A máme tu další sbírku vtipů, kerou jsme posbírali na Internetu. Dneska budou některé malinko sexistické, ale doufám že čtenářky Humpoláka mají smysl pro humor a dokážou se těmto vtipům také zasmát. 🙂
Svetova zdravotnicka organizace (WHO) ohromila verejnost novou studii. Tentokrat si vzali na musku od nepameti trvajici souboj zena vs. pocitac.
Cele zprave dali nazev „Vterina pravdy“ a do detailu v ni rozpitvavaji mozkove procesy zenskeho mozku, kteremu zrakovy nerv prinesl obrazek pocitace leziciho na stole. Podle machru z WHO vypada cely proces mysleni asi nasledovne.
(Cas je v setinach vteriny.)
minus 0 neurony zenskeho mozku jsou v klidu, proces mysleni neprobiha,pouze pravidelne probleskne otazka Vypadam dobre? stridajici se s ujistenim,ze Manuela zacina v sedm hodin.
0 Mozek obdrzel obrazek pocitace, zacinaji vznikat prvni myslenky
0 – 12 Co to sakra je? Da se to namazat na oblicej?
12 – 16 Je to k jidlu? Nebude to tak nahodou cokolada?
16 – 20 Vypadam dobre?
20 – 21 Co jsem to chtela? Jo, uz vim, ta vec na stole.
21 – 28 Ten stul by potreboval utrit. V Kauflandu maji akci „Uterka“ za 1500 korun. To je vyhodne.
28 – 35 Manzelovi musim koupit v supermarketu pivo. Co ze to chtel za znacku? Gambrinus? Radegast? Nic mu nekoupim, reknu, ze nebylo.
35 – 36 Co jsem to chtela? Aha, na stole.
36 – 40 Je to znamy tvar, vypada to jako televize.
40 – 42 Manuela zacina v sedm hodin.
42 – 47 Proc by mi nekdo daval televizi na stul? Ze by kvuli Manuele?
47 – 50 Jak to vlastne naposledy skoncilo? Ona mu rekla ne, pak tam brecela, ja taky, pak mi to manzel vypnul, abych nebyla blba.
51 – 58 Manzel chtel to pivo. Nic mu nekoupim, nema mi to vypinat.
58 – 60 Co jsem to chtela? No jo, ta televize. To asi nebude televize, to vypada jako…jako…
60 – 67 DO PRDELE!!! TO JE POCITAC!!! Sakra, sakra, sakra, sakra! Co mam tedka kurva delat?
67 – 71 Musim utect! Neni tu nejaky bocni vychod? Co tamhle to okno?
71 – 76 Nemam zacit brecet? To zabira.
76 – 80 Sakra, kancelar je plna lidi. Budu vypadat, jak hysterka.
80 – 82 Vypadam dobre?
82 – 86 Do prcic, ten pocitac. Jak se vubec zapina? Co je tamto pod tim? Tlacitkarna? Ne, klavesnice. A co to s tim provazkem? Potkan? Krysa?
86 – 90 No, co se da delat. Budu se tvarit jakoby nic.
90 – 93 Hlavne klid, za hodinu koncim a jdu nakupovat. Hmmm, a co vecer?
93 – 100 Manuela zacina v sedm hodin
Manželka se v noci probudila a zjistila, že muž neni vedle ni v posteli. Oblekla se a sesla dolu po schodech. Muž sedel v kuchyni u stolu se šálkem kávy. Zdal se byt v hluboke depresi, jen zíral do steny. Odklonil se od kávy a vtom žena zpozorovala, jak si utira slzu z oka. „Co se deje, milácku? Proc tu sedis v tuto nocni hodinu?“ „Pamatujes si, jak jsme meli pred 20 lety rande a tobe bylo 14?“ „Ano, samozrejme si pamatuji“ „A pamatujes si, jak nás tvuj otec pristihl pri milovaní na zadnim sedadle meho auta?“ „Ano, pamatuji.“ „A vybavujes si, jak na me vyletel a rikal: Bud si vezmeš moji dceru nebo stravis nejbližších 20 roku v base!‘?“ „Ano, vybavuji“ Muž si utrel dalsi slzu a vzdychl: „Viš… dnes by me pustili.“
Ach ty ženy:
Takový normální domácí dialog
Ž: Dala bych si chipsy.
M: Nejez to, zase budeš brečet, jak vypadáš.
Ž: Jak vypadám?
M: No jak bys vypadala.
Ž: To se tě právě ptám.
M: Mně je to přece jedno.
Ž: Tobě je jedno jak vypadám?
M: Ale není mi to jedno, co furt máš?
Ž: Já nic nemám, jen že jsi říkal, že blbě vypadám.
M: Cože jsem říkal?
Ž: No že blbě vypadám.
M: To jsem neříkal, vždyť víš, že se mi líbíš.
Ž: Jak moc?
M: Co jak moc?
Ž: Jak moc se ti líbim?
M: No normálně – moc.
Ž: Tak normálně nebo moc?
M: No moc, no.
Ž: A jak moc?
M: Šmarjá, moc moc. Necháš mě dívat?
Ž: Já tě ruším? Tak já tě ruším a blbě vypadám, že jo. Já tady taky nemusím být.
M – mlčí /Nemusíš./
Ž: Ty mlčíš? Takže tu nemusím být?
M: Cože? Ale jistě, že tu musíš být.
Ž: Musím? Tak já musím? Jistěže musím! Kdo by ti pral a vařil, že?
M: Ale přece víš, že tě miluju.
Ž: Nevím. Jak to mám vědět? Jak mě miluješ?
M: /Montoya se tlačí na Schumachera./ Co? Cože? Jo, miláčku, určitě máš pravdu!
Ž: Jak cože? Ty mě vubec neposloucháš!
M: Počkej prosím tě chvíli. Jedou 49 kolo, ještě tři a budeme si povídat.
Ž: Musím ještě žehlit.
M: Tak běž žehlit.
Ž: Jistěže, já můžu jít žehlit a ty se budeš dívat.
M: /úpění/ Tři kola miláčku, tři kola, potom klidně vyžehlím já.
Ž: Jistě, ty určitě vyžehlíš. Ty něco uděláš. To bych se dočkala. Kdy jsi tady naposled něco udělal? C-O-K-O-L-I-V.
M: Nikdy.
Ž: No jistě, to jsi celej ty.
M: Dáš už pokoj, prosím tě? Za chvíli bude konec.
Ž: Ne za chvíli. Hned je konec. Mám toho dost. Jdu pryč. Nebudu utrácet svý mládí s někým, jako seš ty.
M: Cože nebudeš utrácet? Mohla bys prosím tě chvilku mlčet?
M – odevzdaně vstává, prináší z kuchyně chipsy a podává je ženě.
Ž – naštvaně bere pytlík a cpe si do pusy plnou hrst chipsů.
Ž: Myslíš, že jsem tlustá? Asi bych to neměla jíst, co?
M – Zoufale chytá hlavu do dlaní…
Život na kolejích je prostě skvělý:
POČTY V LÁSCE:
chytrý muž + chytrá žena = románek
chytrý muž + hloupá žena = skandál
hloupý muž + chytrá žena = svatba
hloupý muž + hloupá žena = těhotenství
POČTY V PRÁCI:
chytrý šéf + chytrý zaměstnanec = zisk
chytrý šéf + hloupý zaměstnanec = produktivita
hloupý šéf + chytrý zaměstnanec = postup
hloupý šéf + hloupý zaměstnanec = přesčasy
POČTY V KRÁMĚ:
Muž zaplatí 200 Kč za zboží za 100 Kč, když ho potřebuje.
Žena zaplatí 100 Kč za zboží za 200 Kč, které nepotřebuje.
OBECNÉ POČTY A STATISTIKY:
Žena má starosti o budoucnost, dokud se nevdá.
Muž si nedělá starost o budoucnost, dokud se neožení.
Úspěšný muž je ten, který dokáže vydělat víc peněz, než jeho žena dokáže utratit.
Úspěšná žena je taková, která najde takového muže.
ŠTĚSTÍ:
Být šťastná s mužem znamená mu hodně rozumět a trochu ho milovat.
Být šťastný se ženou znamená ji hodně milovat a vůbec se nepokoušet jí rozumět.
DLOUHOVĚKOST:
Ženatí muži žijí déle než staří mládenci, ale ženatí muži mají větší chuť umřít.
SKLONY KE ZMĚNĚ:
Žena se vdá za muže v očekávání, že se muž změní, a on to neudělá.
Muž si vezme ženu v očekávání, že se žena nezmění, a ona to udělá.
DEBATNÍ PRAXE:
V každé hádce má poslední slovo žena.
Každé slovo, které muž řekne poté, je počátkem nové hádky.
JAK TO UDĚLAT, ABY VÁS LIDI NEOTRAVOVALI SE ŽENITBOU:
Staré tety mě po svatebních obřadech dloubaly do žeber a říkaly:
Je řada na tobě.
Nechaly toho, když jsem jim udělal totéž po pohřbu.
TOHLE POŠLETE CHYTRÉ ŽENĚ, KTERÁ SE CHCE ZASMÁT,
(A CHYTRÉMU CHLÁPKOVI, KTERÝ SE PODLE TOHO DOKÁŽE ZAŘÍDIT.)
Pořádný programátor si zaslouží pořádný nápis na náhrobku:
Americký trenažér na hledání min:
Příručka zaměstnance:
Je dobré, abyste se dostavili do zaměstnání v oblečení, které odpovídá vašemu přijmu. Jestli přijdete ve značkových botách za 350 dolarů, tak si budeme myslet, že jste finančně v pořádku a nepotřebujete přidat. Jestli přijdete oblečeni nuzně, tak se budete muset naučit zacházet se svými penězi lépe, aby jste si mohli koupit lepší oděv, takže zatím nemůžete dostat přidáno. A jestli přijdete oblečení tak něco mezi, tak jste v pořádku a také nepotřebujete přidat.
Naše firma už nebude akceptovat potvrzení od lékaře, že jste nemocní! Když dojdete k doktorovi, dojdete také do práce!
Každý náš zaměstnanec má stočtyři dny osobního volna. Tyto dny se jmenují sobota a neděle.
Zjišťujeme, že na toaletách se tráví mnoho času, takže zavádíme limit maximálně 3 minuty v kabince. Po třech minutách zazní zvonek, automaticky se uzavře toaletní papír, dveře se uzavřou a budete vyfotografování. Po druhé fotce bude tato vyvěšena na nástěnce mezi stálými porušovateli vyhlášky!
Pan učitel ve třídě: „Jste tak slabí v matematice, že 60% z vás z ní propadá!“. Ozve se Pepíček Kalianků: „Ale pane učiteli, vždyť nás tu tolik ani není!“
Vrací se se farmář z trhu a volá na ženu: „Mám pro tebe překvapení – koupil jsem dalších deset hektarů orné půdy!“ – „Já už to vím, před chvílí se náš kůň oběsil ve stáji!“
Pepa přijde k lékaři s nateklou tváří. Doktor zjišťuje: „Vosa?“ – „Ano!“ – „Bodla?“ – „Nestačila, brácha ji vzal lopatou!“
Jeden šéf měl přednést dvacetiminutovy projev na důležité výročni schůzi a tak uložil jednomu ze svých podřízených, aby mu ho sepsal. Když se ze schůze vrátil, byl vzteky bez sebe. „Člověče, co jste mi to tam dal? Vždyť ten projev byl na hodinu! Polovina posluchačů nevydržela do konce!“ Podřízený se zatvářil zmateně. „To opravdu nechápu. Ten projev byl skutečně na dvacet minut. Ale přiložil jsem tam i ty dvě požadované kopie.“
Howard zastavil hezké stopařce a po chvíli se jí ptá, čím se živí. Dívka roztomile zamrkala a odvětila: „Jsem kouzelnice.“ – „To by mohl říct každý,“ ušklíbl se Howard. „Dokažte to!“ Dotkla se tedy jeho kolena a Howard vzápěti odbočil k motelu…
Farmář pěstuje na poli melouny a každou chvíli se mu stane, že mu děti nějaké ukradnou. Tak přemýšlí, jak by těm krádežím zamezil a jednoho dne dostane nápad. Vyrobí ceduli, na které je napsáno: „Jeden meloun na poli je napuštěn jedem!“ a zapíchne ji na kraj pole. Od té doby se opravdu melouny přestanou ztrácet.
Farmář z toho má velkou radost, ale jednou takhle jde kolem svého pole, podívá se na ceduli a na ní je neumělou rukou připsáno: „Teď už dva!“
Policajt si hodinu před štědrovečerní večeří vzpomene, že nemá kapra. Vezme udici, návnadu, sekeru a jde k rybníku. Vyseká díru do ledu, nahodí a čeká.
Najednou se ozve: „Tady nic nechytíš.“
Policajt si toho nevšímá.
Za chvíli zase: „Tady nic nechytíš.“
Opět si toho nevšímá, ale když už je to asi po desáté, tak se naštve a zařve:
„Kdo to tady furt kecá???“
„To jsem já – správce zimního stadionu.“
Malá Monika povídá mamince: „Pepíček mi dnes pořád sahal na ruku, ale já pokaždé ucukla.“
„To jsi udělala moc dobře. A co na to on?“
„Nic, zůstal v tom bazénu, kam spadnul, a utopil se.“
Zastaví celník na hranici auto a řekne řidiči, ať si vystoupí. Potom prohledá auto a vytáhne sáček s nějakým bílým práškem. Ochutná jej a ptá se řidiče:
„Heroin?“
Řidič odpoví:
„Ne. Jed na krysy.“
Moc pěkná poštovní schránka:
Tlačenice v autobuse a žena se nechtíc dotkla jednoho muže na citlivém místě.
– Promiňte, nechtěla jsem.
– Slečno, jsem šachista. Chtěla – nechtěla, když jste se jednou figurky dotkla, musíte s ní hrát!
Jde zajic lesem a krici: „Prefikl jsem lvici!“ Potka vlka a vlk na to: „Hele, zajici, zmlkni. Chces, aby to uslysel lev? A krome toho ti stejne nikdo neuveri!“
Zajic bezi dal a krici: „Prefikl jsem lvici! Prefikl jsem lvici!“ Potka medveda a medved: „Zajici, zavri klapacku. Lev to uslysi, nasere se a problemy budeme mit vsichni! A krome toho ti stejne nikdo neuveri!“
A zajic jakoby nic: „Prefikl jsem lvici! Prefikl jsem lvici! Prefikl jsem lvici!!!“ Nahle se objevil lev. Rozzureny na nejvyssi miru honi zajice. Honi ho a zajic nahle skocil do stareho trouchniveho kmene. Lev za nim, ale se zasekl. Zajic obchazi lva, blizi se k nemu odzadu, rozhlizi se kolem, rozepina poklopec a rika: „No do prdele, tak tohle uz mi opravdu nikdo neuveri…“
Asi nějaký smysl pro humor mít budu, protože jsem se teda zasmála, a to hned u prvního příspěvku.
Ale všimněte si, KOLIK myšlenkových pochodů a úvah proběhne ženské hlavou. Zatímco chlap, když uvidí počítač, co si řekne? „HA – počítač! Má nainstalovanej internet? … Že bych se mrknul na nějaký porno stránky?“