredovekem hrade, ale…
Krasne jsou nove cedule ukazujici nazvy ulic, smer k mistnim pamatkam, vyborna
byla i myslenka zridit Informacni stredisko, ktere je pro navstevniky naseho
mesta jiste vyhodne.
Vznikla i Internetova studovna v mistni knihovne. Ponekud rusivym prvkem jsou
znacne rozsirene mobilni telefony, jejichz pouzivani zde neni dosud omezeno.
Knihovna je misto klidu, urcena pro studium. A vecne vyzvaneni mobilnich
telefonu do knihovny opravdu nepatri. Staci mala vyhlaska a cedulka o zakazu
pouzivani mobilu v Mestske knihovne. Nemile prekvapen jsem byl i rocnimi
poplatky. 100,- Kc se mi zda na malou knihovnu opravdu mnoho a neexistence
zvyhodneni studentu take neni fer.
Mnoho jsem take slysel o planovanem a zcasti jiz budovanem prumyslovem parku.
Jiste se mnou kazdy souhlasi, ze jde o prinosny zamer pro nase mesto, at jiz z
hlediska kapitalu, tak I vzhledem k moznosti novych pracovnich prilezitosti.
Nejnovejsi aktualitou, ktera se mi donesla je rozmisteni udajne zcela nevhodnych
kontejneru na sklo po meste. Pry neni sebemensi sance zhodit do techto
kontejneru skleneny predmet presahujici prumer dvaceti centimetru –
sklenene tabule a podobne. Pokud je to pravda, bohuzel nemam moznost presvedcit
se na vlastni oci, potom se ptam: „Kdo to
vymyslel? Ci to byl napad?!“

Na zaver bych chtel jeste jednou zopakovat, ze Humpolec je opravdu krasne mesto
se zajimavou budoucnosti a mnoha moznostmi. Za to vsechno vsak musime trochu
bojovat a poucit se z chyb minulych i soucasnych.

Radek Novak

Axl

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Next Post

Expedice Špicberky 2001

Ne Dub 15 , 2001
Čundr z Čech přímo na sever – zpráva č. 4 (závěrečná)

You May Like

Témata