Dříve si lidé strojili stromeček jednoduše – červenými jablíčky, medovým pečivem, ořechovými skořápkami, perníčky, cukrovím, sušenými švestkami a podobně. Hojně využívali i slámu, šišky, papír, hobliny. Postupně přidávali barevné papírové řetězy slepované kváskem a obrázky s namalovanými vánočními motivy. Teprve 20.století přineslo skleněné a čokoládové ozdoby.

Vánoce se slaví už nějaké to století, takže není zcela zřejmé, které zvyky, tradice a pověry jsou původní a které se objevily později nebo byly v tomto období pozměněny.

Vánoce jsou neoddělitelně spojeny s betlémem, kde svatá rodina pod velikánskou vlasaticí s pokorou přijímá dary od ovčáků i královských potentátů na počest zrození božského dítěte. A protože nikdy není na škodu dozvědět se něco, co ještě nevíme (nebo nevíme přesně), zaskočíme si trochu do minulosti.

Byl den před Štědrým večerem. Téměř vše bylo nachystané. Všichni slíbili, že nebudou nervózní. Všichni se měli starat o dobrou náladu.

O darech a dávání, kdo a kdy dárky nosí a jak to s těmi dary vlastně je … od P. Mariana Sokola – faráře humpoleckého

Prodej kaprů cca týden před vánočními svátky v ulicích měst je tradicí. I takový prodej má ale svá pravidla, které kontroluje Česká obchodní inspekce.

Předchůdci klasických smrčků, boroviček a jedlí byly pravděpodobně ovocem, pentlemi a cukrovinkami zdobené haluzky a pruty – tak zvané dary pastýřské, a to již při římských saturnáliích, pořádaných ve starověku. K nám se zvyk zdobit vánoční stromeček rozšířil z německých oblastí, odkud se v 17.století šířil po celé Evropě.

Často se ptám, jestli se mění doba, nebo jestli se měníme my. Dost často si na to vzpomenu právě v čase vánočním, kdy si přejeme pohodu, a přitom nás honí spěch. Kdy si přejeme klid a štěstí, ale provází nás úprk a zmatek. Kdy většina lidí už se těší, až […]

Témata