Názor čtenáře: Humpolec na křižovatce. Stačí jedna obětovaná hlava?

Nejsem politik, nekandiduju a do žádné strany nepatřím. Jsem člověk, který v Humpolci žije a kterého zajímá, jak se tady spravují věci veřejné. To, co se odehrálo ve středu 26. srpna, mě přimělo sednout si a napsat vám, proč mi jedno vysvětlení nestačí.

Poznámka redakce: Následující text nám přišel e-mailem. Jeho autora známe, na jeho žádost ho neuvádíme jménem. Není politicky činný, nekandiduje v nadcházejících volbách a nepůsobí jako úřední osoba. Jde o názor čtenáře, nikoliv o stanovisko redakce; zveřejňujeme ho v původním znění s drobnými jazykovými úpravami.

Tenhle text, ta výzva v závěru, nás zároveň přivedl k tomu, abychom se zeptali přímo. K volbám jsme nachystali sérii článků, všem kandidujícím volebním stranám jsme položili stejné otázky a jejich odpovědi zveřejníme postupně v sérii Manuál voliče 2026 [odkaz bude aktivní od pondělí 7.9. kdy seriál spouštíme].

26. 8. 2026 Zastupitelstvo ukončilo pořizování nového územního plánu a šestnácti hlasy odvolalo starostu. K návrhu plánu se po veřejném projednání sešlo přes šest set padesát připomínek. Do dokumentu, který je teď ze hry, šly roky práce a peníze z rozpočtu města — tedy naše. Kolik jich přesně bylo, jsem se zatím nikde nedočetl a považuju to za otázku, kterou by si měl položit každý, kdo v říjnu půjde k urně.

Krátce před volbami se ale nabízí jiná otázka: vyřešilo se tím něco?

Mýtus o jedné chybě a jednom viníkovi

V krizovém řízení existuje osvědčený postup. Najít obětního beránka, předhodit ho veřejnosti a doufat, že se dav uklidní.

Odvolaný starosta za proces politickou odpovědnost nesl, o tom není sporu. Jenže územní plán města s necelými dvanácti tisíci obyvateli nevzniká v hlavě jednoho člověka a rozhodně ne přes noc. Vznikal měsíce. Prošel řadou kroků, na kterých se podílel nebo je aspoň mohl zastavit někdo další. Podle předkladatele návrhu na odvolání se starosta radil jen se zhotovitelem a obešel přitom městského architekta, komisi pro rozvoj města i radu města. Pokud je to pravda, ptám se: kde byli všichni ti, kdo byli obejiti? Proč jim to nevadilo dřív? A pokud jim to vadilo, kdy a jak to řekli nahlas?

Zvednutá ruka je rozhodnutí. Ale rozhodnutí je i mlčení a nečinnost. Kdo dnes doufá, že jedna politická oběť smaže jeho vlastní podíl, podceňuje paměť humpoleckých voličů.

Musím dodat, že tohle není humpolecká výsada. Je to rozšířená praxe ve správě obcí po celé republice a ukazuje to na chybu, která je někde hlouběji v systému. To ale není důvod, proč na ni v Humpolci rezignovat.

Otázky, na které nemám odpověď

Chci se zeptat i na roli městského úřadu, a to opatrně, protože nemám v ruce dokumenty, které bych potřeboval.

Úředníci nejsou politici. Jsou to profesionálové placení z veřejných peněz za to, aby byli odbornou a právní pojistkou města. Mají hlídat zákonnost postupu, i kdyby na ně politické vedení tlačilo sebevíc. Právě proto mají definitivu — aby si to mohli dovolit.

Takže se ptám:

• Kdo v přípravě územního plánu hlídal zákonnost postupu a jaké stanovisko k jednotlivým krokům zaujal?
• Existuje písemné vyjádření úřadu, které na rizika upozorňovalo? A pokud ano, kdo ho dostal?
• Pokud takové vyjádření neexistuje, proč ne?

Tyhle otázky nejsou obviněním. Jsou to otázky, na které by měl mít odpověď každý, kdo platí daně a jehož pozemku se územní plán týká. Zajímalo by mě, jestli si je někdo položil dřív než já.

Nechci, aby si na ně veřejnost domýšlela odpověď. Chci, aby odpověď zazněla.

Zapomeňte na Prahu, jde o Humpolec

Blížící se volby nejsou o celostátní politice. Je úplně jedno, komu fandíte ve sněmovně. Vysoká politika nám neopraví chodníky, nezajistí přehledný úřad a nepostaví použitelný územní plán.

Nechci vám radit, koho volit. Nemám na to právo a upřímně ani chuť. Chci vás jen požádat, abyste si před vhozením lístku položili tři otázky:

• Chceme v zastupitelstvu lidi, kteří při první krizi obětují svého lídra, ale sami účty neskládají?
• Chceme politiky, kteří se před oprávněnými dotazy schovávají za záclonou mlčení?
• A chceme úřad, který slouží především politikům, nebo úřad, který slouží zákonu a nám?

Rozhodujte se podle toho, co kandidáti v Humpolci skutečně udělali a jak se zachovali ve chvíli, kdy šlo o lámání chleba. Ne podle slibů a hesel, která by se dala použít v kterémkoli městě této republiky.

A prosím, přijďte i vy, kteří k volbám tradičně nechodíte. Máte větší moc, než si připouštíte. Jen ji použijte s rozvahou, bez ideologie a bez ohledu na to, co vás zrovna štve na dění v Praze. Na obecní úrovni by mělo rozhodovat, jestli je člověk spolehlivý a jestli dotahuje věci do konce. Nic víc a nic míň.

Do voleb vám proto nepřeju hodně štěstí, ale hodně uvažování.

Na štěstí totiž spoléhají věřící a jedno rčení říká: „Čím méně toho víš, o to víc musíš věřit.“ Proto raději klaďte otázky, vyžadujte odpovědi, vše si racionálně vyhodnoťte, a teprve potom volte. Zůstat při volbách doma je ta největší chyba. Na nevolitele s jejich voličskou lhostejností spoléhají právě ti lidé, které bychom jako naše představitele na radnici nechtěli – populisté, tlučhubové a slibotechny.

Jejich největší hrozbou jsou věcné otázky voličů:

• Co chcete docílit?
• Jak to chcete prosadit a realizovat?
• A především – kde na to chcete vzít?

Vládci všeho druhu totiž odedávna vědí, že nejlépe se vládne tam, kde lidé mlčí. Jak varoval vědec a myslitel Carl Sagan: „Sklouzáváme zpět do temnoty, když lidé ztratí schopnost se znalostí věci klást otázky těm, kteří jsou u moci.“ Pokud se totiž ptát nebudeme, hrozí, že zvítězí přesně ten přístup, který tak trefně vystihl feldkurát Katz z Haškova Švejka: „To se nám to hoduje, když nám lidi půjčujou peníze.“ Propadnout slibům na dluh je tou nejhorší alternativou pro naše potomky, a jejich budoucnost by nám neměla být lhostejná. Teze, že není z čeho volit, by neměla platit. Když se budete ptát a racionálně posuzovat, budete vědět, a nebudete muset slepě věřit.

V této chvíli, krátce před volbami, však zůstává nezodpovězena jedna důležitá otázka: Jak se správně ptát, jak z kandidátů vynutit jasné odpovědi a jak reálně zjistit jejich postoje?

Portál Humpolák.cz ukázal – nejen v kauze územního plánu – svůj nesporný mediální význam a společenský dosah. Proto také tento článek zveřejňuji právě zde. Činím tak s nadějí, že redakce Humpoláka najde vhodné řešení pro efektivní komunikaci politiků s veřejností. A to nejen před volbami, ale v průběhu celého nadcházejícího volebního období.