Po dálnici D1 se začalo jezdit před padesáti lety. První úsek vedl z Prahy do Mirošovic

1

Před padesáti lety, 12. července 1971, se v Československu otevřela první část dálnice D1. Jednalo se o úsek mezi Prahou a Mirošovicemi, který měřil přes 21 kilometrů. První návrhy na výstavbu dálnice však sahají až do 30. let 20. století. D1 je nejstarší a nejdelší dálnicí v Česku s délkou 366 kilometrů.

Národní silnice Praha – Košice

Již ve třicátých letech 20. století se objevily první návrhy na výstavbu dálnice napříč Československem. Inspiraci republika hledala především u sousedního Německa, kde se dálnice stavěly již od konce dvacátých let. Československý projekt pocházel z roku 1935 a nesl název Národní silnice Praha – Košice. K jeho realizaci však nakonec nedošlo.

V roce 1937 schválilo Československo výstavbu rychlostní silnice. Tu nechal vyprojektovat zlínský průmyslník Jan Antonín Baťa. Tato silnice byla zamýšlena jako nejkratší spojnice západního a východního konce republiky. Měla se tak trochu nelogicky vyhýbat velkým městům i průmyslovým centrům. Výstavbě této magistrály však v roce 1938 zabránila Mnichovská dohoda, kvůli které Československo přišlo o pohraniční oblasti.

Autostráda se změnila v dálnici

Krátce po Mnichovské dohodě tak byl vypracován nový plán rychlostní silnice. Ta měla vést z Prahy přes Jihlavu a Brno až k zemské hranici se Slovenskem. S novým návrhem pak přišla i změna názvu. V češtině se až doposud říkalo silničním magistrálám autostráda nebo autodráha. Jedná se o doslovný překlad německého slova Autobahn. Jenže právě Mnichovská dohoda byla důsledkem toho, že lidé cítili odpor ke všemu německému, a tak se vymyslel nový český název – dálnice.

Dálnice se začala stavět v lednu 1939, a to v úseku Zástřizly – Lužná, v květnu se pak jednalo o úsek Praha – Humpolec. Výstavba v prvních letech války probíhala poměrně svižně, také díky vládě, která zkrátila stavěné úseky a mohlo se tak stavby zúčastnit více podnikatelů.

Zajímavostí je, že se s dostavbou celého třísetkilometrového úseku dálnice počítalo během pouhých čtyř let. Plány byly po okupaci Německem drobně pozměněny, výstavba pokračovala až do roku 1942, kdy však byla kvůli nedostatku materiálu i pracovních sil zastavena.

V letech 1939 až 1950 rozestavěná dálnice chátrala a zarůstala plevelem

Po válce pak bylo díky dekretu prezidenta Beneše rozhodnuto o pokračování výstavby, po únoru 1948 však došlo ke znárodnění a o dva roky později se již s dostavbou nepočítalo. Od roku 1939 do roku 1950 se pak rozestavělo asi třicet procent dálnice mezi Prahou a Brnem. Desítky kilometrů dlouhé staveniště pak v následujících letech bylo ponecháno osudu a zarůstalo plevelem. V některých úsecích přitom jenom stačilo položit vozovku.

Jenže bylo jasné, že osobních automobilů bude i nadále přibývat. V roce 1967 tak byla stavba dálnice obnovena, a to pouze v úseku mezi Prahou a Brnem.

Slavnostní otevření 21kilometrového úseku

V pondělí 12. července 1971 byl pak slavnostně otevřen první úsek D1, a to mezi Prahou a Mirošovicemi, který měřil 21 kilometrů. Zajímavostí je, že na tuto část dálnice projektanti využili velké množství stavby z původní protektorátní dálnice. Již ve válečných letech se počítalo s velkým provozem, a tak už v té době byla dálnice stavěna jako třípruhová v každém směru.

Co se týče současného tahu mezi Brnem a Prahou, tak ten byl dokončen v listopadu 1980. Dálnice D1 je v téměř celé své délce na stejné trase jako dálnice, která byla budována za protektorátu. Výjimkou je nedokončená část mezi Brnem a slovenskou hranicí. Zde za války došlo k rozestavění úseku, který vedl přes pohoří Chřiby. Čáru přes rozpočet výstavbě však udělala vodní nádrž Švihov, kterou dálnice musela obejít. Z původní protektorátní autostrády tak zde dosud zůstaly dva nevyužité mosty.

D1 je nejstarší a nejdelší dálnicí v Česku. Její nultý kilometr se nachází na pražském Chodově. Silnice však stále čeká na své dokončení. Celkově má měřit zhruba 377 kilometrů, takže zbývá dokončit více než deset kilometrů. Stavba by měla začít nejpozději na podzim.

  • Aktuálně se modernizují 4 úseky na 41,5 kilometrech:
    o        Hvězdonice-Mirošovice (úsek bude hotový v srpnu)
    o        Koberovice-Humpolec (úsek hotový na přelomu září a října)
    o        Velký Beranov-Měřín (úsek hotový na přelomu září a října)
    o        Devět křížů-Ostrovačice (úsek hotový na přelomu září a října)
  • Zmodernizováno je celkem 119 kilometrů z celkových 160 kilometrů

Více informací je možné najít na www.novad1.cz nebo na facebook.com/dalniceD1. Aktuální provoz na dálnici je na dopravniinfo.cz nebo na lince Národního dopravního informačního centra 800 280 281.

Axl

One thought on “Po dálnici D1 se začalo jezdit před padesáti lety. První úsek vedl z Prahy do Mirošovic

  1. No a když to spočítáme, tak po 50ti letech možná pořád delší úsek jak z Prahy do Mirosovic otevřený pro 130km/h není…

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.

Next Post

Slavnostní vyhlášení výsledků projektů Základní školy Hálkova Humpolec

Út Čvc 13 , 2021
Z důvodu epidemiologické situace se děti z naší školy nemohly zúčastnit udílení cen, které každoročně probíhají v Pardubicích a v Poslanecké sněmovně v Praze. Děti jsme o tento velký zážitek nechtěli ochudit, a proto jsme jim slavnostní vyhlášení připravili přímo ve škole a předali jsme jim krásné ceny a diplomy, […]
Slavnostní vyhlášení výsledků projektů Základní školy Hálkova Humpolec

Témata